Bez názvu




Interaktivní osnova

23.05.2024 14:33

Interaktivní osnova

Text s úpravami převzat z právního webu pravoesf.econ.muni.cz

Autoři textů: JUDr. Tomáš Foltas, Ph.D. a Mgr. Radomír Kučera

Texty jsou dostupné zde:

http://pravoesf.econ.muni.cz/pravo-prameny-prava-pravni-normy http://pravoesf.econ.muni.cz/i3-system-prava

Autor schémat, příkladů a úprav textu: Mgr. Ing. Filip Hampl, Ph.D.

Další studijní zdroje:


KNAPP, Viktor. Teorie práva, 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 1955. ISBN 80-7179- 028-1. Str. 40-55, str. 67-69, str. 70-74.

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 7. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. 335 s. ISBN 978-80-7380-652-1. Kapitoly 2, 3, 8, 9.

VEČEŘA, Miloš a Jaromír HARVÁNEK. Teorie práva v příkladech. 3., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016. 338 s. ISBN 978-80- 7478-717-1. Kapitoly III., IV.

1. Právo jako normativní systém

Právo je způsob, jak ovlivňovat lidské chování prostřednictvím právních norem (hovoříme tedy o systému normativní regulace lidského chování). Normativní regulace spočívá "zjednodušeně řečeno" v zařazení každého chování za stanovených podmínek do jedné z normativních kategorií; v případě práva jsou těmito kategoriemi chování zakázané, přikázané a indiferentní, tedy ponechané na vůli adresátům regulace.

Právní norma je pravidlo, na jehož základě můžeme konkrétní lidské

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 1 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

chování zařadit do jedné z těchto tří základních kategorií. Toto zařazení samo o sobě ovšem nezajistí, že je adresáti této normy skutečně budou respektovat. Aby právní normy byly účinné, jsou propojeny do systému, ve kterém nedodržení jedné normy způsobuje další právní následky, označované jako "sankce". Tyto následky jsou pro adresáty právních norem obvykle nepříznivé; tím jsou adresáti motivováni k dodržování právních norem. Kromě toho může sankce směřovat jinou cestou k naplnění účelu porušené právní normy.

Typickým znakem právních norem je jejich vazba na státní moc. Stát vytváří právní normy a stanoví sankce za jejich nedodržení (má moc tvořit právo) a současně prostřednictvím svých orgánů zabezpečuje jejich uplatňování (moc vynutit dodržování práva). Ve skutečnosti je vztah práva a moci ještě složitější: právo potřebuje moc, aby se prosadilo; moc naopak potřebuje právo, aby se ospravedlnila. Právo tedy musí umožnit a podpořit existenci a rozvoj státní moci, moc naopak musí respektovat právo a jím vytyčená omezení.

Existence právních norem není samoúčelná. Právo je cílený systém, který má umožnit plnění základních funkcí státu:


zabránit vzniku konfliktů ve společnosti,

zorganizovat činnosti, které lze z pozice státní moci vykonávat efektivněji než z pozice jednotlivce,

zabezpečit určitý minimální životní standart státním občanům, resp. obyvatelstvu.

Právní normy mohou k těmto cílům směřovat i nepřímo, prostřednictvím svých vazeb na jiné právní normy. Tato cílenost právní normy nemusí být vždy zřetelná na první pohled; pokud by však zcela chyběla, jednalo by se o porušení zásad právního státu (konkrétně zákazu nadměrné regulace).

2. Systematika a členění práva

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 2 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33


Systém práva představuje uspořádání prvků určitého právního řádu

v hierarchicky uspořádaný celek s vnitřní logikou. Schéma systému práva, jehož základem je právní norma (tj. právní norma představuje nejmenší rozumnou jednotku právního řádu).

Schematické znázornění systému právo (jeho jednotlivých prvků)

2.1 Právní norma

Právní norma je obecně závazné pravidlo chování, které je stanoveno nebo uznáno státem (resp. mezinárodním společenstvím států) a jehož porušení je státem (resp. vytvořenou mezinárodní institucí) sankcionováno. Každá právní norma musí splnit čtyři materiální a dva formální znaky.

Materiální znaky právní normy:


normativnost – normují (upravují, regulují) lidské chování, resp. chování právnických osob – zakazují, přikazují, opravňují;

obecnost – nejsou určeny jednomu jmenovitě určenému subjektu, příp. nevztahují se na jeden jmenovitě určený případ (nicméně obecnost neznamená, že se právní norma nemůže vztahovat pouze na 1 subjekt, např. prezidenta republiky, obecnost normy v takovém případě spočívá v tom, že je subjekt vymezen svými obecnými charakteristickými znaky);

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 3 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

všeobecná závaznost; vynutitelnost státní mocí.

Materiální znaky
normativnost
a
obecnost
jsou vlastní i normám jiných normativních systémů, např. náboženství či morálky. Od těchto jiných normativních systémů se ale právo odlišuje tím, že jeho normy jsou všeobecně závazné, vynutitelné a sankcionovatelné státní mocí + naplňují formální znaky.

Formální znaky právní normy se dotýkají procesu vydávání právní normy a její vnější podoby. Jedná se o:


vydání k tomu oprávněným právotvorným orgánem (Parlament; vláda; ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, zastupitelstva a rady obcí a krajů);

publikace (vyhlášení) – právní norma musí být známa všem adresátům; publikace je tak nejen jedním ze znaků právní normy, ale také naplněním požadavku právní jistoty (Sbírka zákonů a mezinárodních smluv [dle nového

zákona č. 222/2016 Sb.
s účinností od 1. 1. 2024]; Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů dle
zákona č. 35/2021 Sb.
; Úřední věstník Evropské unie).

2.1.1 Struktura právní normy (dobrovolné)

Každá právní norma má svou strukturu. Struktura právní normy vyjadřuje složení právní normy z jednotlivých skladebních částí a vazby mezi nimi. Klasická struktura právní normy je trichotomická (trojčlenná) a má podobu podmíněné věty (implikace) ve struktuře: když hypotéza (H) → dispozice (D) → jinak sankce (S). Normy s tradiční (trojčlennou) strukturou se označují jako normy kondicionální.

Hypotéza stanovuje podmínky, při nichž nastává dispozice (stanoví např. okruh adresátů, časovou působnost, právní skutečnosti spojované se vznikem, změnou nebo zánikem práv a povinností). Hypotéza

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 4 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

tedy obsahuje logický výrok, jehož vyhodnocením zjistíme, zda se daná norma v příslušné situaci uplatní nebo ne. Hypotéza může být různého stupně složitosti, od zcela obecných vyjádření (každý, nikdo) až po složitou soustavu jednotlivých podmínek spojených různými logickými operátory. U některých norem může hypotéza zcela chybět, hovoříme pak o normách nepodmíněných (typické např. pro normy organizačního charakteru: "Zřizuje se úřad X.").

Dispozice právní normy představuje vlastní pravidlo chování (jediná nutná část), tj. stanoví právní následek, který nastane, jestliže je splněna hypotéza normy. I dispozice mohou být různého charakteru:


normy zavazující (zakazující a přikazující) a normy opravňující zařazují lidské chování do jedné z výše uvedených kategorií.

právním následkem normy definiční je skutečnost, která se může vyskytnout v hypotéze jiné právní normy (např. vlastnictví, platnost smlouvy apod.)


zvláštním typem norem definičních jsou normy kolizní, které stanoví, kterým právním řádem se budou řídit vztahy přesahující územní či osobní působnost jednoho právního řádu, a normy intertemporální, které se uplatňují při novelizaci (změně) právní normy a určují, které vztahy se nadále budou řídit dosavadní úpravou a které úpravou novou.

normy organizační vytvářejí státní, popř. samosprávné instituce a definují jejich pravomoc, působnost a vztahy mezi nimi. Zvláštním případem jsou normy zmocňovací, které zakládají pravomoc orgánu v

Saknce právní normy je následek (postih) v případě poručení povinností obsažených v dispozici.

Příklady H-D-S v právních normách

hypotéza; dispozice; sankce

§ 441 odst. 2 čtvrtá věta a § 582 odst. 1 věta první občanského

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 5 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

zákoníku (OZ):

„Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem
.“ (§ 441 OZ)


Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí
.” (§ 582 OZ)

§ 6 odst. 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech:

„Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná…”

Čl. 13 Ústavy:


Hlavním městem České republiky je Praha.

2.1.2 Základní členění právních norem

Právní normy se člení podle několika kritérií. Pro účely tohoto předmětu stačí porozumět členění právních norem podle kritéria:


právní síly na právní normy zákonné (vyšší právní síly) a podzákonné (nižší právní síly);

míry vázanosti adresátů na právní normy kogentní a dispozitivní; obecnosti předmětu regulace (věcné působnosti) na právní normy obecné a speciální.

Právní normy zákonné a podzákonné

Právní síla je vlastnost, která vychází ze vztahu mezi právními normami a která odpovídá jejich postavení v hierarchii norem; jde o schopnost právní normy být nadřazena jiné právní normě, čili zrušovat jinou právní normu.

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 6 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

Právní síla zakládá dvě právní pravidla:

(i) Norma nižší právní síly nesmí odporovat normě vyšší právní síly.

(ii) norma může být měněna nebo rušena pouze normou stejné nebo vyšší právní síly.

Právní normy zákonné (vyšší právní síly) jsou v českém právním řádu obsaženy v následujících formálních pramenech práva (právních předpisech):


Ústava, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony = dohromady tvoří polylegální ústavu ČR;

zákony, zákonná opatření Senátu a mezinárodní smlouvy (ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy jsou součástí právního řádu a dle

čl. 10 Ústavy

mají aplikační přednost před zákonem);

specifické postavení mají nálezy Ústavního soudu, jimiž soud plní roli negativního zákonodárce – tyto nálezy obsahují právní normy, které ruší jiné zákonné nebo podzákonné normy.

Právní normy podzákonné (nižší právní síly) jsou obsaženy v následujících pramenech práva (právních předpisech):


nařízení vlády;

vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy a ČNB;

rozhodnutí prezidenta republiky obecné povahy (např. o amnestii); obecně závazné vyhlášky obcí a krajů;

nařízení obcí a krajů.

Právní normy kogentní a dispozitivní

Podle povahy regulatorního působení (dle míry vázanosti adresátů) lze

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536

Stránka 7 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

právní normy členit na normy kogentní (kategorické) a dispozitivní. Kogentní normy nedovolují odchýlení se od svého znění, imperativně stanovují pravidla chování, práva a povinnosti a neponechávají prostor pro vůli adresátů. To znamená, že kogentní normy zavazují bezvýhradně své adresáty a dispozice těchto norem se uplatní vždy, když je splněna hypotéza. Oproti tomu dispozitivní normy dovolují odchýlit se od svého znění, tzn. dávají adresátům možnost, aby si upravili vzájemná práva a povinnosti svým vlastním projevem vůle (pokud tak neučiní, použije se subsidiárně ustanovení dané pro tento případ v právní normě).

V praxi je toto rozlišování důležité zejména pro posuzování platnosti smluvních ujednání: ujednání, které je v rozporu s kogentní právní normou bude neplatné, může dokonce způsobit neplatnost celého právního úkonu (smlouvy), jehož je součástí. Ujednání, které je v rozporu s dispozitivní právní normou je platné a použije se přednostně před touto normou.

Dispozitivnost právní normy může mít různý rozsah. Působnost některých norem lze smluvním ujednáním zcela vyloučit. U jiných norem je možné pouze upravit následky odchylně, ne však libovolně. Od některých norem se lze odchýlit pouze jedním směrem (normy jednostranně dispozitivní), od jiných pouze tehdy, jsou-li splněny další podmínky.

Příklady kogentních a dispozitivních norem

a) § 1958 odst. 2 občanského zákoníku:


Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

norma dispozitivní

§ 27 odst. 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech:


Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 8 z 26

 

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků společenská smlouva určí jinak.

norma kogentní co se týče předání předmětů vkladů; dispozitivní co se týče předání plodů a užitků

§ 148 zákona o obchodních společnostech a družstvech:


Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %.

norma kogentní

§ 99 zákona o obchodních společnostech a družstvech:


(1) Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků.
norma kogentní

(2) Má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje.

norma kogentní

(3) Každý společník má jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak
.“

norma dispozitivní

Jak poznat kogentní normy v soukromém právu?

Generální ustanovení pro určení kongentnosti norem v soukromém právu uvádí § 1 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů:

Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 9 z 26

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:33

povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující


dobré mravy,

veřejný pořádek

nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Kogetní normy jsou tedy vždy normy, které chrání dobré mravy, veřejný pořádek, postavení osob (ochranu osobnosti) a normy, u kterých zákonodárce výslovně stanoví zákaz odchýlení se (vyjádření principu legální licence). Kromě generálního ustanovení obsahuje občanský zákoník i speciální ustanovení pro určování kogentnosti (např. v kontextu ochrany spotřebitele jde o § 1812).

Právní normy obecné a speciální (zvláštní)

Členění právních norem na obecné a speciální vychází z jejich věcné působnosti, tj. předmětu, okruhu věcí, které upravují. Obecná právní norma (lex generalis) reguluje určitý okruh vztahů relativně obecněji (např. občanský zákoník obecně upravuje právnické osoby). Speciální právní norma (lex specialis) odlišuje od obecné určitou specifickou problematiku (např. problematika právnických osob – obchodních korporací je upravena v zákoně o obchodních korporacích).

Při aplikaci obecných a speciálních právních norem platí pravidlo lex specialis derogat legi generali neboli právní norma speciální "ruší" právní normu obecnou. To znamená, že upravuje-li danou věc speciální norma, má při aplikaci přednost před obecnou normou (obecná norma se neaplikuje). Pokud speciální právní norma danou věc neupravuje, použije se subsidiárně (podpůrně) právní úprava zakotvená v právní normě obecné.

Příklad vztahu obecné a speciální právní normy

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 10 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

§ 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech (ZOK):


§6odst.1ZOK



Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.


§8odst.1ZOK



Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny. Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo podle tohoto zákona, se uzavírá přijetím ustavující schůzí.

Ustanovení § 8 odst. 1 věta druhá ZOK je speciálním ustanovením kobecnému§6odst.1ZOK.§6odst.1ZOK.

Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK se týká všech obchodních korporací (nespecifikuje je) a vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, zatímco § 8 odst. 1 věta druhá specifikuje, že se vztahuje pouze (speciálně) na kapitálové společnosti (s.r.o. a a.s.) a pro jejich společenskou smlouvu vyžaduje formu veřejné listiny.

Co je veřejná listina?

Zákon o obchodních korporacích, který upravuje problematiku obchodních korporací, definici veřejné listiny neobsahuje. Proto je nutné použít podpůrně (subsidiárně) obecnou normu v občanském zákoníku, který upravuje obecně instituty soukromého práva. Občanský zákoník je vztahu k zákonu o obchodních korporacích obecným předpisem, zatímco ZOK je právním předpisem speciálním.

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 11 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

Veřejnou listinou se dle § 567 občanského zákoníku rozumí „
Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.
“ Tato norma je obecnou právní normou k ustanovení § 776 odst. 2 ZOK.

Speciální ustanovení § 776 odst. 2 ZOK pouze stanovuje, že: „
Pro potřeby tohoto zákona se veřejnou listinou rozumí notářský zápis
.“ Veřejných listin je totiž celá řada (kupř. různá rozhodnutí orgánů veřejné správy), ale ZOK za veřejnou listinu považuje notářský zápis.

2.1.3 Platnost – účinnost – zrušení neboli časová působnost právní normy

Časová působnost v podstatě vymezuje „život“ právní normy: schválení → platnost → účinnost → derogace (zrušení) právní normy.

Platnosti nabývá schválená právní norma (předpis) dnem vyhlášení (publikací) v příslušném publikačním médiu (typicky Sbírka zákonů) a tímto dnem se stává součástí právního řádu. Platnost právního předpisu je podmínkou jeho účinnosti. Účinnost znamená, že právní předpis je pro adresáty závazný, může být aplikován a normy v něm stanovené jsou právně vynutitelné. Legisvakační lhůta (vacatio legis) je doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy (tzv. právní předpis je platný, ale ještě není účinný). Jejím účelem je seznámení perspektivního adresáta právní normy s jejím zněním, případně vytvoření podmínek pro možnou realizaci právní normy.

Dle
zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
:

platnost (§ 9 odst. 1) nastává okamžikem vyhlášením podle § 10, tj. zpřístupnění částky, v níž je akt obsažen, s využitím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv;

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536

Stránka 12 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

účinnost (§ 9 odst. 2): není-li dále stanoveno jinak, nabývá právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.

Právo je otevřený a dynamický systém, který musí reagovat na vývoj společnosti, a to i zrušením (derogací) nebo změnou norem, které přestaly sloužit účelu, který právo sleduje. To se může stát explicitně (zákonodárce ustanovení obsahující zastaralou normu normativním aktem stejné nebo vyšší právní síly výslovně zruší,
deroguje
) nebo implicitně, tzv. mlčky. Derogace mlčky probíhá formou tzv. derogačních pravidel.

Při derogaci mlčky zůstávají obě právní normy platné (zůstávají součástí právního řádu), pouze se pro daný případ mlčky derogovaná norma neaplikuje.

Zákonodárce většinou užívá metodu explicitní (pomocí tzv. derogačních klauzulí), což je také vhodné z hlediska přehlednosti právního řádu. Explicitním zrušením přestává být právní norma součástí právního řádu.

Příklad derogační klauzule (explicitní zrušení) – § 3080 občanského zákoníku

"Zrušuje se:

  1. Zákonč.40/1964Sb.,občanskýzákoník.

  2. Zákonč.131/1982Sb.,kterýmseměníadoplňujeobčanskýzákoník

    a upravují některé další majetkové vztahy.
  3. Zákonč.188/1988Sb.,kterýmseměníadoplňujezákoníkpráce.
  4. Zákonč.87/1990Sb.,kterýmseměníadoplňujeobčanskýzákoník.
  5. §33zákonač.87/1991Sb.,omimosoudníchrehabilitacích.

  6. Zákonč.509/1991Sb.,kterýmsemění,doplňujeaupravuje

    občanský zákoník.
  7. Čl.IaIVzákonač.264/1992Sb.,kterýmseměníadoplňuje

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 13 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony.

  1. Zákonč.267/1994Sb.,kterýmseměníadoplňujeobčanskýzákoník.

  2. Čl.IIzákonač.104/1995Sb.,kterýmseměníadoplňujezákonč.

    634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., a mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  3. …"

Derogační pravidla pro derogaci mlčky (zrušením mlčky)

V určitých situacích můžeme narazit na normy, které si zdánlivě nebo skutečně vzájemně protiřečí. Jde o případy, kdy různé právní normy spojují s toutéž hypotézou různé právní následky, které jsou navzájem neslučitelné (např. jedna norma označí určité chování jako zakázané, druhá jako přikázané). Taková situace je zcela nežádoucí, neboť brání adresátům právní regulace chovat se v souladu s právem (nevědí, kterou normou se mají řídit) a brání i státním orgánům právo aplikovat (nevědí, k jakému chování mají adresáty norem donucovat).

Pro řešení těchto situací existují tři základní derogační pravidla, které je třeba aplikovat v pořadí zde uvedeném:


První derogační pravidlo

LEX SUPERIOR DEROGAT LEGI INFERIORI

právní norma vyšší právní síly ruší právní normu nižší právní síly

Existuje-li rozpor mezi normami různé právní síly, je třeba použít přednostně normu vyšší právní síly. Právní síla normy se většinou odvozuje z charakteru normativního právního aktu, který je jejím pramenem: zákon má tedy vyšší právní sílu než vyhláška nebo nařízení, ústavní zákon má

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 14 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

vyšší právní sílu než „obyčejný“ zákon. U norem vycházejících z různých pramenů práva hovoříme nikoli o právní síle, nýbrž o aplikační přednosti. Příkladem může být
čl. 10 Ústavy
, který řeší rozpor mezi zákonem a normativní mezinárodní smlouvou: zákon, který je s takovou smlouvou v rozporu, nebude možné aplikovat; Ústavní soud však nemůže takový zákon zrušit, pokud není současně v rozporu s ústavním pořádkem.

Druhé derogační pravidlo

LEX SPECIALIS DEROGAT LEGI GENERALI

právní norma speciální (zvláštní) ruší právní normu obecnou

Zde se jedná o rozpor zdánlivý. Obecná norma spojuje následek A s podmínkou p, speciální norma spojuje následek B s podmínkou p ^ q (p a současně q). Každá situace, která odpovídá hypotéze speciální normy, bude tedy současně odpovídat i hypotéze normy obecné. Pokud jsou právní následky A a B navzájem neslučitelné, je třeba obecnou normu upřesnit: následek A nastane tehdy, jestliže bude splněna podmínka p ^ "q (p a současně ne q). Toto upřesnění přitom není třeba zahrnovat do textu normy, vyplývá implicitně z toho, že pro situaci p ^ q existuje zvláštní úprava.

Příkladem speciální právní normy (předpisu) je zákon o obchodních korporacích (upravuje pouze problematiku jednoho druhu právnických osob – obchodních korporací), obecnou právní normou (předpisem) je občanský zákoník (upravuje problematiku právnických osob obecně – vymezuje právnické osoby, jejich založení, vznik, právní postavení, zrušení, zánik atd.).

Třetí derogační pravidlo

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536

Stránka 15 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

LEX POSTERIOR DEROGAT LEGI PRIORI

právní norma pozdější ruší právní normu dřívější

2.2 Právní předpis

Právní předpis (neboli normativní právní akt) představuje soubor právních norem (příp. právních institutů) jako předem daných pravidel chování. Kromě normativní části (právních norem, které upravují pravidla lidského chování) může obsahovat i nenormativní části (preambule, proklamace, zásady).

Právní předpis může být tvořen i jedinou právní normou, např. v zákoně č. 292/2004 Sb. je uvedena jediná právní norma: "Edvard Beneš se zasloužil o stát."

2.3 Právní institut

Právní institut je souhrn právních norem, které upravují určitý druh společenských vztahů, např. vlastnictví, manželství, vazba, promlčení, osvobození od daně apod. O právním institutu se hovoří tehdy, pokud konstrukce nemá obdobu v mimoprávním (reálném) světě – např. věc, nemovitá věc či věřitel nejsou právní institut.

2.4 Právní odvětví a právní řád

Právní odvětví představuje soubor právních norem / právních předpisů a právních institutů, které upravují určitý okruh společenských vztahů a naplňují tzv. odvětvotvorená kritéria:


1. samostatnostaspecifičnostpředmětuprávníregulace;

2. jednotnámetodaprávníregulace,tj.legislativnětechnickýzpůsob,

kterým stát zajišťuje prosazování jednotlivých skupin zájmů prostřednictvím právních norem;

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 16 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

3. systémovásoudržnost; 4. společenskáakceptace.

Právní odvětví mohou být svou povahou veřejnoprávní, soukromoprávní, nebo mohou nést znaky obou (členění práva na veřejné a soukromé viz dále, pododdíl 2.4.1). Každé právní odvětví v sobě zahrnuje právní normy hmotné i procesní (členění práva na hmotné a procesní viz dále, pododdíl 2.4.2).

Právní odvětví v České republice, která naplňují odvětvotvorná kritéria, znázorňuje následující schéma:

Právní odvětví práva soukromého a veřejného tvořící právní řád ČR

Součástí každého právního odvětví jsou normy/předpisy hmotněprávní i procesněprávní.

Právní řád je vzájemně propojený a uspořádaný systém formálních pramenů práva (tj. zákony, vyhlášky, nařízení vlády ad.) platných v určité zemi nebo v rámci mezinárodního společenství, jehož je stát členem. Jde

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 17 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

tedy o soubor právních norem platných na určitém území.

2.4.1 Členění práva na právo soukromé a právo veřejné

Základní členění vnitrostátního práva je jeho rozdělení na právo soukromé a veřejné. To má své kořeny už v římském právu; z této doby pochází také nejstarší definice římského právníka Ulpiana (170-228), která pokládá za základní kriterium prospěšnost pro jednotlivce nebo pro společnost. Postupem času se potvrdila užitečnost takového rozlišování, ukázala se však současně nedostatečnost Ulpianova kriteria, neboť zájmy jednotlivce a celku se velmi často překrývají. V důsledku toho vznikla řada dalších teorií – subordinační a organická.


Ius publicum id est quod ad statum rei romanae spectat, ius privatum ad utilitatem singulorum pertinet



(Veřejné právo je to, které se týká všech, soukromé právo se vztahuje ku prospěchu jednotlivců).

římský právník Ulpianus

Subordinační teorie vychází z nadřazenosti a podřazenosti subjektů. Veřejné právo představuje právo, kde si subjekty nejsou rovny (veřejnomocenský orgán stojí v nadřazeném postavení a je oprávněn nařizovat podřazenému subjektu povinnosti i proti jeho vůli). Oproti tomu právo stojí na principu rovnosti a obě strany právního vztahu jsou si rovny (ani jedna nemůže té druhé cokoli nařizovat; práva a povinnosti si strany dohodnou na základě konsenzu).

Organická teorie (dnes nejvíce uplatňovaná) rozšiřuje subordinační teorii. Podle této teorie, je-li jeden ze subjektů je orgánem veřejné moci, který na základě zákona a v jeho mezích rozhoduje o subjektivních právech a právních povinnostech fyzických a právnických osob, jedná se o veřejné právo. Orgán veřejné moci musí stát v nadřazeném postavení, nemá-li toto postavení a je si roven s fyzickými a právnickými osobami, jedná se o

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 18 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

právo soukromé.

Právními odvětvími práva soukromého jsou:

Občanské právo je bezesporu nejvýznamnějším odvětvím soukromého práva. Jeho význam spočívá zejména v tom, že ve své obecné části definuje některé základní pojmy. Tyto pojmy pak využívají nebo přebírají další odvětví soukromého, ale i veřejného práva. Občanské právo je upraveno právními normami obsaženými především v
občanském zákoníku
(základní soukromoprávní kodex) a v řadě dalších předpisů upravujících specifické otázky tohoto odvětví. Jako pododvětví občanského práva lze pak vyčlenit:

Právo rodinné upravuje osobní a některé majetkové vztahy mezi manželi, mezi rodiči a dětmi a vztahy vznikající při náhradní rodinné výchově. Právo rodinné bývá někdy vyčleňováno jako samostatné právní odvětví (viz schéma výše).


Právo dědické upravuje přechod majetkových práv a povinností fyzické osoby, která zemřela.

Práva k nehmotným statkům (právo duševního vlastnictví) upravuje majetková práva vznikající v důsledku tvůrčí duševní činnosti fyzických osob, jejímž výsledkem jsou hodnoty, které nemohou být účinně chráněny běžnými mechanismy občanského práva.


Obchodní právo je úzce spjato s právem občanským. Upravuje některé majetkoprávní vztahy pro specifický okruh subjektů, označovaný jako podnikatelé. Toto jsou nejdůležitější pododvětví obchodního práva:

Právo obchodních společností a družstev se zabývá otázkami právní subjektivity a struktury některých typů právnických osob, které jsou považovány za podnikatele, a vztahů mezi jejich zakladateli, resp. členy. Právo cenných papírů upravuje právní vztahy vtělené (inkorporované) do listin. Takovéto právní vztahy vyžadují zvláštní mechanismy vzniku, zániku a změny práv a povinností. Cenné papíry jsou využívány především (i když ne výhradně) ve vztazích souvisejících s podnikáním, i toto pododvětví tedy řadíme do obchodního práva.

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 19 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

Právo hospodářské soutěže má za úkol chránit hospodářskou soutěž před jejím zneužíváním jednotlivými soutěžiteli (právo nekalé soutěže) a před jejím omezováním kartelovými dohodami a vznikem monopolů (protikartelové a protimonopolní právo).

Mezinárodní právo soukromé zjednodušeně řečeno řeší soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem – řeší situace, kdy se v právním vztahu (např. smluvním vztahu) vyskytuje subjekt nebo předmět ze zahraničí a je nutné stanovit, jakým právním řádem se bude daný právní vztah, resp. spor z něj řídit.

Právo soukromé je vázáno zásadou legální licence a smluvní volnosti

Každý může činit vše, co není zákonem zakázáno.

Právními odvětvími práva veřejného jsou:


Ústavní právo je základem nejen veřejného práva, ale právního řádu vůbec. Zabývá se fundamentálními otázkami zdroje, struktury, fungování a kontroly veřejné moci, vztahu veřejné moci, státu a práva, tvorby a uplatňování právních norem. Ústavní právo také upravuje nabývání a pozbývání státního občanství a definuje státní území, včetně jeho členění. Pramenem ústavního práva je především Ústava, Listina práv a svobod a veškeré ústavní zákony; dále pak některé zákony a podzákonné prováděcí předpisy týkající se uvedené oblasti (volební zákon, zákon o zřízení ministerstev, jednací řády jednotlivých komor parlamentu atd.)

Správní právo je co do množství právních norem nejrozsáhlejším právním odvětvím. Upravuje organizaci a fungování výkonné složky státní moci ve všech oblastech jejího působení. Úprava je značně podrobná s ohledem na požadavek

čl. 2 III Ústavy
. Pododvětví správního práva je mnoho; záležet bude spíše na podrobnosti členění. Mezi významná pododvětví rozhodně patří právo policejní, komunální, stavební, živnostenské, právo životního prostředí a další. Součástí správního práva je i správní právo trestní, které stanoví sankce za méně závažná protiprávní jednání (přestupky). Tresty za přestupky jsou také zpravidla ukládány správním

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 20 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33


orgánem, s možností (nikoli však nutností) soudního přezkoumání. V řízení o přestupcích (viz zákon č. 250/2016 Sb.) se aplikují podobné zásady jako v případě trestního řízení.

Finanční právo upravuje vztahy vznikající v procesu tvorby a používání peněžních fondů, které jsou vytvářeny ve veřejném zájmu k uspokojování veřejných potřeb, resp. upravuje právní vztahy, jejichž předmětem jsou peníze. Finanční právo veřejnomocensky reguluje daňovou soustavu, nákládání s drahými kovy, kapitálový trh, bankovnictví, pojišťovnictví, účetnictví.

Trestní právo má za úkol zajišťovat ochranu právních vztahů vznikajících v ostatních právních odvětvích. Vysoká účinnost sankcí trestního práva je vyvolána jejich značnou tvrdostí; z toho důvodu by se měly uplatňovat pouze v obzvláště závažných případech protiprávního jednání. Trestní právo hmotné i trestní právo procesní také upravuje řadu kontrolních mechanismů, které mají zabránit uplatnění sankcí vůči nesprávným osobám či dokonce zneužití trestního práva (zejména povinné soudní řízení,
čl. 40 I Ústavy
). Jelikož mají trestněprávní sankce působit především preventivně, je také nutné, aby příslušné sankční normy byly dostatečně přesné a adresátům právní regulace srozumitelné. Ze stejného důvodu je nepřípustná zpětná účinnost trestněprávních norem a analogické použití jiných právních norem v neprospěch obviněného. Trestní právo (hmotné) upravuje v českém prostředí téměř výhradně trestní zákon (zákon
č. 140/1961 Sb.
).

Právo veřejné je vázáno zásadou legality.

Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Právním odvětvím, které stojí na pomezí práva soukromého a veřejného, je pracovní právo. Pracovní právo upravuje vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Pracovní právo vychází z předpokladu, že zaměstnanec je v

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 21 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

těchto vztazích strana hospodářsky slabší a méně zkušená a obsahuje řadu právních norem, které mají zabránit zneužívání této faktické nerovnosti v neprospěch zaměstnance. Charakteristické je výrazné omezení smluvní volnosti prostřednictvím kogentních norem. Díky řadě omezení smluvní volnosti a také veřejnomocenskému dohledu nad dodržováním pracovněprávních norem stojí toto právní odvětví na pomezí práva soukromého a veřejného (někteří autoři jej považují za soukromoprávní právní odvětví s veřejnoprávními prvky).

Pro veřejné právo jsou typické kogentní normy (nelze se od nich odchýlit), naopak pro právo soukromé, které je založeno na smluvní volnosti, jsou typické dispozitivní normy. Nicméně i v soukromém právu mají místo kogentní normy (nastavují mantinely chování). Určování kogentních a dispozitivních norem bylo vysvětleno v rámci oddílu 2.1

2.4.2 Právo hmotné a právo procesní

Podle účelu právní úpravy se právo člení na právo hmotné a právo procesní. Právo hmotné stanovuje adresátům subjektivní práva a povinnosti, které bezprostředně směřují k naplnění účelu a smyslu právní úpravy. Právo procesní slouží k naplnění účelu a smyslu právní úpravy zprostředkovaně tím, že upravuje postup/proces, jak se domoci subjektivních hmotných práv či jak realizovat subjektivní hmotněprávní povinnosti. Procesní právo tedy upravuje postup při projednání věci před státním orgánem (správním nebo soudním). Jelikož státní orgán může jednat pouze na základě právní úpravy, která mu takovéto jednání povoluje (popř. přikazuje), je třeba poměrně podrobných předpisů upravujících každý relevantní úkon od zahájení řízení až po jeho ukončení, včetně případných opravných prostředků a nuceného výkonu rozhodnutí.

 

Hmotněprávní předpis

občanský zákoník zákon o daních z příjmů

Procesněprávní předpis

občanský soudní řád daňový řád

         

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536

Stránka 22 z 26

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:33

živnostenský zákon trestní zákoník

správní řád trestní řád

   

2.5 Právní principy/zásady + rozum/spravedlnost

Obecné právní zásady/principy se vytvořily dlouhodobým působením práva ve společnosti a představují tedy jakýsi nadčasový základ, který má být společný právním normám bez ohledu na historické okolnosti a souvislosti. Tyto zásady vzhledem k jejich obecnému charakteru najdeme obvykle ve shodné podobě v právních řádech různých států. Často bývají citovány jejich formulace převzaté z římského práva, z nichž některé pronikly i do obecného povědomí. Zde uvádíme některé z těch nejdůležitějších:


ZÁSADA LEGÁLNÍ LICENCE: co není zakázáno je dovoleno. Zásada, na které je založeno soukromé právo.

ZÁSÁDA LEGALITY: státní moc je možné uplatňovat jen na základě, v mezích a způsoby stanovenými zákonem. Zásada, kterou je vázáno veřejné právo.

PACTA SUNT SERVANDA (smlouvy se mají plnit): Jednotlivci je dána autonomie, může své právní postavení ovlivňovat tím, že bude uzavírat smlouvy s jinými. Tyto smlouvy jsou pro všechny strany závazné. NEMINEM LAEDERE (nikomu neškodit): Každý se má chovat tak, aby nerušil práva jiného a aby mu nepůsobil újmu.


SUUM CUIQUE (každému, co jeho jest): Další vyjádření požadavku spravedlnosti a rovnosti.

IGNORANTIA IURIS NON EXCUSAT (neznalost práva neomlouvá): Nikdo se nemůže zprostit odpovědnosti poukazem na to, že neznal právo. NEMO IUDEX IN CAUSA SUA (nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci): Ve sporu mezi dvěma stranami musí rozhodovat nezávislá třetí osoba.

AUDIATUR ET ALTERA PARS (nechť je slyšena i druhá strana):
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 23 z 26

 

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

Procesní zásada. Je-li rozhodováno o něčích právech a povinnostech musí být dotčenému dáno právo vyjádřit se, popř. bránit se. Srov.
čl. 38 II
a
čl. 40 III LPS

.

IUSTITIA NEMINI NEGANDA (spravedlnost nemá být nikomu odepřena): Každý má právo, aby o jeho věci bylo spravedlivě rozhodnuto. Srov.

čl. 36 I LZPS
.


NE BIS IN IDEM (ne dvakrát o tomtZéž): Procesní zásada. O věci jednou pravomocně rozhodnuté se nesmí rozhodovat podruhé.

NULLA POENA SINE LEGE (není trestu bez zákona): Pouze zákon stanoví, za jaké jednání je možné ukládat tresty a jaké tresty to mohou být. ZÁSADA AUTONOMIE VŮLE STRAN: soukromoprávní zásada, možnost v rámci právních jednání projevit svou vůli a práva a povinnosti si upravit i odchylně od úpravy dispozitivních norem.

Některé z uvedených zásad jsou formulovány i v textech předpisů psaného práva (především ústavního); jiné jsou však zachovávány, ačkoli nikde výslovně formulovány nejsou.

Rozum a spravedlnost mají spíše podpůrný a interpretační charakter. Uplatňují se zejména v právních systémech anglosaských a v mezinárodním právu veřejném (= právu mezinárodních smluv, které mezi sebou uzavírají typicky státy). Z kontinentálních systémů stojí za zmínku § 1 švýcarského občanského zákoníku, který umožňuje soudci rozhodnout podle právní normy, kterou by vytvořil, kdyby byl zákonodárce.

3 Vztah vnitrostátního práva k právu Evropské unie


Evropská unie je založena

na principu supranacionality neboli nadstátnosti (EU stojí nad členskými státy). To znamená, že členské státy delegovaly část svých svrchovaných pravomocí na Evropskou unii (zejména pravomoc vytvářet vlastní právní normy). Tímto se Evropská unie odlišujem od jiných

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 24 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

mezinárodních organizací – není jen souhrnem členských států, ale má také své zájmy a svou vůli danou svými orgány, která se utváří nezávisle na členských státech (zákonodárnou iniciativu má Evropská komise). Právní akty EU jsou až na výjimky (např. věci daňové) schvalovány většinově (v Radě i Evropském parlamentu), takže mohou státy zavazovat i proti jejich vůli. Plnění (vymáhání) právních aktů Evropské unie může být ve vztahu k členským státům vynuceno Soudním dvorem Evropské unie.

Rozlišují se dva základní druhy právních aktů EU – směrnice a nařízení. Směrnice jsou nástrojem harmonizace neboli sbližování právních řádů členských států. Směrnice jsou závazné pouze pro členské státy, které mají povinnost přenést jejich obsah do vnitrostátní právní úpravy, a to způsoby a metodami vlastními pro daný vnitrostátní právní řád (= implementace), a následně zajistit, že směrnice bude dodržována osobami členského státu (= transpozice směrnice). Na osoby členských států tak směrnice působí nepřímo přes harmonizované vnitrostátní právo.

Nařízení jsou nástrojem unifikace práva neboli sjednocení právních řádů členských států. Nařízení jsou přímo aplikovatelné, stanovují přímo práva a povinnosti členským státům i osobám na jejich území. Není nutné je implementovat do vnitrostátních právních řádů, a proto je jejich znění stejné ve všech členských státech EU. Nařízení mají přednost před vnitrostátními právními předpisy (u ČR je toto pravidlo zakotveno v čl. 10a Ústavy).

Následující schéma zobrazuje působení nařízení a směrnic na členské státy EU a jednotlivce:

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 25 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:33

Vztah vnitrostátního práva k právu EU

Právní akty EU lze dohled v právním informačním systému
EUR- Lex
(ve všech úředních jazycích EU).

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144536 Stránka 26 z 26

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:34

Interaktivní osnova

Text s úpravami převzat z právního webu pravoesf.econ.muni.cz

Autoři textů: JUDr. Tomáš Foltas, Ph.D. a Mgr. Radomír Kučera

Texty jsou dostupné zde:

http://pravoesf.econ.muni.cz/pravo-prameny-prava-pravni-normy http://pravoesf.econ.muni.cz/i3-system-prava

Autor schémat, příkladů a úprav textu: Mgr. Ing. Filip Hampl, Ph.D.

Další studijní zdroje:


KNAPP, Viktor. Teorie práva, 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 1955. ISBN 80-7179- 028-1. Str. 40-55, str. 67-69, str. 70-74.

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 7. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. 335 s. ISBN 978-80-7380-652-1. Kapitoly 2, 3, 8, 9.

VEČEŘA, Miloš a Jaromír HARVÁNEK. Teorie práva v příkladech. 3., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016. 338 s. ISBN 978-80- 7478-717-1. Kapitoly III., IV.

1. Právo jako normativní systém

Právo je způsob, jak ovlivňovat lidské chování prostřednictvím právních norem (hovoříme tedy o systému normativní regulace lidského chování). Normativní regulace spočívá "zjednodušeně řečeno" v zařazení každého chování za stanovených podmínek do jedné z normativních kategorií; v případě práva jsou těmito kategoriemi chování zakázané, přikázané a indiferentní, tedy ponechané na vůli adresátům regulace.

Právní norma je pravidlo, na jehož základě můžeme konkrétní lidské

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 1 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

chování zařadit do jedné z těchto tří základních kategorií. Toto zařazení samo o sobě ovšem nezajistí, že je adresáti této normy skutečně budou respektovat. Aby právní normy byly účinné, jsou propojeny do systému, ve kterém nedodržení jedné normy způsobuje další právní následky, označované jako "sankce". Tyto následky jsou pro adresáty právních norem obvykle nepříznivé; tím jsou adresáti motivováni k dodržování právních norem. Kromě toho může sankce směřovat jinou cestou k naplnění účelu porušené právní normy.

Typickým znakem právních norem je jejich vazba na státní moc. Stát vytváří právní normy a stanoví sankce za jejich nedodržení (má moc tvořit právo) a současně prostřednictvím svých orgánů zabezpečuje jejich uplatňování (moc vynutit dodržování práva). Ve skutečnosti je vztah práva a moci ještě složitější: právo potřebuje moc, aby se prosadilo; moc naopak potřebuje právo, aby se ospravedlnila. Právo tedy musí umožnit a podpořit existenci a rozvoj státní moci, moc naopak musí respektovat právo a jím vytyčená omezení.

Existence právních norem není samoúčelná. Právo je cílený systém, který má umožnit plnění základních funkcí státu:


zabránit vzniku konfliktů ve společnosti,

zorganizovat činnosti, které lze z pozice státní moci vykonávat efektivněji než z pozice jednotlivce,

zabezpečit určitý minimální životní standart státním občanům, resp. obyvatelstvu.

Právní normy mohou k těmto cílům směřovat i nepřímo, prostřednictvím svých vazeb na jiné právní normy. Tato cílenost právní normy nemusí být vždy zřetelná na první pohled; pokud by však zcela chyběla, jednalo by se o porušení zásad právního státu (konkrétně zákazu nadměrné regulace).

2. Systematika a členění práva

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 2 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34


Systém práva představuje uspořádání prvků určitého právního řádu

v hierarchicky uspořádaný celek s vnitřní logikou. Schéma systému práva, jehož základem je právní norma (tj. právní norma představuje nejmenší rozumnou jednotku právního řádu).

Schematické znázornění systému právo (jeho jednotlivých prvků)

2.1 Právní norma

Právní norma je obecně závazné pravidlo chování, které je stanoveno nebo uznáno státem (resp. mezinárodním společenstvím států) a jehož porušení je státem (resp. vytvořenou mezinárodní institucí) sankcionováno. Každá právní norma musí splnit čtyři materiální a dva formální znaky.

Materiální znaky právní normy:


normativnost – normují (upravují, regulují) lidské chování, resp. chování právnických osob – zakazují, přikazují, opravňují;

obecnost – nejsou určeny jednomu jmenovitě určenému subjektu, příp. nevztahují se na jeden jmenovitě určený případ (nicméně obecnost neznamená, že se právní norma nemůže vztahovat pouze na 1 subjekt, např. prezidenta republiky, obecnost normy v takovém případě spočívá v tom, že je subjekt vymezen svými obecnými charakteristickými znaky);

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 3 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

všeobecná závaznost; vynutitelnost státní mocí.

Materiální znaky
normativnost
a
obecnost
jsou vlastní i normám jiných normativních systémů, např. náboženství či morálky. Od těchto jiných normativních systémů se ale právo odlišuje tím, že jeho normy jsou všeobecně závazné, vynutitelné a sankcionovatelné státní mocí + naplňují formální znaky.

Formální znaky právní normy se dotýkají procesu vydávání právní normy a její vnější podoby. Jedná se o:


vydání k tomu oprávněným právotvorným orgánem (Parlament; vláda; ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, zastupitelstva a rady obcí a krajů);

publikace (vyhlášení) – právní norma musí být známa všem adresátům; publikace je tak nejen jedním ze znaků právní normy, ale také naplněním požadavku právní jistoty (Sbírka zákonů a mezinárodních smluv [dle nového

zákona č. 222/2016 Sb.
s účinností od 1. 1. 2024]; Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů dle
zákona č. 35/2021 Sb.
; Úřední věstník Evropské unie).

2.1.1 Struktura právní normy (dobrovolné)

Každá právní norma má svou strukturu. Struktura právní normy vyjadřuje složení právní normy z jednotlivých skladebních částí a vazby mezi nimi. Klasická struktura právní normy je trichotomická (trojčlenná) a má podobu podmíněné věty (implikace) ve struktuře: když hypotéza (H) → dispozice (D) → jinak sankce (S). Normy s tradiční (trojčlennou) strukturou se označují jako normy kondicionální.

Hypotéza stanovuje podmínky, při nichž nastává dispozice (stanoví např. okruh adresátů, časovou působnost, právní skutečnosti spojované se vznikem, změnou nebo zánikem práv a povinností). Hypotéza

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 4 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

tedy obsahuje logický výrok, jehož vyhodnocením zjistíme, zda se daná norma v příslušné situaci uplatní nebo ne. Hypotéza může být různého stupně složitosti, od zcela obecných vyjádření (každý, nikdo) až po složitou soustavu jednotlivých podmínek spojených různými logickými operátory. U některých norem může hypotéza zcela chybět, hovoříme pak o normách nepodmíněných (typické např. pro normy organizačního charakteru: "Zřizuje se úřad X.").

Dispozice právní normy představuje vlastní pravidlo chování (jediná nutná část), tj. stanoví právní následek, který nastane, jestliže je splněna hypotéza normy. I dispozice mohou být různého charakteru:


normy zavazující (zakazující a přikazující) a normy opravňující zařazují lidské chování do jedné z výše uvedených kategorií.

právním následkem normy definiční je skutečnost, která se může vyskytnout v hypotéze jiné právní normy (např. vlastnictví, platnost smlouvy apod.)


zvláštním typem norem definičních jsou normy kolizní, které stanoví, kterým právním řádem se budou řídit vztahy přesahující územní či osobní působnost jednoho právního řádu, a normy intertemporální, které se uplatňují při novelizaci (změně) právní normy a určují, které vztahy se nadále budou řídit dosavadní úpravou a které úpravou novou.

normy organizační vytvářejí státní, popř. samosprávné instituce a definují jejich pravomoc, působnost a vztahy mezi nimi. Zvláštním případem jsou normy zmocňovací, které zakládají pravomoc orgánu v

Saknce právní normy je následek (postih) v případě poručení povinností obsažených v dispozici.

Příklady H-D-S v právních normách

hypotéza; dispozice; sankce

§ 441 odst. 2 čtvrtá věta a § 582 odst. 1 věta první občanského

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 5 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

zákoníku (OZ):

„Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem
.“ (§ 441 OZ)


Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí
.” (§ 582 OZ)

§ 6 odst. 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech:

„Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná…”

Čl. 13 Ústavy:


Hlavním městem České republiky je Praha.

2.1.2 Základní členění právních norem

Právní normy se člení podle několika kritérií. Pro účely tohoto předmětu stačí porozumět členění právních norem podle kritéria:


právní síly na právní normy zákonné (vyšší právní síly) a podzákonné (nižší právní síly);

míry vázanosti adresátů na právní normy kogentní a dispozitivní; obecnosti předmětu regulace (věcné působnosti) na právní normy obecné a speciální.

Právní normy zákonné a podzákonné

Právní síla je vlastnost, která vychází ze vztahu mezi právními normami a která odpovídá jejich postavení v hierarchii norem; jde o schopnost právní normy být nadřazena jiné právní normě, čili zrušovat jinou právní normu.

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 6 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

Právní síla zakládá dvě právní pravidla:

(i) Norma nižší právní síly nesmí odporovat normě vyšší právní síly.

(ii) norma může být měněna nebo rušena pouze normou stejné nebo vyšší právní síly.

Právní normy zákonné (vyšší právní síly) jsou v českém právním řádu obsaženy v následujících formálních pramenech práva (právních předpisech):


Ústava, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony = dohromady tvoří polylegální ústavu ČR;

zákony, zákonná opatření Senátu a mezinárodní smlouvy (ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy jsou součástí právního řádu a dle

čl. 10 Ústavy

mají aplikační přednost před zákonem);

specifické postavení mají nálezy Ústavního soudu, jimiž soud plní roli negativního zákonodárce – tyto nálezy obsahují právní normy, které ruší jiné zákonné nebo podzákonné normy.

Právní normy podzákonné (nižší právní síly) jsou obsaženy v následujících pramenech práva (právních předpisech):


nařízení vlády;

vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy a ČNB;

rozhodnutí prezidenta republiky obecné povahy (např. o amnestii); obecně závazné vyhlášky obcí a krajů;

nařízení obcí a krajů.

Právní normy kogentní a dispozitivní

Podle povahy regulatorního působení (dle míry vázanosti adresátů) lze

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575

Stránka 7 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

právní normy členit na normy kogentní (kategorické) a dispozitivní. Kogentní normy nedovolují odchýlení se od svého znění, imperativně stanovují pravidla chování, práva a povinnosti a neponechávají prostor pro vůli adresátů. To znamená, že kogentní normy zavazují bezvýhradně své adresáty a dispozice těchto norem se uplatní vždy, když je splněna hypotéza. Oproti tomu dispozitivní normy dovolují odchýlit se od svého znění, tzn. dávají adresátům možnost, aby si upravili vzájemná práva a povinnosti svým vlastním projevem vůle (pokud tak neučiní, použije se subsidiárně ustanovení dané pro tento případ v právní normě).

V praxi je toto rozlišování důležité zejména pro posuzování platnosti smluvních ujednání: ujednání, které je v rozporu s kogentní právní normou bude neplatné, může dokonce způsobit neplatnost celého právního úkonu (smlouvy), jehož je součástí. Ujednání, které je v rozporu s dispozitivní právní normou je platné a použije se přednostně před touto normou.

Dispozitivnost právní normy může mít různý rozsah. Působnost některých norem lze smluvním ujednáním zcela vyloučit. U jiných norem je možné pouze upravit následky odchylně, ne však libovolně. Od některých norem se lze odchýlit pouze jedním směrem (normy jednostranně dispozitivní), od jiných pouze tehdy, jsou-li splněny další podmínky.

Příklady kogentních a dispozitivních norem

a) § 1958 odst. 2 občanského zákoníku:


Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

norma dispozitivní

§ 27 odst. 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech:


Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 8 z 26

 

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků společenská smlouva určí jinak.

norma kogentní co se týče předání předmětů vkladů; dispozitivní co se týče předání plodů a užitků

§ 148 zákona o obchodních společnostech a družstvech:


Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %.

norma kogentní

§ 99 zákona o obchodních společnostech a družstvech:


(1) Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků.
norma kogentní

(2) Má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje.

norma kogentní

(3) Každý společník má jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak
.“

norma dispozitivní

Jak poznat kogentní normy v soukromém právu?

Generální ustanovení pro určení kongentnosti norem v soukromém právu uvádí § 1 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů:

Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 9 z 26

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:34

povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující


dobré mravy,

veřejný pořádek

nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Kogetní normy jsou tedy vždy normy, které chrání dobré mravy, veřejný pořádek, postavení osob (ochranu osobnosti) a normy, u kterých zákonodárce výslovně stanoví zákaz odchýlení se (vyjádření principu legální licence). Kromě generálního ustanovení obsahuje občanský zákoník i speciální ustanovení pro určování kogentnosti (např. v kontextu ochrany spotřebitele jde o § 1812).

Právní normy obecné a speciální (zvláštní)

Členění právních norem na obecné a speciální vychází z jejich věcné působnosti, tj. předmětu, okruhu věcí, které upravují. Obecná právní norma (lex generalis) reguluje určitý okruh vztahů relativně obecněji (např. občanský zákoník obecně upravuje právnické osoby). Speciální právní norma (lex specialis) odlišuje od obecné určitou specifickou problematiku (např. problematika právnických osob – obchodních korporací je upravena v zákoně o obchodních korporacích).

Při aplikaci obecných a speciálních právních norem platí pravidlo lex specialis derogat legi generali neboli právní norma speciální "ruší" právní normu obecnou. To znamená, že upravuje-li danou věc speciální norma, má při aplikaci přednost před obecnou normou (obecná norma se neaplikuje). Pokud speciální právní norma danou věc neupravuje, použije se subsidiárně (podpůrně) právní úprava zakotvená v právní normě obecné.

Příklad vztahu obecné a speciální právní normy

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 10 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

§ 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech (ZOK):


§6odst.1ZOK



Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.


§8odst.1ZOK



Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny. Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo podle tohoto zákona, se uzavírá přijetím ustavující schůzí.

Ustanovení § 8 odst. 1 věta druhá ZOK je speciálním ustanovením kobecnému§6odst.1ZOK.§6odst.1ZOK.

Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK se týká všech obchodních korporací (nespecifikuje je) a vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, zatímco § 8 odst. 1 věta druhá specifikuje, že se vztahuje pouze (speciálně) na kapitálové společnosti (s.r.o. a a.s.) a pro jejich společenskou smlouvu vyžaduje formu veřejné listiny.

Co je veřejná listina?

Zákon o obchodních korporacích, který upravuje problematiku obchodních korporací, definici veřejné listiny neobsahuje. Proto je nutné použít podpůrně (subsidiárně) obecnou normu v občanském zákoníku, který upravuje obecně instituty soukromého práva. Občanský zákoník je vztahu k zákonu o obchodních korporacích obecným předpisem, zatímco ZOK je právním předpisem speciálním.

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 11 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

Veřejnou listinou se dle § 567 občanského zákoníku rozumí „
Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.
“ Tato norma je obecnou právní normou k ustanovení § 776 odst. 2 ZOK.

Speciální ustanovení § 776 odst. 2 ZOK pouze stanovuje, že: „
Pro potřeby tohoto zákona se veřejnou listinou rozumí notářský zápis
.“ Veřejných listin je totiž celá řada (kupř. různá rozhodnutí orgánů veřejné správy), ale ZOK za veřejnou listinu považuje notářský zápis.

2.1.3 Platnost – účinnost – zrušení neboli časová působnost právní normy

Časová působnost v podstatě vymezuje „život“ právní normy: schválení → platnost → účinnost → derogace (zrušení) právní normy.

Platnosti nabývá schválená právní norma (předpis) dnem vyhlášení (publikací) v příslušném publikačním médiu (typicky Sbírka zákonů) a tímto dnem se stává součástí právního řádu. Platnost právního předpisu je podmínkou jeho účinnosti. Účinnost znamená, že právní předpis je pro adresáty závazný, může být aplikován a normy v něm stanovené jsou právně vynutitelné. Legisvakační lhůta (vacatio legis) je doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy (tzv. právní předpis je platný, ale ještě není účinný). Jejím účelem je seznámení perspektivního adresáta právní normy s jejím zněním, případně vytvoření podmínek pro možnou realizaci právní normy.

Dle
zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
:

platnost (§ 9 odst. 1) nastává okamžikem vyhlášením podle § 10, tj. zpřístupnění částky, v níž je akt obsažen, s využitím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv;

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575

Stránka 12 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

účinnost (§ 9 odst. 2): není-li dále stanoveno jinak, nabývá právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.

Právo je otevřený a dynamický systém, který musí reagovat na vývoj společnosti, a to i zrušením (derogací) nebo změnou norem, které přestaly sloužit účelu, který právo sleduje. To se může stát explicitně (zákonodárce ustanovení obsahující zastaralou normu normativním aktem stejné nebo vyšší právní síly výslovně zruší,
deroguje
) nebo implicitně, tzv. mlčky. Derogace mlčky probíhá formou tzv. derogačních pravidel.

Při derogaci mlčky zůstávají obě právní normy platné (zůstávají součástí právního řádu), pouze se pro daný případ mlčky derogovaná norma neaplikuje.

Zákonodárce většinou užívá metodu explicitní (pomocí tzv. derogačních klauzulí), což je také vhodné z hlediska přehlednosti právního řádu. Explicitním zrušením přestává být právní norma součástí právního řádu.

Příklad derogační klauzule (explicitní zrušení) – § 3080 občanského zákoníku

"Zrušuje se:

  1. Zákonč.40/1964Sb.,občanskýzákoník.

  2. Zákonč.131/1982Sb.,kterýmseměníadoplňujeobčanskýzákoník

    a upravují některé další majetkové vztahy.
  3. Zákonč.188/1988Sb.,kterýmseměníadoplňujezákoníkpráce.
  4. Zákonč.87/1990Sb.,kterýmseměníadoplňujeobčanskýzákoník.
  5. §33zákonač.87/1991Sb.,omimosoudníchrehabilitacích.

  6. Zákonč.509/1991Sb.,kterýmsemění,doplňujeaupravuje

    občanský zákoník.
  7. Čl.IaIVzákonač.264/1992Sb.,kterýmseměníadoplňuje

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 13 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony.

  1. Zákonč.267/1994Sb.,kterýmseměníadoplňujeobčanskýzákoník.

  2. Čl.IIzákonač.104/1995Sb.,kterýmseměníadoplňujezákonč.

    634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., a mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  3. …"

Derogační pravidla pro derogaci mlčky (zrušením mlčky)

V určitých situacích můžeme narazit na normy, které si zdánlivě nebo skutečně vzájemně protiřečí. Jde o případy, kdy různé právní normy spojují s toutéž hypotézou různé právní následky, které jsou navzájem neslučitelné (např. jedna norma označí určité chování jako zakázané, druhá jako přikázané). Taková situace je zcela nežádoucí, neboť brání adresátům právní regulace chovat se v souladu s právem (nevědí, kterou normou se mají řídit) a brání i státním orgánům právo aplikovat (nevědí, k jakému chování mají adresáty norem donucovat).

Pro řešení těchto situací existují tři základní derogační pravidla, které je třeba aplikovat v pořadí zde uvedeném:


První derogační pravidlo

LEX SUPERIOR DEROGAT LEGI INFERIORI

právní norma vyšší právní síly ruší právní normu nižší právní síly

Existuje-li rozpor mezi normami různé právní síly, je třeba použít přednostně normu vyšší právní síly. Právní síla normy se většinou odvozuje z charakteru normativního právního aktu, který je jejím pramenem: zákon má tedy vyšší právní sílu než vyhláška nebo nařízení, ústavní zákon má

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 14 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

vyšší právní sílu než „obyčejný“ zákon. U norem vycházejících z různých pramenů práva hovoříme nikoli o právní síle, nýbrž o aplikační přednosti. Příkladem může být
čl. 10 Ústavy
, který řeší rozpor mezi zákonem a normativní mezinárodní smlouvou: zákon, který je s takovou smlouvou v rozporu, nebude možné aplikovat; Ústavní soud však nemůže takový zákon zrušit, pokud není současně v rozporu s ústavním pořádkem.

Druhé derogační pravidlo

LEX SPECIALIS DEROGAT LEGI GENERALI

právní norma speciální (zvláštní) ruší právní normu obecnou

Zde se jedná o rozpor zdánlivý. Obecná norma spojuje následek A s podmínkou p, speciální norma spojuje následek B s podmínkou p ^ q (p a současně q). Každá situace, která odpovídá hypotéze speciální normy, bude tedy současně odpovídat i hypotéze normy obecné. Pokud jsou právní následky A a B navzájem neslučitelné, je třeba obecnou normu upřesnit: následek A nastane tehdy, jestliže bude splněna podmínka p ^ "q (p a současně ne q). Toto upřesnění přitom není třeba zahrnovat do textu normy, vyplývá implicitně z toho, že pro situaci p ^ q existuje zvláštní úprava.

Příkladem speciální právní normy (předpisu) je zákon o obchodních korporacích (upravuje pouze problematiku jednoho druhu právnických osob – obchodních korporací), obecnou právní normou (předpisem) je občanský zákoník (upravuje problematiku právnických osob obecně – vymezuje právnické osoby, jejich založení, vznik, právní postavení, zrušení, zánik atd.).

Třetí derogační pravidlo

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575

Stránka 15 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

LEX POSTERIOR DEROGAT LEGI PRIORI

právní norma pozdější ruší právní normu dřívější

2.2 Právní předpis

Právní předpis (neboli normativní právní akt) představuje soubor právních norem (příp. právních institutů) jako předem daných pravidel chování. Kromě normativní části (právních norem, které upravují pravidla lidského chování) může obsahovat i nenormativní části (preambule, proklamace, zásady).

Právní předpis může být tvořen i jedinou právní normou, např. v zákoně č. 292/2004 Sb. je uvedena jediná právní norma: "Edvard Beneš se zasloužil o stát."

2.3 Právní institut

Právní institut je souhrn právních norem, které upravují určitý druh společenských vztahů, např. vlastnictví, manželství, vazba, promlčení, osvobození od daně apod. O právním institutu se hovoří tehdy, pokud konstrukce nemá obdobu v mimoprávním (reálném) světě – např. věc, nemovitá věc či věřitel nejsou právní institut.

2.4 Právní odvětví a právní řád

Právní odvětví představuje soubor právních norem / právních předpisů a právních institutů, které upravují určitý okruh společenských vztahů a naplňují tzv. odvětvotvorená kritéria:


1. samostatnostaspecifičnostpředmětuprávníregulace;

2. jednotnámetodaprávníregulace,tj.legislativnětechnickýzpůsob,

kterým stát zajišťuje prosazování jednotlivých skupin zájmů prostřednictvím právních norem;

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 16 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

3. systémovásoudržnost; 4. společenskáakceptace.

Právní odvětví mohou být svou povahou veřejnoprávní, soukromoprávní, nebo mohou nést znaky obou (členění práva na veřejné a soukromé viz dále, pododdíl 2.4.1). Každé právní odvětví v sobě zahrnuje právní normy hmotné i procesní (členění práva na hmotné a procesní viz dále, pododdíl 2.4.2).

Právní odvětví v České republice, která naplňují odvětvotvorná kritéria, znázorňuje následující schéma:

Právní odvětví práva soukromého a veřejného tvořící právní řád ČR

Součástí každého právního odvětví jsou normy/předpisy hmotněprávní i procesněprávní.

Právní řád je vzájemně propojený a uspořádaný systém formálních pramenů práva (tj. zákony, vyhlášky, nařízení vlády ad.) platných v určité zemi nebo v rámci mezinárodního společenství, jehož je stát členem. Jde

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 17 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

tedy o soubor právních norem platných na určitém území.

2.4.1 Členění práva na právo soukromé a právo veřejné

Základní členění vnitrostátního práva je jeho rozdělení na právo soukromé a veřejné. To má své kořeny už v římském právu; z této doby pochází také nejstarší definice římského právníka Ulpiana (170-228), která pokládá za základní kriterium prospěšnost pro jednotlivce nebo pro společnost. Postupem času se potvrdila užitečnost takového rozlišování, ukázala se však současně nedostatečnost Ulpianova kriteria, neboť zájmy jednotlivce a celku se velmi často překrývají. V důsledku toho vznikla řada dalších teorií – subordinační a organická.


Ius publicum id est quod ad statum rei romanae spectat, ius privatum ad utilitatem singulorum pertinet



(Veřejné právo je to, které se týká všech, soukromé právo se vztahuje ku prospěchu jednotlivců).

římský právník Ulpianus

Subordinační teorie vychází z nadřazenosti a podřazenosti subjektů. Veřejné právo představuje právo, kde si subjekty nejsou rovny (veřejnomocenský orgán stojí v nadřazeném postavení a je oprávněn nařizovat podřazenému subjektu povinnosti i proti jeho vůli). Oproti tomu právo stojí na principu rovnosti a obě strany právního vztahu jsou si rovny (ani jedna nemůže té druhé cokoli nařizovat; práva a povinnosti si strany dohodnou na základě konsenzu).

Organická teorie (dnes nejvíce uplatňovaná) rozšiřuje subordinační teorii. Podle této teorie, je-li jeden ze subjektů je orgánem veřejné moci, který na základě zákona a v jeho mezích rozhoduje o subjektivních právech a právních povinnostech fyzických a právnických osob, jedná se o veřejné právo. Orgán veřejné moci musí stát v nadřazeném postavení, nemá-li toto postavení a je si roven s fyzickými a právnickými osobami, jedná se o

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 18 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

právo soukromé.

Právními odvětvími práva soukromého jsou:

Občanské právo je bezesporu nejvýznamnějším odvětvím soukromého práva. Jeho význam spočívá zejména v tom, že ve své obecné části definuje některé základní pojmy. Tyto pojmy pak využívají nebo přebírají další odvětví soukromého, ale i veřejného práva. Občanské právo je upraveno právními normami obsaženými především v
občanském zákoníku
(základní soukromoprávní kodex) a v řadě dalších předpisů upravujících specifické otázky tohoto odvětví. Jako pododvětví občanského práva lze pak vyčlenit:

Právo rodinné upravuje osobní a některé majetkové vztahy mezi manželi, mezi rodiči a dětmi a vztahy vznikající při náhradní rodinné výchově. Právo rodinné bývá někdy vyčleňováno jako samostatné právní odvětví (viz schéma výše).


Právo dědické upravuje přechod majetkových práv a povinností fyzické osoby, která zemřela.

Práva k nehmotným statkům (právo duševního vlastnictví) upravuje majetková práva vznikající v důsledku tvůrčí duševní činnosti fyzických osob, jejímž výsledkem jsou hodnoty, které nemohou být účinně chráněny běžnými mechanismy občanského práva.


Obchodní právo je úzce spjato s právem občanským. Upravuje některé majetkoprávní vztahy pro specifický okruh subjektů, označovaný jako podnikatelé. Toto jsou nejdůležitější pododvětví obchodního práva:

Právo obchodních společností a družstev se zabývá otázkami právní subjektivity a struktury některých typů právnických osob, které jsou považovány za podnikatele, a vztahů mezi jejich zakladateli, resp. členy. Právo cenných papírů upravuje právní vztahy vtělené (inkorporované) do listin. Takovéto právní vztahy vyžadují zvláštní mechanismy vzniku, zániku a změny práv a povinností. Cenné papíry jsou využívány především (i když ne výhradně) ve vztazích souvisejících s podnikáním, i toto pododvětví tedy řadíme do obchodního práva.

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 19 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

Právo hospodářské soutěže má za úkol chránit hospodářskou soutěž před jejím zneužíváním jednotlivými soutěžiteli (právo nekalé soutěže) a před jejím omezováním kartelovými dohodami a vznikem monopolů (protikartelové a protimonopolní právo).

Mezinárodní právo soukromé zjednodušeně řečeno řeší soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem – řeší situace, kdy se v právním vztahu (např. smluvním vztahu) vyskytuje subjekt nebo předmět ze zahraničí a je nutné stanovit, jakým právním řádem se bude daný právní vztah, resp. spor z něj řídit.

Právo soukromé je vázáno zásadou legální licence a smluvní volnosti

Každý může činit vše, co není zákonem zakázáno.

Právními odvětvími práva veřejného jsou:


Ústavní právo je základem nejen veřejného práva, ale právního řádu vůbec. Zabývá se fundamentálními otázkami zdroje, struktury, fungování a kontroly veřejné moci, vztahu veřejné moci, státu a práva, tvorby a uplatňování právních norem. Ústavní právo také upravuje nabývání a pozbývání státního občanství a definuje státní území, včetně jeho členění. Pramenem ústavního práva je především Ústava, Listina práv a svobod a veškeré ústavní zákony; dále pak některé zákony a podzákonné prováděcí předpisy týkající se uvedené oblasti (volební zákon, zákon o zřízení ministerstev, jednací řády jednotlivých komor parlamentu atd.)

Správní právo je co do množství právních norem nejrozsáhlejším právním odvětvím. Upravuje organizaci a fungování výkonné složky státní moci ve všech oblastech jejího působení. Úprava je značně podrobná s ohledem na požadavek

čl. 2 III Ústavy
. Pododvětví správního práva je mnoho; záležet bude spíše na podrobnosti členění. Mezi významná pododvětví rozhodně patří právo policejní, komunální, stavební, živnostenské, právo životního prostředí a další. Součástí správního práva je i správní právo trestní, které stanoví sankce za méně závažná protiprávní jednání (přestupky). Tresty za přestupky jsou také zpravidla ukládány správním

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 20 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34


orgánem, s možností (nikoli však nutností) soudního přezkoumání. V řízení o přestupcích (viz zákon č. 250/2016 Sb.) se aplikují podobné zásady jako v případě trestního řízení.

Finanční právo upravuje vztahy vznikající v procesu tvorby a používání peněžních fondů, které jsou vytvářeny ve veřejném zájmu k uspokojování veřejných potřeb, resp. upravuje právní vztahy, jejichž předmětem jsou peníze. Finanční právo veřejnomocensky reguluje daňovou soustavu, nákládání s drahými kovy, kapitálový trh, bankovnictví, pojišťovnictví, účetnictví.

Trestní právo má za úkol zajišťovat ochranu právních vztahů vznikajících v ostatních právních odvětvích. Vysoká účinnost sankcí trestního práva je vyvolána jejich značnou tvrdostí; z toho důvodu by se měly uplatňovat pouze v obzvláště závažných případech protiprávního jednání. Trestní právo hmotné i trestní právo procesní také upravuje řadu kontrolních mechanismů, které mají zabránit uplatnění sankcí vůči nesprávným osobám či dokonce zneužití trestního práva (zejména povinné soudní řízení,
čl. 40 I Ústavy
). Jelikož mají trestněprávní sankce působit především preventivně, je také nutné, aby příslušné sankční normy byly dostatečně přesné a adresátům právní regulace srozumitelné. Ze stejného důvodu je nepřípustná zpětná účinnost trestněprávních norem a analogické použití jiných právních norem v neprospěch obviněného. Trestní právo (hmotné) upravuje v českém prostředí téměř výhradně trestní zákon (zákon
č. 140/1961 Sb.
).

Právo veřejné je vázáno zásadou legality.

Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Právním odvětvím, které stojí na pomezí práva soukromého a veřejného, je pracovní právo. Pracovní právo upravuje vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Pracovní právo vychází z předpokladu, že zaměstnanec je v

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 21 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

těchto vztazích strana hospodářsky slabší a méně zkušená a obsahuje řadu právních norem, které mají zabránit zneužívání této faktické nerovnosti v neprospěch zaměstnance. Charakteristické je výrazné omezení smluvní volnosti prostřednictvím kogentních norem. Díky řadě omezení smluvní volnosti a také veřejnomocenskému dohledu nad dodržováním pracovněprávních norem stojí toto právní odvětví na pomezí práva soukromého a veřejného (někteří autoři jej považují za soukromoprávní právní odvětví s veřejnoprávními prvky).

Pro veřejné právo jsou typické kogentní normy (nelze se od nich odchýlit), naopak pro právo soukromé, které je založeno na smluvní volnosti, jsou typické dispozitivní normy. Nicméně i v soukromém právu mají místo kogentní normy (nastavují mantinely chování). Určování kogentních a dispozitivních norem bylo vysvětleno v rámci oddílu 2.1

2.4.2 Právo hmotné a právo procesní

Podle účelu právní úpravy se právo člení na právo hmotné a právo procesní. Právo hmotné stanovuje adresátům subjektivní práva a povinnosti, které bezprostředně směřují k naplnění účelu a smyslu právní úpravy. Právo procesní slouží k naplnění účelu a smyslu právní úpravy zprostředkovaně tím, že upravuje postup/proces, jak se domoci subjektivních hmotných práv či jak realizovat subjektivní hmotněprávní povinnosti. Procesní právo tedy upravuje postup při projednání věci před státním orgánem (správním nebo soudním). Jelikož státní orgán může jednat pouze na základě právní úpravy, která mu takovéto jednání povoluje (popř. přikazuje), je třeba poměrně podrobných předpisů upravujících každý relevantní úkon od zahájení řízení až po jeho ukončení, včetně případných opravných prostředků a nuceného výkonu rozhodnutí.

 

Hmotněprávní předpis

občanský zákoník zákon o daních z příjmů

Procesněprávní předpis

občanský soudní řád daňový řád

         

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575

Stránka 22 z 26

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:34

živnostenský zákon trestní zákoník

správní řád trestní řád

   

2.5 Právní principy/zásady + rozum/spravedlnost

Obecné právní zásady/principy se vytvořily dlouhodobým působením práva ve společnosti a představují tedy jakýsi nadčasový základ, který má být společný právním normám bez ohledu na historické okolnosti a souvislosti. Tyto zásady vzhledem k jejich obecnému charakteru najdeme obvykle ve shodné podobě v právních řádech různých států. Často bývají citovány jejich formulace převzaté z římského práva, z nichž některé pronikly i do obecného povědomí. Zde uvádíme některé z těch nejdůležitějších:


ZÁSADA LEGÁLNÍ LICENCE: co není zakázáno je dovoleno. Zásada, na které je založeno soukromé právo.

ZÁSÁDA LEGALITY: státní moc je možné uplatňovat jen na základě, v mezích a způsoby stanovenými zákonem. Zásada, kterou je vázáno veřejné právo.

PACTA SUNT SERVANDA (smlouvy se mají plnit): Jednotlivci je dána autonomie, může své právní postavení ovlivňovat tím, že bude uzavírat smlouvy s jinými. Tyto smlouvy jsou pro všechny strany závazné. NEMINEM LAEDERE (nikomu neškodit): Každý se má chovat tak, aby nerušil práva jiného a aby mu nepůsobil újmu.


SUUM CUIQUE (každému, co jeho jest): Další vyjádření požadavku spravedlnosti a rovnosti.

IGNORANTIA IURIS NON EXCUSAT (neznalost práva neomlouvá): Nikdo se nemůže zprostit odpovědnosti poukazem na to, že neznal právo. NEMO IUDEX IN CAUSA SUA (nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci): Ve sporu mezi dvěma stranami musí rozhodovat nezávislá třetí osoba.

AUDIATUR ET ALTERA PARS (nechť je slyšena i druhá strana):
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 23 z 26

 

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

Procesní zásada. Je-li rozhodováno o něčích právech a povinnostech musí být dotčenému dáno právo vyjádřit se, popř. bránit se. Srov.
čl. 38 II
a
čl. 40 III LPS

.

IUSTITIA NEMINI NEGANDA (spravedlnost nemá být nikomu odepřena): Každý má právo, aby o jeho věci bylo spravedlivě rozhodnuto. Srov.

čl. 36 I LZPS
.


NE BIS IN IDEM (ne dvakrát o tomtZéž): Procesní zásada. O věci jednou pravomocně rozhodnuté se nesmí rozhodovat podruhé.

NULLA POENA SINE LEGE (není trestu bez zákona): Pouze zákon stanoví, za jaké jednání je možné ukládat tresty a jaké tresty to mohou být. ZÁSADA AUTONOMIE VŮLE STRAN: soukromoprávní zásada, možnost v rámci právních jednání projevit svou vůli a práva a povinnosti si upravit i odchylně od úpravy dispozitivních norem.

Některé z uvedených zásad jsou formulovány i v textech předpisů psaného práva (především ústavního); jiné jsou však zachovávány, ačkoli nikde výslovně formulovány nejsou.

Rozum a spravedlnost mají spíše podpůrný a interpretační charakter. Uplatňují se zejména v právních systémech anglosaských a v mezinárodním právu veřejném (= právu mezinárodních smluv, které mezi sebou uzavírají typicky státy). Z kontinentálních systémů stojí za zmínku § 1 švýcarského občanského zákoníku, který umožňuje soudci rozhodnout podle právní normy, kterou by vytvořil, kdyby byl zákonodárce.

3 Vztah vnitrostátního práva k právu Evropské unie


Evropská unie je založena

na principu supranacionality neboli nadstátnosti (EU stojí nad členskými státy). To znamená, že členské státy delegovaly část svých svrchovaných pravomocí na Evropskou unii (zejména pravomoc vytvářet vlastní právní normy). Tímto se Evropská unie odlišujem od jiných

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 24 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

mezinárodních organizací – není jen souhrnem členských států, ale má také své zájmy a svou vůli danou svými orgány, která se utváří nezávisle na členských státech (zákonodárnou iniciativu má Evropská komise). Právní akty EU jsou až na výjimky (např. věci daňové) schvalovány většinově (v Radě i Evropském parlamentu), takže mohou státy zavazovat i proti jejich vůli. Plnění (vymáhání) právních aktů Evropské unie může být ve vztahu k členským státům vynuceno Soudním dvorem Evropské unie.

Rozlišují se dva základní druhy právních aktů EU – směrnice a nařízení. Směrnice jsou nástrojem harmonizace neboli sbližování právních řádů členských států. Směrnice jsou závazné pouze pro členské státy, které mají povinnost přenést jejich obsah do vnitrostátní právní úpravy, a to způsoby a metodami vlastními pro daný vnitrostátní právní řád (= implementace), a následně zajistit, že směrnice bude dodržována osobami členského státu (= transpozice směrnice). Na osoby členských států tak směrnice působí nepřímo přes harmonizované vnitrostátní právo.

Nařízení jsou nástrojem unifikace práva neboli sjednocení právních řádů členských států. Nařízení jsou přímo aplikovatelné, stanovují přímo práva a povinnosti členským státům i osobám na jejich území. Není nutné je implementovat do vnitrostátních právních řádů, a proto je jejich znění stejné ve všech členských státech EU. Nařízení mají přednost před vnitrostátními právními předpisy (u ČR je toto pravidlo zakotveno v čl. 10a Ústavy).

Následující schéma zobrazuje působení nařízení a směrnic na členské státy EU a jednotlivce:

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 25 z 26

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:34

Vztah vnitrostátního práva k právu EU

Právní akty EU lze dohled v právním informačním systému
EUR- Lex
(ve všech úředních jazycích EU).

 

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144575 Stránka 26 z 26

Podnikatel a podnikání


Vymezení osoby podnikatele, právní formy podnikání Základní pojmy a instituty související s podnikáním Právní postavení a jednání podnikatele

Veřejné rejstříky

Mgr. Ing. Filip Hampl, Ph.D.

filip.hampl@econ.muni.cz kanc. 625, MS Teams MPP_OPVZ Živnostenské právo

Úvod



Výdělečnou činnost mohou osoby vykonávat:


o
v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru (závislá činnost),

o
nezávisle na jiných osobách ve formě podnikatelské činnosti (samostatná činnost), příp.

o
v rámci správy vlastního majetku.


Proč je potřeba rozlišovat osobu podnikatele?


Kdo je podnikatelem?


Kde získat informace o podnikatelích a jejich činnosti?
2

Obsah prezentace
I. Vymezení podnikatele

o
materiální pojmové znaky podnikatele dle občanského zákoníku
o
formální pojetí podnikatele dle občanského zákoníku

II. Kdo může být podnikatelem (právní formy podnikání)

o

fyzické osoby


o
právnické osoby – korporace, fundace, ústavy

III. Základní pojmy a instituty související s podnikáním

o
předmět podnikání, sídlo podnikatele,
o
obchodní závod, firma, tajemství

IV. Jednání podnikatele a možnosti jeho zastoupeníV. Veřejné rejstříky a jiné seznamy (jiné rejstříky)

3

4

Relevantní právní předpisy

Ústavní základ:

o

čl. 26 LZPS:


„(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i

právo podnikat
a provozovat jinou hospodářskou činnost.


Zákonné právní předpisy:

o

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů („OZ“);


o
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon

o obchodních korporacích), vzpp. („ZOK“)

o
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), vzpp.;

o
zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, vzpp. („ZoVR“).

I. Vymezení osoby podnikatele

Pojmové znaky podnikatele (materiální pojetí) dle občanského zákoníku Formální pojetí podnikatele dle občanského zákoníku

6

Materiální vymezení podnikatele


Materiální vymezení
podnikatele zakotvuje
§ 420 odst. 1 OZ
:


Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně‚ za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.


Podnikatelem ve smyslu definice může být
každý
(
fyzická i právnická osoba), naplní-li
kumulativně
pojmové znaky
podnikání jako činnosti vykonávané
:

  • 1)  
    výdělečně;
  • 2)  
    samostatně;
  • 3)  
    živnostenským nebo obdobným způsobem;
  • 4)  
    na vlastní účet a odpovědnost;
  • 5)  
    soustavně;
  • 6)  
    za účelem dosažení zisku.


Pojmové znaky podnikání

7

1) Výdělečnost


Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost
výdělečnou
činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně‚ za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.


Výdělečná povaha činnosti znamená, že je vykonávána nebo její výsledky jsou poskytovány
za úplatu
.


Pojmové znaky podnikání

8

2) Samostatnost


Kdo
samostatně
vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně‚ za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

  • ▪  

    Samostatnost představuje autonomii podnikatele rozhodovat zejm. o:


    o

    době vykonávání činnosti;


    o

    místě výkonu činnosti;


    o
    o organizaci práce bez zařazení do organizační struktury jiné osoby.
  • ▪  
    Osoba není povinna dbát pokynů nadřízených (
    XX
    zaměstnanecký poměr, funkce jednatele právnické osoby).
  • ▪  
    Samostatnost
    může být omezena
    koncesnímí, franšízovými smlouvami či smlouvami o obchodním zastoupení  formálně-právní hledisko (tj. vystupuje jako samostatný podnikatelský subjekt, ale
    NE
    : švarcsystém)


Pojmové znaky podnikání

9

3) Živnostenský nebo obdobný způsob výkonu


Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost
živnostenským nebo obdobným způsobem
se záměrem činit tak soustavně‚ za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.


Živnostenské podnikání je chápáno ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).



Řada druhů podnikání nepodléhá živnostenskému zákonu, např.:


o
činnost bank, pojišťoven, provozování hazardních her, hornická činnost, výroba

elektřiny ad.

o
svobodná povolání – daňoví poradci, advokáti, notáři, auditoři, lékaři, soudní tlumočníci, mediátoři, herci, umělci, zpěváci,

▪  
činnost spočívá v nabídce zboží či služeb třetím osobám


Pojmové znaky podnikání

4) Na vlastní účet a vlastní odpovědnost


Kdo samostatně vykonává
na vlastní účet a odpovědnost
výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně‚ za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.



Na vlastní účet:


o
výsledky podnikatelské činnosti se přičítají podnikateli.



Na vlastní odpovědnost:


o
nese podnikatelské riziko (ze závazků je povinen podnikatel);

o
nese odpovědnost
soukromoprávní
(za škodu, za vady, za prodlení, deliktní) a
veřejnoprávní
(trestní a správně právní).


za podnikání
nelze považovat
činnost společníka obchodní společnosti – jedná jménem společnosti a práva a povinnosti se přičítají společnosti.

10


Pojmové znaky podnikání

11

5) Soustavnost


Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se
záměrem činit tak soustavně
‚ za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

  • ▪  
    Soustavnost
    neznamená úplnou trvalost a pravidelnost
    – jde o činnost opakovanou v určitém časovém rozmezí.
  • ▪  
    Existuje záměr podnikatele věnovat se činnosti soustavně – díky tomu jsou pokryta i sezónní podnikání (prodej vánočních stromků, kaprů apod.).
  • ▪  
    Podnikáním
    není

    nahodilá, výjimečná, mimořádná činnost, např.:


    o

    prodej zahradních přebytků;


    o
    prodej nepotřebného majetku;
    o
    nahodilé poskytnutí služby.


Pojmové znaky podnikání

12

6) Za účelem dosažení zisku


Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se
záměrem činit tak
soustavně‚
za účelem dosažení zisku
, je považován se zřetelem k této činnostiza podnikatele.


Tento znak vyjadřuje
záměr podnikatele
, resp. jeho cíl/motiv, nikoli úspěšnost jeho dosažení.



Osoba naplní tento znak i v případě:


o
je-li dlouhodobě ve ztrátě a reálně žádného zisku nedosahuje;

o
založí-li „neziskovou organizaci“, která vykonává činnost způsobilou přinášet ekonomické užitky v podobě zisku.

13

Materiální vymezení podnikatele


Materiální vymezení
podnikatele zakotvuje
§ 420 odst. 1 OZ
:


Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně‚ za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.


Pro fyzické osoby má význam dovětek
se zřetelem k této činnosti
pro odlišení právního režimu fyzické osoby v postavení podnikatele a soukromé osoby (nepodnikatele, resp. spotřebitele).



Shrnutí materiálního pojetí podnikatele:


o
Pro posouzení, zda je činnost podnikáním či nikoli, rozhoduje
fakticita výkonu

činnosti

(kumulativní splnění pojmových znaků podnikaní).


o
ALE!
Aby činnost mohla být podnikáním,
nesmí být zakázána
.

14

Rozšíření vymezení podnikatele


Pro účely ochrany spotřebitele
je pojetí podnikatele rozšířeno v
§ 420 odst. 2 OZ
:

o
tj. dopadá i na případy, kdy se nejedná o podnikatele ve smyslu § 420 odst. 1 OZ.

„…za podnikatele považuje také
každá osoba
, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.“

Otázka:


Napadají vás příklady osob, na které může toto ustanovení dopadnout?

15

Formální vymezení podnikatele


Formální vymezení
podnikatele zakotvuje
§ 421 odst. 1 a 2 OZ

:



(1)
Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých

podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.“


Povinnost zápisu stanovuje ZoVR (§ 42 a násl.):

o
vždy

obchodní společnosti a družstva;


o
fyzické osoby
dobrovolně

nebo povinně za splnění podmínek;


o
osoby dle zvláštních zákonů (příspěvkové organizace, státní podniky).


Osoba zapsaná v OR je vždy považována za podnikatele, i když nevykonává podnikatelskou činnost (tzv.
fiktivní podnikatel
);


(2)
Má se za to
, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona
.“

16

Otázky k zamyšlení

  • 1)  Je správa vlastního majetku podnikáním? Kupř. pravidelný nákup a prodej akcií s cílem zhodnotit své finanční prostředky?
  • 2)  
    Nemá-li osoba živnostenské oprávnění, i když jej podle živnostenského zákona má mít, je považována za podnikatele ve smyslu občanského zákoníku?
  • 3)  
    Může osoba, která nemá živnostenské oprávnění, i když jej podle živnostenského zákona má mít, zpochybnit platnost uzavřené kupní smlouvy se zákazníkem?

18

Otázky k zamyšlení

  • 1)  
    Je správa vlastního majetku podnikáním? Kupř. pravidelný nákup a prodej akcií s cílem zhodnotit své finanční prostředky?
  • 2)  Nemá-li osoba živnostenské oprávnění, i když jej podle živnostenského zákona má mít, je považována za podnikatele ve smyslu občanského zákoníku?
  • 3)  
    Může osoba, která nemá živnostenské oprávnění, i když jej podle živnostenského zákona má mít, zpochybnit platnost uzavřené kupní smlouvy se zákazníkem?

20

Otázky k zamyšlení

  • 1)  
    Je správa vlastního majetku podnikáním? Kupř. pravidelný nákup a prodej akcií s cílem zhodnotit své finanční prostředky?
  • 2)  
    Nemá-li osoba živnostenské oprávnění, i když jej podle živnostenského zákona má mít, je považována za podnikatele ve smyslu občanského zákoníku?
  • 3)  Může osoba, která nemá živnostenské oprávnění, i když jej podle živnostenského zákona má mít, zpochybnit platnost uzavřené kupní smlouvy se zákazníkem?

II. Právní formy podnikání


Fyzické osoby

Právnické osoby – korporace, fundace, ústavy

23

Kdo může být podnikatelem? (právní formy podnikání)

Fyzická osoba (§ 19 a § 23 a násl. OZ) – „OSVČ“:

o
každý člověk – má vrozená přirozená práva, jsou spojena s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát;

o
právní osobnost
(od narození do smrti),
svéprávnost
, deliktní způsobilost, procesní způsobilost;

o

podnikat mohou i nezletilí




§ 33 OZ: souhlas zákonného zástupce + přivolení soudu



§ 37 OZ: institut emancipace (min. 16 let, ekonomická samostatnost)



Právnická osoba (§ 20 a § 118 a násl. OZ):


o
organizovaný útvar
, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo


jehož právní osobnost zákon uzná;


o
právní osobnost
(od vzniku po zánik), deliktní způsobilost, procesní způsobilost;
o
nemá sama o sobě vůli
vždy za ni jedná fyzická osoba


Právnické osoby

Základní systematika právnických osob


Občanský zákoník rozlišuje
3 druhy právnických osob
:

o
korporace;
o

fundace;


o
ústavy.

spolky

+ společenství vlastníků jednotek, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů

       

24

KORPORACE

(§ 210 a nás. OZ)

obchodní korporace

( zákon č. 90/2012 Sb,. o obchodních korporacích)

PRÁVNICKÉ OSOBY

(§ 118 a nás. OZ)

nadace

FUNDACE

(§ 303 a nás. OZ)

nadační fond

ÚSTAVY

(§ 402 a nás. OZ)


Právnické osoby

25


Obchodní korporace – viz dále

Korporace


Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob (i jedna osoba, připouští-li to zákon)
personální základ
:

o

bez členů nemůže korporace existovat;


o
členové mohou za trvání existence měnit pravidla fungování korporace,


rozhodovat o vlastní existenci;


o
korporační loajalita
mezi korporací a jejími členy.



Spolky


o
právnická osoba (korporace) založená dobrovolně min. 3 osobami, které mají

společný zájem (sport, kultura, ochrana životního prostředí, vzdělávání);

o
hlavní činnost
: pouze uspokojování a ochrana zájmů, pro který byl založen;

o
vedlejší činnost
: může být i podnikání nebo jiná výdělečná činnost, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku


Právnické osoby

26


Obchodní korporace I



Obchodní korporace jsou upraveny speciálně v zákoně č. 90/2012 Sb.,

o obchodních korporacích (subsidiárně v OZ).



Znaky obchodních korporací jsou:


o
jsou právnickou osobou, tj. mají právní osobnost, majetkovou samostatnost,

majetková odpovědnost, organizační strukturu;

o
zakládající se primárně za účelem podnikání (vždy jsou podnikateli dle formy);

o
jedná se o společenství osob založená dobrovolně  personálním základ – členský princip.


Obchodní korporace se člení na:

o
osobní obchodní společnosti

– v.o.s., k.s.;


o
kapitálové obchodní společnosti
– s.r.o., a.s.;
o
družstva
.


Právnické osoby

27

Obchodní korporace II

Znaky osobních společností:

o
úzké sepětí s konkrétními společníky (min. 2) a předpoklad jejich aktivní účasti na činnosti společnostinepřevoditelnost podílů;

o

nevytváří povinně základní kapitál;


o

neomezené ručení společníků;


o
nevytváří žádnou předepsanou vnitřní strukturu vnitřního řízení;
o
výše uvedené platí
pouze pro v.o.s.
; u k.s. jsou odchylky.


Znaky kapitálových společností:

o
nezávislé na identitě konkrétního společníka (min. 1)volná převoditelnost podílů;
o

vytváří povinně základní kapitál;


o

společníci neručí za dluhy kapitálové obchodní společnosti;


o
vytváří zákonem předepsanou vnitřní strukturu + delegovaná správa


společnosti (obchodní vedení)


o
výše uvedené platí
pouze pro a.s.
; u s.r.o. jsou odchylky.


Právnické osoby

28


Fundace



Fundace je
účelové sdružení majetku
s vlastní právní osobností:

o

činnost fundace se váže vždy na účel, pro který byla zakladatelem ustavena;


o
závislá na vůli třetí osoby – zakladatele, který po vlastním vzniku fundace nemá


možnost zasahovat do jejího právního života;


o
fundace nemohou zrušit samy sebe rozhodnutím vnitřního orgánu.


Nejsou zakládány primárně za účelem podnikání
– mohou podnikat pouze v rámci své vedlejší činnosti s tím, že výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejich účelu.



Nadace


o
zakládá se k
trvalé
službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu;



Nadační fond


o
zakládá se k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky;

o
nemá trvalý charakter, tj. majetek
nemusí splňovat kritérium trvalého výnosu
(může být i zcela spotřebován)


Právnické osoby

29

Ústav


Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své
osobní a majetkové složky
.


Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínekúčelem je poskytování služeb.


Podnikatelská činnost ústavu
není zakázána
,
ALE
na ústavy se aplikuje právní úprava nadací, tzn.:

o
ústavy mohou provozovat podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost jen jako vedlejší činnost;

o
nesmí být narušen rozsah, kvalita a dosažitelnost služeb, které jsou poskytovány v rámci hlavního cíle;

o
výnosy z vedlejší činnosti slouží k podpoře hlavní činnosti.


Právnické osoby


Životní cyklus právnické osoby I


Čtyři základní milníky v „životě“ právnické osoby:

jednání před vznikem

§ 127 OZ, resp. § 18 ZOK

jednání za právnickou osobu – vždy fyzická osoba

zákonné, smluvní, sui generis (členové statutárního orgánu)

       

30

registrační princip
=
zápis
do veřejného rejstříku
výmaz
z veřejného rejstříku zakladatelské právní jednání, zákon, rozhodnutí orgánu veřejné moci, příp. jinak

ZALOŽENÍ

VZNIK

má právní osobnost

ZRUŠENÍ

ZÁNIK


Právnické osoby


Životní cyklus právnické osoby II


Do jakých veřejných rejstříků se zapisují právnické osoby?


Právnická osoba

Název rejstříku

spolek

spolkový rejstřík

společenství vlastníků jednotek

rejstřík společenství vlastníků jednotek

odborová organizace/organizace zaměstnavatelů

spolkový rejstřík

fundace (nadace a nadační fond)

nadační rejstřík

ústav

rejstřík ústavů

příspěvková organizace, státní podnik

obchodní rejstřík

obchodní společnost a družstvo

obchodní rejstřík

32

Otázky k zamyšlení

  • 1)  Může být svěřenský fond považován za podnikatele? Zkuste odpověď vyhledat v příslušném ustanovení občanského zákoníku (§ 1448 a násl).
  • 2)  
    Může být koncern považován za podnikatele? Zkuste odpověď vyhledat v příslušném ustanovení zákona o obchodních korporacích (§ 79 a násl).
  • 3)  
    Obchodní společnost Hudebniny, s.r.o., prodala paní Veselé akustickou kytaru. Paní Veselá proto mohla prodat svou starou kytaru svému známémupanu Mladému. Kdo je v uvedené situaci podnikatelem?

34

Otázky k zamyšlení

  • 1)  
    Může být svěřenský fond považován za podnikatele? Zkuste odpověď vyhledat v příslušném ustanovení občanského zákoníku (§ 1448 a násl).
  • 2)  Může být koncern považován za podnikatele? Zkuste odpověď vyhledat v příslušném ustanovení zákona o obchodních korporacích (§ 79 a násl).
  • 3)  
    Obchodní společnost Hudebniny, s.r.o., prodala paní Veselé akustickou kytaru. Paní Veselá proto mohla prodat svou starou kytaru svému známémupanu Mladému. Kdo je v uvedené situaci podnikatelem?

36

Otázky k zamyšlení

  • 1)  
    Může být svěřenský fond považován za podnikatele? Zkuste odpověď vyhledat v příslušném ustanovení občanského zákoníku (§ 1448 a násl).
  • 2)  
    Může být koncern považován za podnikatele? Zkuste odpověď vyhledat v příslušném ustanovení zákona o obchodních korporacích (§ 79 a násl).
  • 3)  Obchodní společnost Hudebniny, s.r.o., prodala paní Veselé akustickou kytaru. Paní Veselá proto mohla prodat svou starou kytarusvému známému panu Mladému. Kdo je v uvedené situaci podnikatelem?

III. Základní pojmy a instituty související s podnikáním


Předmět podnikání

Sídlo podnikatele

Obchodní firma podnikatele

Obchodní závod, pobočka, odštěpný závod Obchodní tajemství

39

Předmět podnikání

  • ▪  
    Každý podnikatel
    musí mít předmět podnikání
    (jeden nebo více).
  • ▪  
    Dle čl. 26 odst. 1 a 2 LZPS má každý právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž zákon může stanovit podmínky a omezenípro výkon určitých povolání nebo činností.
  • ▪  

    Podmínky a omezení upravují veřejnoprávní předpisy:


    o
    živnostenské podnikání

    – upraveno v živnostenském zákoně (viz následující

    přednáška);


    o
    neživnostenské podnikání

    – není upraveno, resp. je vyloučeno z působnosti živnostenského zákona




    činnosti vyhrazené státu;




    svobodná povolání v rozsahu zvláštních zákonů (lékaři, advokáti, notáři…);



    činnosti upravené zvláštními zákony (činnost finančních institucí, hornická činnost, provoz hazardních her, zprostředkování zaměstnání, zemědělství…).

40

Obchodní firma podnikatele I (§ 423 a násl. OZ)


Obchodní firma je
jméno, pod kterým je podnikatel (FO i PO) zapsán do obchodního rejstříku.



Volba obchodní firmy se řídí 2 zásadami:


o
zásada jednotnosti
= podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku může podnikat


pouze pod jednou obchodní firmou;


o
zásada jedinečnosti
= obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou firmou a

nesmí působit klamavě (
X

výjimka v § 426 OZ pro koncerny).



Obchodní firma
je samostatnou nehmotnou věcí
, je v zásadě převoditelná.


Obchodní firma
požívá právní ochranu

:


o
ochrana práv k firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé;

o absolutní právní ochrana
(erga omnes) – nároky jako u nekalé soutěže (§§ 2988

OZ), např. ohrožení či narušení oprávněného užívání firmy – klamavá reklama, parazitování na dobré pověsti aj.)

41

Obchodní firma podnikatele II (§ 423 a násl. OZ)

  • ▪  
    Podnikatel, který má firmu, je povinen při právním jednání v podnikatelských vztazích vystupovat pouze pod touto obchodní firmou.
  • ▪  
    Podnikatel bez obchodní firmy (typicky FO) právně jedná při svém podnikání pod
    vlastním jménem

    = jméno + příjmení (§ 422 OZ):


    o
    lze připojit dodatky, které blíže charakterizují jeho osobu nebo obchodní závod; dodatky nesmí být klamavé.
  • ▪  
    Fyzická osoba, která se zapisuje do obchodního rejstříku se může zapsat pod jinou firmou než svým jménem – musí být ale zřejmé, že nejde o firmu právnické osoby.

42

Sídlo podnikatele (§ 429 OZ)



Každý podnikatel musí mít sídlo, tj.:


o
adresa zapsaná ve veřejném rejstříku
(zapisuje-li se do VR);

o
místo, kde má hlavní obchodní závod nebo bydliště
(nezapisuje-li se do VR).

Sídlo registrované (formální) vs. sídlo skutečné:

o
zákon nevyžaduje, aby podnikatel zapsal jako sídlo místo, kde skutečně vykonává podnikatelskou činnost;

o
ALE:
uvádí-li podnikatel jiné než skutečné sídlo, může se třetí osoba dovolat i skutečného sídla.


Současně platí
materiální publicita sídla
zapsaného ve veřejném rejstříku – podnikatel nemůže namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě, pokud setřetí osoba dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku.

Obchodní závod I (§ 502 OZ)


Obchodní závod je
organizovaný soubor jmění
(
věc hromadná
), který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti.

  • ▪  

    Závod tvoří vše, co zpravidla slouží k výkonu/provozu podnikatelské činnosti = závod je jeden celek, tj. typicky:


    o
    potřebné prostory (má k nim vlastnické právo, nájem či jiné právo);
    o

    soubory hmotných a nehmotných věcí a zásoby;


    o
    pohledávky a dluhy vznikající v rámci podnikatelské činnosti.
  • ▪  

    Provoz závodu podnikatel zajišťuje sám (typicky drobný živnostník), spolu se společníky, členy rodiny (rodinný závod) či zaměstnanci.



    Rodinný závod
    (§ 700 a násl. OZ) je závod, ve kterém společně
    pouze

    pracují manželé (jeden z nich) a s nimi i jejich příbuzní do třetího stupně příbuzenství a/nebo osoby sešvagřené.


    43

44

Obchodní závod II (§ 502 OZ)


Závod může být jako celek převeden za úplatu, směněn, převeden bezúplatně, vložen jako vklad do obchodní korporace či nadace;


Úplatný převod obchodního závodu upravují
§ 2175 a násl. OZ
– jde o
speciální ustanovení
k úpravě kupní smlouvy:

o
na kupujícího přechází všechny pohledávky i dluhy, nikoli však veřejnoprávní (daně, poplatky, cla);

o
koupě závodu se považuje i za převod činnosti zaměstnavatele – přechází práva a povinnosti ze zaměstnaneckých vztahů;

o
lze vyloučit ze závodu jednotlivou položku, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

45


Pobočka a odštěpný závod (§ 503 OZ)



Pobočka
je taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční

samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou;

o
pobočka je
vymezena funkčně
; jde o rozčlenění obchodního závodu podnikatele;

o
nemá právní osobnost, zaměstnanci pobočky jednají za podnikatele.

Odštěpný závod
je pobočka zapsána do obchodního rejstříku

o
odštěpný závod nemá právní osobnost stejně jako pobočka;

o
zápisem se zdůrazňuje relativní funkční a hospodářská samostatnost;

o
vedoucí odštěpného závodu (zákonný zástupce podnikatele) je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán doobchodního rejstříku;

46

Obchodní tajemství (§ 504 OZ)


Obchodní tajemství tvoří
konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné
a v příslušných obchodních kruzích
běžně nedostupné skutečnosti
, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.


Obchodní tajemství požívá
relativní právní ochrany
z titulu
nekalé soutěže
;

o
porušení obchodního tajemství je skutkovou podstatou dle § 2985 OZ;
o
při porušení obchodního tajemství může podnikatel požadovat:


aby se rušitel jednání zdržel nebo odstranil závadný stav (je-li to možné);


zadostiučinění jako náhradu nemajetkové újmy;




náhradu škody;



vydání bezdůvodného obohacení.

IV. Jednání podnikatele ve zkratce

Podnikatel jako profesionál Zastoupení podnikatele

48


Jednání podnikatele



Podnikatel je vždy považován za
profesionála
(§ 5 odst. 1 OZ) a jsou na něj

kladeny
vyšší nároky

:


o
profesionál je ten, „
kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k

odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu

“;


o
je povinen jednat, s odbornou péčí, se znalostí a pečlivostí, která je s jeho

povoláním nebo stavem spojena;
o
nejedná-li, jde to k tíži podnikatele.


Soukromé právo je založeno na
zásadě ochrany slabší smluvní strany
(generální klauzule § 433 OZ, § 1797 OZ, ochrana spotřebitele):

o
podnikatel nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran;

o
slabší stranou je spotřebitel + vyvratitelná domněnka § 433 odst. 2 OZ.

49


Zastoupení podnikatele I



Zákonné zastoupení (§ 430 OZ + § 503 OZ)

o
podnikatele
zastupují pověřené osoby
(typicky zaměstnanci) při provozu obchodního závodu ve všech jednáních, k nimž při dané činnosti obvykle dochází;

o
podnikatele
zastupují i jiné osoby v jeho provozovně
, jedná-li třetí osoba v dobré víře;

o
podnikatele
zastupuje vedoucí odštěpného závodu
ve věcech tohoto závodu;
o
překročení zástupčího oprávnění:
podnikatel je právním jednáním vázán,

pokud třetí osoba o překročení nevěděla (§ 431 OZ).



Smluvní zastoupení (§ 441 a násl. OZ)




Zastoupení sui generis (svého druhu)


▪ + opatrovnictví zřízené soudním rozhodnutím


Zastoupení podnikatele II



Zákonné zastoupení (§ 430 OZ + § 503 OZ)


Smluvní zastoupení (§ 441 a násl. OZ)
o
plná moc
;

o
prokura
(§ 450 a násl. OZ) – zvláštní druh plné moci, kterou podnikatel zapsaný v OR zmocňuje fyzickou osobu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky;

o
překročení zástupčího oprávnění:
podnikatel je právním jednáním vázán, pokud neoznámí třetí osobě bez zbytečného odkladu, že s právním jednáním nesouhlasí (§ 446 OZ).


Zastoupení sui generis (svého druhu)

▪ + opatrovnictví zřízené soudním rozhodnutím
50

Zastoupení podnikatele III


Zákonné zastoupení (§ 430 OZ + § 503 OZ)


Smluvní zastoupení (§ 441 a násl. OZ)



Zastoupení sui generis (svého druhu)


o
platí pouze pro statutární orgán právnických osob, který zastupuje danou

právnickou osobu;

o
statutárnímu orgánu náleží
generální jednatelské oprávnění
– zastupuje právnickou osobu ve všech záležitostech;

o
překročení zástupčího oprávnění:
podnikatel je právním jednáním vázán, pokud jej bez zbytečného odkladu schválí (ratihabuje) dle § 440 OZ.

▪ + opatrovnictví zřízené soudním rozhodnutím
51

V. Veřejné rejstříky a jiné seznamy


Princip formální a materiální publicity

Význam veřejných rejstříků a jiných seznamů (jiných rejstříků) pro podnikání

53


Součástí veřejného rejstříku je
Sbírka listin

.



Veřejné rejstříky jsou vázány principem
formální
a
materiální publicity
.

Veřejné rejstříky I


Veřejné rejstříky upravuje speciálně (lex specialis) zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.


Veřejnými rejstříky jsou
:

o

spolkový rejstřík;


o

nadační rejstřík; rejstřík ústavů;


o
rejstřík společenství vlastníků jednotek;
o

obchodní rejstřík;


o
rejstřík obecně prospěšných společností;
o
+ evidence svěřenských fondů.

54 Zápatí prezentace


Veřejné rejstříky II



Formální publicita (§ 3 ZoVR):

o
veřejný rejstřík je každému přístupný způsobem umožňující dálkový přístup (
www.or.justice.cz
) + lze získat úředně ověřený opis zapsaných údajů a listin.


Materiální publicita (§ 8 ZoVR):

o
proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti;

o
údaje a obsah listin
může
zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění,
ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy dříve
;

o
údajů a obsahu listin se zapsaná osoba
nemůže
dovolávat u jednání uskutečněných do uplynutí patnáctého dne po zveřejnění,
jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět.

55

Jiné veřejné seznamy (jiné rejstříky)


Další veřejné seznamy (jiné rejstříky) související s podnikáním:

o

živnostenský rejstřík;


o

seznam regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu;


o

insolvenční rejstřík;


o
rejstřík ochranných známek, rejstřík označení původu a zeměpisných označení;
o

centrální registr plátců DPH;


o

evidence skutečných vlastníků;


o
centrální evidence exekucí (placená).


Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES)
– „rozcestník“ mezi veřejnými rejstříky a jinými seznamy.


Soukromé seznamy:
Centrální registr dlužníků (CERD), Registr klientských informací (SOLUS) ad.

56

57

Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES)

Děkuji za pozornost

Dotazy? ☺ ☺ ☺

58 Katedra práva Ekonomicko-správní fakulty MU

59

Doporučené studijní zdroje


ŠTENGLOVÁ, Ivana, Jan DĚDIČ a Miloš TOMSA.
Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice
. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Leges, 2019. Student (Leges). ISBN 9788075023148. Kapitoly 2, 3, 4, 5.


ONDŘEJ, Jan. Zahájení podnikání: (právní, ekonomické, daňové, účetní aspekty). 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019. Právo prakticky. ISBN 978-80-7598-337-4. Část první.


PREUSS, Ondřej. Veřejný obchodní rejstřík – jak v něm číst a hledat?
dostupnyadvokat.cz
. 2021. Dostupné z: https://dostupnyadvokat.cz/blog/verejny- obchodni-rejstrik


HULMÁK, Milan. Správa vlastního majetku a podnikání.
Právní prostor
[online]. Atlas Group. 2021. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske- pravo/sprava-vlastniho-majetku-podnikani


Relevantní právní předpisy.

60

Domácí příprava na seminář



Tato prezentace.



Základní seznámení se s veřejnými rejstříky a dalšími seznamy (odkazy na

jednotlivé rejstříky jsou k dispozici v interaktivní osnově).



Příklad 1.1 – Podnikatel a podnikání



Příklad 1.2 – Rozlišení osoby podnikatele, nepodnikatele a spotřebitele

1

Petra Dvořáková Oddělení právního vzdělávání (kanc. 624) Petra.Dvorakova@econ.muni.czMPP_OPVZ Živnostenské právo

Živnostenské podnikání

2

Obsah prezentace



Pozitivní a negativní vymezení živnosti.



Podmínky provozování živnosti (všeobecné a zvláštní; odborná způsobilost) a překážky


provozování živnosti.




Ohlašovací a koncesované živnosti. Druhy ohlašovacích živností.



Získání živnostenského oprávnění u ohlašovacích a koncesovaných živností.


Přerušení a zánik živnosti.



Rozsah živnostenského oprávnění a povinnosti živnostenského podnikatele.


Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce.



Odlišnosti živnostenského podnikání ve srovnání se zaměstnaneckým poměrem.

3

Jaké druhy podnikání znáte?


vymezení podnikatele viz § 420 OZ →
osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku


má se za to, že podnikatel má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona


živnostenské podnikání
vs.

(na základě ŽZ)

neživnostenské podnikání

(na základě jiných zákonů)

4

Živnostenské vs. neživnostenské podnikání

▪Živnostenské podnikání je podnikání, které je provozováno za podmínek stanovených živnostenským zákonem.
Živnostenský zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb i samostatnou výdělečnou činnost fyzických osob v těchto oblastech.

▪Neživnostenským podnikáním je podnikání, které probíhá za podmínek stanovených jinými právními předpisy.


Co není živnostenským podnikáním je vymezeno živnostenským zákonem, který uvádí taxativní výčet všech činností, které nejsou živnostmi (= NEGATIVNÍ VYMEZENÍ ŽIVNOSTI). Současně také odkazuje na právní předpisy, kterými se toto podnikání řídí.
To, co zde uvedeno není, je živností.

 

Živnostník

 

5

6

Co není živnostenským podnikáním


např. činnost soukromých lékařů, stomatologů, veterinářů, advokátů, notářů, patentových zástupců, daňových poradců, bankovnictví, pojišťovnictví, hornická činnost, pořádání loterií, zemědělství, školství, zřizování a provoz telekomunikací, provozování rozhlasového a televizního vysílání…

7

Živnostenské právo


upravuje podmínky živnostenského podnikání (živnost) a kontrolu nad jejich dodržováním


je odvětvím veřejnoprávním


Základními prameny jsou:



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (
živnostenský

zákon

), ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění

pozdějších předpisů

8

Struktura zákona o živnostenském podnikání

9

Definice živnosti

Podle zákona o živnostenském podnikání (účinnost od 1.1.1992) je živností (= POZITIVNÍ VYMEZENÍ ŽIVNOSTI):



soustavná činnost




provozovaná samostatně




na vlastní odpovědnost




za účelem dosažení zisku



a za podmínek stanovených zákonem

10

Živnost


Živnost mohou provozovat
FO
(fyzické osoby) i
PO
(právnické osoby).


Aby mohla živnost vzniknout, musí být splněny podmínky, které ukládá živnostenský zákon


Tyto podmínky musí splňovat:

o
u FO osoba, která žádá o povolení živnosti
nebo její odpovědný zástupce

o
u PO
určený
odpovědný zástupce
.

11

Podmínky provozování živnosti

1.
Všeobecné – musí být splněny vždy:


Plná svéprávnost (lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnost)



Bezúhonnost


2.
Zvláštní – u některých živností:


Odborná způsobilost



Jiná způsobilost


pokud ji živnostenský zákon nebo zvláštní předpis vyžadují

12

1. Všeobecné podmínky provozování živnosti

▪ Plná svéprávnost
– soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil


(viz § 55 – 65 OZ)


▪ Bezúhonností
rozumíme, že osoba nesmí být trestána pro

jakýkoliv úmyslný trestný čin, kde byl uložen nepodmíněný trest

odnětí svobody v délce alespoň 1 roku nebo úmyslný a

nedbalostní trestný čin související s předmětem budoucího

podnikání; prokazuje se předložením výpisu z trestního rejstříku.

13

2. Zvláštní podmínky pro provozování živnosti



podmínky, které se týkají jen některých živností



odborná nebo jiná způsobilost, např. maturitní vysvědčení,

tyto podmínky jsou pro každou živnost uvedeny v přílohách

živnostenského zákona.

Druhy živností



Ohlašovací



Koncesované

14

15

Ohlašovací živnosti


jsou charakteristické tím, že živnostenské oprávnění se vydává automaticky, pokud svůj záměr ohlásíme na živnostenském odboru příslušného městského úřadu a prokážeme splnění všeobecných, případně i zvláštních podmínek.

Druhy ohlašovacích živností:


volné




řemeslné



vázané

Volné živnosti


pro získání živnostenského oprávnění postačí splnění všeobecných podmínek

seznam živností volných = výroba, obchod a služby
neuvedené v přílohách 1 až 3

živnostenského zákona (negativní vymezení)


jsou to např. poskytování služeb pro zahradnictví a zemědělství (např. vysazování květin, úpravy trávníků, vysazování a kácení stromů), výroba oděvů a oděvních doplňků, výroba obuvi, velkoobchod, maloobchod, reklamní činnost a marketing, poskytováni služeb pro rodinu a domácnost (např. vaření, praní, žehlení, péče o zahradu), péče o děti a osoby vyžadující zvýšenou péči, poskytování služeb osobního charakteru (činnost seznamovacích a svatebních kanceláří, astrologů, kartářek, provoz šaten apod.)…

16

17

Řemeslné živnosti



vyžaduje se výuční list a obvykle i určitá délka praxe




výuční list je možné nahradit jinými doklady o vzdělání



najdeme

v příloze č. 1 živnostenského zákona



jsou to např. činnosti: kovářství, zámečnictví, hodinářství,

řeznictví a uzenářství, truhlářství, zednictví, mlynářství, pokrývačství, instalatérství….

18

Vázané živnosti



požadavky na jednotlivé živnosti jsou velmi různé



obvykle jde o doklad o vzdělání, praxi, případně jiné podmínky

seznam najdeme

v příloze č. 2 živnostenského zákona



jsou to např. provozovatelé solárií, montáž, opravy, revize a

zkoušky vyhrazených plynových zařízení a plnění nádob plyny, projektová činnost ve výstavbě, provozování autoškoly, činnost účetních poradců, vedení účetnictví…

19

Koncesované živnosti


podmínky jsou přísnější, místo živnostenského oprávnění získáme koncesní listinu


vyžaduje se speciální odborná způsobilost a schválení dalšími státními orgány, např. ministerstvy


koncese bývá povolena pro určité území či dobu a vydává se jich omezený počet


seznam najdeme

v příloze č. 3 živnostenského zákona



jsou to např. soukromí detektivové, vývoj, výroba, opravy, úpravy, nákup,

prodej, znehodnocování a ničení zbraní, provozování střelnic, směnárenská činnost, taxislužba, provozování cestovní kanceláře, provádění veřejných dražeb…

20

Živnostenské oprávnění


Pokud jsou splněny podmínky dané živnostenským zákonem, pak živnostenský úřad vydá živnostenské oprávnění (pro ohlašovací živnosti) nebo koncesní listinu (pro koncesované živnosti).


Živnostenský list se dnes již nevydává → pro živnostenské oprávnění nyní slouží
výpis ze živnostenského rejstříku
(živnostenské listy vydané v minulosti jsou stále platné)

21

Vznik živnostenského oprávnění


Živnostenské oprávnění vzniká :



u
ohlašovacích živností

dnem ohlášení



je-li v ohlášení uveden pozdější den zahájení živnosti, pak tímto


určeným dnem



u
koncesovaných živností
dnem nabytí právní moci rozhodnutí

o udělení koncese


Počet ke dni :

31.12.2023

Celkem platných ŽO

3 868 230

pro živnosti : koncesované

327 295

: vázané

352 375

: řemeslné

985 238

: volné

2 203 322

ŽO pro fyzické osoby

2 891 079

ŽO pro právnické osoby

977 151

ŽO pro cizince

161 827

Podnikatelé celkem

2 452 846

– z toho : fyzické osoby

1 906 644

: právnické osoby

546 202

Podnikatelé cizinci celkem

118 383

Počet obyvatel

10 882 235

Počet ŽO na 1000 obyvatel

355,46

Po
2

2
et podnikatelů na 1000 obyv.

225,40

Počet ŽO na 1 podnikatele

1,58

Statistika živností v ČR

Zdroj: MPO. Roční přehled podnikatelů a živností k 31. 12. 2023 [online].

23

OBECNÉ NÁLEŽITOSTI OHLÁŠENÍ

Jednotný registrační formulář


slouží podnikatelům ke splnění jejich oznamovacích povinností při zahájení a v průběhu živnostenského podnikání.

24

Přerušení živnosti


▪ ▪ ▪ ▪

̶ ̶ ̶

Dobrovolné
ohlášení živnostenskému úřadu
Povinné
je ohlášení přerušení živnosti:


Do 8 dnů od přerušení ZP

Do 15 dnů od přerušení na FÚ

Do 8. dne následujícího měsíce po přerušení ČSSZ


Lze hromadně změnovým listem Jednotného registračního formuláře

V oznámení je třeba určit, od kdy – do kdy (nelze zpětně, nelze na dobu neurčitou)

Plátci DPH zůstávají plátci i během přerušení (povinnost podávat nulová přiznání k DPH) Výhoda přerušení – není třeba platit zálohy na soc. pojištění (pokud není vykonávána jiná

výdělečná činnost), ALE nezapočítává se jako odpracovaná doba pro nárok na důchod


Zálohy na zdr. pojištění je nutné platit jako OBZP, nespadá-li osoba mezi státní pojištěnce


Přerušení živnosti (i obnovení) je zdarma
25

26

Obnovení živnosti


pokud je obnovena přesně k datu, které bylo uvedeno při přerušení, není nutné oznamovat živnostenskému úřadu


pokud je návrat dřívější, je

povinné oznámení ŽÚ



informaci o obnovení živnosti
vždy nahlásit
ČSSZ a ZP

(do 8. dne následujícího měsíce)

Zrušení živnosti


povinné nahlášení na ŽÚ + FÚ + ČSSZ + ZP

lze použít Jednotný registrační formulář

27

Zánik živnostenského oprávnění


Kdy živnostenské oprávnění zaniká:




smrtí podnikatele




zánikem právnické osoby




výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku




uplynutím doby, pokud bylo vydáno na dobu určitou



rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského

oprávnění

28

Zrušení živnostenského oprávnění


Kdy úřad zruší živnostenské oprávnění:



při závažném porušení podmínek pro udělení koncese, nebo


živnostenského zákona, nebo zvláštních předpisů




na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení




pokud není živnost provozována déle než 4 roky



pokud podnikatel dále podniká v zařízení, kde bylo nařízeno

odstranit závady a tyto závady ani v určeném termínu neodstranil

29

Povinnosti podnikatele podle živnostenského zákona

a)
pro doručování
viditelně označit místo podnikání
(liší-li se od bydliště) nebo sídlo firmou a identifikačním číslem,

b)
na provozovně, kde se prodává zboží nebo poskytují služby,
musí být umístěny doklady prokazující nabytí zboží nebo materiálu
.

c)
v prodejní nebo provozní době musí být na provozovně určené pro zákazníky
osoba mluvící česky nebo slovensky
,

d)
podnikatel, odpovědný zástupce, osoby jednající jménem podnikatele a fyzické osoby provozující živnost jsou
povinni prokázat totožnost pracovníkům živnostenského úřadu

Odpovědný zástupce


Podnikatel může provozovat živnost buď osobně nebo prostřednictvím odpovědného zástupce.


Odpovědný zástupce je
fyzická osoba
, kterou ustanovuje podnikatel a která
odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostensko-právních předpisů.


Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti.

  • ▪  
    Odpovědný zástupce musí být k podnikateli
    ve smluvním vztahu

    (živnostenský zákon již

    nestanoví, o jaký smluvní vztah jde – může jít o vztah pracovněprávní či jiný, např. o příkazní

    smlouvu podle občanského zákoníku).
  • ▪  

    Podnikatel je povinen zajistit, aby se odpovědný zástupce zúčastňoval provozování živnosti v

    potřebném rozsahu.
  • ▪  
    Odpovědný zástupce může vykonávat tuto činnost
    maximálně pro dva podnikatele

    .


    30

31

Živnostenské úřady



Projednávají správní delikty podle zákona 455/1991 Sb.



Provádí dozor nad dodržováním zákona o ochraně spotřebitele

Provádí kontroly plnění povinností stanovených živnostenským


zákonem a vyplývajících z provozování živnosti



Přijímá ohlášení řemeslné živnosti pro fyzické osoby s bydlištěm

na území České republiky (česká fyzická osoba)

Provádí zápisy do živnostenského rejstříku

Živnostenský rejstřík

32

33

Živnostenský úřad



Přijímá žádosti o vydání koncese




Přijímá žádosti o zrušení živnostenského oprávnění



Vydává rozhodnutí o odstranění nedostatků zjištěných při provozování


živnosti




Vydává výpisy ze živnostenského rejstříku




Vydává vyrozumění o přerušení, pokračován provozování živnosti




Vykonává činnost Jednotného kontaktního místa




Vyzývá podnikatele k odstranění závad v ohlášení živnosti



Zahajuje správní řízení a rozhoduje o zrušení, pozastavení živnostenského

oprávnění

34

Příklad – živnostenský úřad města Brna

Výsledky kontrolní činnosti ŽÚ města Brna (2023)

̶

Počet kontrol: 1 117


̶
Počet pokut příkazovým blokem: 118 (161 400 Kč)
̶

Správní řízení: 1 698 (2 206 600 Kč)


̶
Nejčastější přestupkové řízení:

̶

̶ ̶ ̶ ̶


Neoznámení zahájení či ukončení činnosti v provozovně a na to navázané neoznámení adresy při případné závazky podnikatele při ukončení činnosti v provozovně Neustanovení nového odpovědného zástupce

Neoznačení sídla


Neoprávněné podnikání FO a PO

Nevytvoření podmínek pro výkon kontroly a neposkytnutí potřebné součinnosti k provedení kontroly kontrolovanou osobou

Zdroj: Brno. Statistické údaje o živnostenském podnikání v Brně [online].

35

36

Otázky k opakování


Jaký je rozdíl mezi živnostenským a neživnostenským podnikáním?


Co je živnost?




Vyjmenujte podmínky provozování živností.



Jaké znáte druhy živností?



Kde získáte živnostenské oprávnění?




Kdy a za jakých podmínek je možné živnost přerušit?




Jaké jsou možnosti zániku živnostenského oprávnění?



Jaké jsou povinnosti podnikatele podle živnostenského zákona?


Kdo je odpovědný zástupce?




Jmenujte některé povinnosti živnostenského úřadu.




Co je obsahem živnostenského rejstříku?



K čemu slouží Jednotný registrační formulář?

Daňové, odvodové a evidenční povinnosti podnikatelů (OSVČ)


Daňové povinnosti se zaměřením na daň z příjmů Odvody na sociální pojištění

Odvody na veřejné zdravotní pojištění

Vedení daňové evidence a účetnictví

Mgr. Ing. Filip Hampl, Ph.D.

filip.hampl@econ.muni.cz kanc. 625, MS Teams MPP_OPVZ Živnostenské právo

2

Předpoklady prezentace

  • ▪  

    Daňové a odvodové povinnosti podnikatelů zahrnují řadu variantních řešení a postupů v návaznosti na další činnosti, které mohou vedle své vlastní podnikatelské činnosti vykonávat.


    o

    u daně z příjmů jde o další kategorie příjmů (§§ 6, 8, 9 a 10 ZDP);


    o
    v rámci sociálního pojištění o rozlišování hlavní a vedlejší činnosti, vč. kombinací;
    o
    v rámci zdravotního pojištění o souběhy činností.
  • ▪  

    V tomto předmětu se zaměříme pouze na situaci, kdy podnikající fyzická osoba vykonává pouze podnikatelskou činnost.



    Pro rozšíření:

o
Prezentace zahrnuje také slidy, které řeší situace, kdy fyzická osoba (podnikatel) vykonává i další činnosti – jde o doplnění kontextu, který
není předmětem zkoušky ani průběžného odpovědníku
.

o
Tyto slidy jsou v prezentaci označeny „
pro zvídavé
“.

3


Obsah prezentace


I. Daňové povinnosti OSVČ se zaměřením na daň z příjmů

o
daň, soustava daní v České republice, správce daně a subjekty správy daní
o

daň z příjmů fyzických osob


o
výpočet daně z příjmů ze samostatné činnosti OSVČ

II. Odvody na sociální pojištění OSVČ

o

charakteristika sociálního pojištění a jeho součástí


o
povinnost OSVČ hradit pojistné na důchodové pojištění a PSPZ, vč. a výpočtu
o

právo OSVČ hradit pojistné na nemocenské pojištění


o
oznamovací povinnost OSVČ

III. Odvody na veřejné zdravotní pojištění OSVČ

o

charakteristika veřejného zdravotního pojištění


o
povinnost OSVČ hradit pojistné a výpočet pojistného
o

oznamovací povinnost OSVČ


o
souběhy více činností OSVČ

IV. Evidenční povinnosti OSVČ

I. Daňové povinnosti OSVČ se zaměřením na daň z příjmů


Daň, soustava daní v České republice, správce daně a subjekty správy daní Daň z příjmů fyzických osob

Výpočet daně z příjmů ze samostatné činnosti OSVČ

5

např. daň z příjmů; daň silniční, daň z přidané hodnoty;

o
daň sensu largo
– daň ve smyslu § 2 odst. 3, 4 DŘ – tzv. „
berně
“ (patří zde např. daně, cla, poplatky plynoucí do veřejných rozpočtů)  na tyto daně se při jejich správě aplikuje daňový řád;

o
daň sensu superlargo

– zahrnuje i odvody na sociální a zdravotní pojištění či příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; tyto další odvody jsou

spravovány v režimu správního řízení (nikoli daňového).

Pojem daň


Ekonomická definice:

o
povinná, zákonem předem sazbou stanovená částka, kterou se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu‚ bez ekvivalentního protiplnění.



Právní vymezení pojmu „daň“:


o
daň sensu stricto
– daň ve smyslu daně dle speciálního daňového zákona,

Daňová soustava v ČR

Daň z příjmů fyzických a právnických osob

Důchodové

 

Přímé

 

Majetkové

 

DANĚ

sensu stricto

Daň z hazardních her

Dorovnávací daně

Daň silniční

Daň z nemovitých věcí

Univerzální

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Nepřímé


Spotřební daně

Energetické „ekologické“ daně

Selektivní

6

7

Právní zakotvení I

Ústavní základ:

o
čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod: zásada nullum tributum sine lege „
Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona
.“



Zákonné zakotvení – hmotněprávní úprava („daňové zákony“):


o
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
;

o
zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, ve znění pozdějších předpisů;

o

zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů;


o

zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů;


o

zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů;


o
zákon č. 187/2016 Sb., zákon o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů;
o
zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů;

o
zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

8


Právní zakotvení II



Zákonné zakotvení – procesněprávní úprava:

o
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, vzpp.
– společný procesní předpis pro všechny druhy daní;

o
částečně „daňové“ zákony – primárně hmotněprávní, ale mohou stanovit speciální procesní úpravu (např. registrace k dani z příjmů, zvláštní lhůty pro podaní daňového přiznání a pro placení daní, správa dorovnávacích daní);

o
daňový řád je obecným právním předpisem (lex generalis) ke speciálním jednotlivým daňovým zákonům (leges specialis);


Interní předpisy správce daně:

o

Pokyny Ministerstva financí (např. MF-5 o stanovení lhůt při správě daní);


o

Pokyny Generálního finančního ředitelství (např. pokyny GFŘ řady D);


o
interní předpisy nejsou právními předpisyjsou závazné pouze pro správce daně;
o
cíl:
sjednotit interpretační praxi a konkretizovat procesní pravidla

9


Správa daní



Správa daní
= účelový správní postup, jehož cílem je správné zjištění a


stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady;


o
základem pro správné zjištění a stanovení daně je
daňové tvrzení
(daňové

přiznání) podané daňovým subjektemprojev
zásady autoaplikace
;

V rámci správy daní se realizují:

o
řízení
=
proces, který je na počátku zahájen ze strany osoby zúčastněné na správě daní nebo ze strany správce daně a na konci je ukončen rozhodnutím;


registrační řízení
– Z: přihláška k registraci k dani, K: rozhodnutí o registraci;

daňové řízení

– Z: daňové přiznání, K: platební výměr;



řízení o závazném posouzení
;

o
postupy
=
úkony, které jsou činěny v rámci správy daní, a to primárně správcem daně za součinnosti osob zúčastněných na správě daní, k naplnění účelu správy daní, např.:


vyhledávací činnost
,
daňová kontrola
,
postup k odstranění pochybností

ad.

Subjekty správy daní

SUBJEKTY SPRÁVY DANÍ

Osoby zúčastněné na správě daní

daňový subjekt

třetí osoby

+ odborný konzultant

Správce daně

10


Subjekty správy daní

11

Správce daně I


Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém je mu zákonem svěřena působnost v oblasti správy daní.



Správcem daně mohou být:



orgány moci výkonné
(tj. orgány Finanční správy České republiky a Celní

správy České republiky),


orgány územních samosprávných celků
(obecní, krajské úřady),


jiné orgány
(např. soudy) a


právnické nebo fyzické osoby
, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (kupř. Rejstřík trestů).


Správce daně svou pravomoc danou zákonem vykonává prostřednictvím úředních osob.


Správcem daně pro daň z příjmů fyzických osob: Finanční správa ČR.


Subjekty správy daní

12

Správce daně II



U správce daně je potřeba rozlišovat věcnou a místní příslušnost.



Věcnou příslušnost
vyjadřuje, který orgán řeší daný okruh otázek (např.

spravuje konkrétní daň);

o
upravena ve zvláštních zákonech – např. zákon o Finanční správě ČR, zákon o Celní správě ČR, daňové zákony ad.


Místní příslušnost
vyjadřuje, se kterým věcně příslušným správcem daně daňový subjekt bude jednat;

o

upravena v daňovém řádu (§ 13 DŘ);


o
u fyzické osoby podle
místa jejího pobytu
(tj. adresa místa trvalého pobytu

občana České republiky, hlášené místo pobytu cizince);

o
u právnické osoby podle
sídla
, u nemovité věci podle
místa, kde se nemovitá věc nachází
.


Subjekty správy daní

Správce daně III – soustava Finanční správy ČR

Finanční správa České republiky

     

13

Generální finanční ředitelství

Odvolací finanční ředitelství

 

Finanční úřady pro jednotlivé kraje (14)

Specializovaný finanční úřad (1)

 

Územní pracoviště FÚ

Územní pracoviště SFÚ


Subjekty správy daní

14


Osoby zúčastněné na správě daní



Daňový subjekt
= osoba, kterou takto označuje zákon, jakož i osoba


označená jako poplatník nebo plátce daně;


o
poplatník =
osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony, jsou přímo podrobeny dani;

o
plátce
= osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností je povinna daň vypočítat, vybrat ji od poplatníků daň nebo jim ji srazit a ve stanovené lhůtě odvést správci daně.


Třetí osoba
=
osoba
jiná než daňový subjekt
, která má práva a povinnosti při správě daní, nebo jejíž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena, např. svědek, znalec, banka – v podstatě kdokoli (§ 79 odst. 2 DŘ).


Odborný konzultant
= osoba, kterou si může OZSD (DS a jeho zástupce, TO) přibrat k jednání před správcem daně a s níž má možnost v rámci jednání konzultovat odborné otázky.

15

Daň z příjmů fyzických osob obecně


Upravena společně s daní z příjmů právnických osob v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP).


Základní orientace v zákoně:

o
§ 2

16b ZDP

pro fyzické osoby;


o
§ 17

21a ZDP

pro právnické osoby;


o
§ 22 a násl. ZDP
společná ustanovení pro fyzické i právnické osoby.


U daně z příjmů je potřeba znát (obecně pro každou daň i SZP):

o
daňový subjekt (poplatníka daně z příjmů) =

KDO?


o
předmět daně =

CO?


o
osvobození od daně a další korekční prvky =
JAK SI SNÍŽIT DAŇ?
o
zdaňovací období =

ZA JAKÉ OBDOBÍ?


o
sazba daně =

KOLIK?


o
algoritmus výpočtu =
JAK?

Poplatník daně z příjmů fyzických osob = KDO?


Poplatník daně je upraven v § 2 ZDP + zvláštní režim poplatníka v paušálním režimu v § 2a ZDP.



Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob je:


o
fyzická osoba – rezident
: zdaňuje v ČR své celosvětové příjmy;

o
fyzická osoba – nerezident
: zdaňuje pouze příjmy plynoucí ze zdrojů z ČR.

Daňový rezident = fyzická osoba, která má na území České republiky

bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (tj. alespoň 183 dnů).


Pro zvídavé
: o poplatníkovi v paušálním režimu viz internetové stránky Finanční správy ČR:
https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z- prijmu/pausalni-dan/informace-k-zakladnim-zmenam-v

16

17

Předmět daně z příjmů fyzických osob = CO?



Předmět daně vymezen v § 3 ZDP.



Předmětem daně jsou obecně peněžité i nepeněžité příjmy dosažené i


směnou.



Podle druhu činnosti, z níž příjmy plynou se rozlišují:

o
příjmy ze závislé činnosti

(§ 6 ZDP),


o
příjmy ze samostatné činnosti
(§ 7 ZDP),
o
příjmy z kapitálového majetku
(§ 8 ZDP),
o
příjmy z nájmu

(§ 9 ZDP),


o
ostatní příjmy
(§ 10 ZDP).


Některé příjmy vyloučeny z předmětu daně (§ 3 odst. 4 ZDP) – taxativní výčet příjmů.

18

Příjmy fyzických osob osvobozené od daně


Příjmy osvobozené od daně jsou primárně vyjmenovány v § 4 a § 4a ZDP; další příjmy jsou osvobozeny také dle § 6 či § 10 ZDP.



Osvobozeny (§ 4 ZDP) jsou např.:


o
příjmy z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, pokud v něm měl


prodávající bydliště a je splněn časový test 2 roky;


o

příjmy z prodeje nemovitých věcí, pokud je splněn časový test 5 let;


o
příjmy ve formě dávek, služeb či příspěvků ze systému sociálního zabezpečení;
o
příjmy z cenných papírů do 100 000 Kč (vč.), nebo je-li splněn časový test 3 roky;
o
stipendia ad.


Osvobozeny jsou také bezúplatné příjmy (§ 4a ZDP), např.:
o
plynoucí z nabytí dědictví nebo odkazu ad.


ALE POZOR!
Osvobození se často nevztahuje na příjmy z majetku, který je užíván pro podnikání (tj. jsou zařazeny v obchodním majetku).

Zdaňovací období = ZA JAKÉ OBDOBÍ


Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je vždy
kalendářní rok
.
Sazba daně = KOLIK?


Daň z příjmů fyzických osob je progresivní – 2 daňová pásma.

Sazba daně (progresivní) činí:

o
15 %

pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a


o
23 %
pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.


Rok Průměrná mzda Hranice příjmů

2021

35 441 Kč

1 701 168 Kč*

2022

38 911 Kč

1 867 728 Kč*

2023

40 324 Kč

1 935 552 Kč*

2024

43 967 Kč

1 582 812 Kč

19


* do 31. 12. 2023 se jednalo o 48násobek

20

Základ daně z příjmů fyzických osob

  • ▪  
    Základem daně je částka, na kterou se aplikuje daňová sazba a vypočte se daňová povinnost.
  • ▪  
    Jde o částku, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje
    prokazatelně

    vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, nestanoví-li zákon jinak.



    Zjednodušeně se jedná o
    součet dílčích základů daně

    (DZD) stanovených pro:


    o

    příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP);


    o
    příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP);
    o
    příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP);
    o

    příjmy z nájmu (§ 9 ZDP);


    o
    ostatní příjmy (§ 10 ZDP)

Stanovení dílčích základů daně podle § 6-10 ZDP


Základní pravidla pro stanovení dílčích základů daně dle § 6-10 ZDP a celkového základu daně:

o
ne u každého DZD lze vykázat ztrátu – ztráta může být pouze u § 7 a § 9 ZDP;

o
u ostatních příjmů dle § 10 ZDP nelze mít ztrátu ani u jednotlivých druhů příjmů;

o
ztráty dle § 7 a § 9 ZDP lze kompenzovat pouze proti DZD dle § 7-10; DZD dle § 6 se zdaňuje vždy a nelze jej snížit o daňovou ztrátu.


Příjmy

Stanovení DZD

Výše DZD

Kompenzace ztrát

Celkový základ daně

§6

příjmy

0
nebo
zisk

Nelze kompenzovat.

ZD = součet všech DZD, je-li součet § 7-10 zisk.

Je-li součet DZD § 7-10 ztráta, zdaňuje se DZD § 6 samostatně.

§7

příjmy − výdaje

ztráta
,
0
nebo
zisk

Ztráty lze kompenzovatpouze proti DZD dle § 7-10.

§8

příjmy

0
nebo
zisk

§9

příjmy − výdaje

ztráta
,
0
nebo
zisk

§ 10

příjmy − výdaje

0
nebo
zisk

21


V následujících slidech podrobně řešen jen DZD dle § 7:

22

Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) I


Mezi příjmy ze samostatné činnosti patří:

o
příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství;

o
příjem ze živnostenského podnikání;

o
příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění;

o
podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.



Dále zde spadají příjmy:


o
z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně


práv příbuzných právu autorskému;


o
příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku;
o
příjem z výkonu nezávislého povolání.

23

Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) II


Dílčí základ daně = PŘÍJMY – VÝDAJE

Výdaje mohou být stanoveny jako:

o
skutečné výdaje (daňové výdaje):

  • –  
    základní pravidlo pro posouzení daňové uznatelnosti výdajů:

    prokazatelná

    vynaloženost na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů

    ;
  • –  
    demonstrativní výčet daňových výdajů uvádí § 24 ZDP;
  • –  

    demonstrativní výčet výdajů, které nelze jako daňové uznat, uvádí § 25 ZDP;


    o

    výdaje stanovené procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP („paušál“):



    80 %

    z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů

    z živnostenského podnikání řemeslného; max. 1 600 000 Kč;



    60 %

    z příjmů ze živnostenského podnikání; max.1 200 000 Kč;



    30 %
    z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; max. 600 000 Kč;

    40 %
    z jiných příjmů ze samostatné činnosti; max. 800 000 Kč.

24

Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) III


Při uplatnění skutečných příjmů je poplatník povinen vést daňovou evidenci nebo účetnictví.


Vedle uplatnění skutečných výdajů a výdajů procentem příjmů („paušálních výdajů“) může OSVČ za splnění zákonných podmínek hradit
paušální daň
:

o
paušální daň v sobě zahrnuje daň z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění (
nikoli
pojistné na nemocenské poj. – to si OSVČ musí platit zvlášť);

o
výhodou je omezený rozsah evidenčních povinností a nižší administrativní náročnost;



nepodávající se přehledy pro SP ani ZP ani daňové přiznání;



POZOR
: v okamžiku, kdy v průběhu roku nebudou splněny podmínky paušální daně,


je nutné přehledy SZP i daňové přiznání podat.


o
účast v režimu paušální daně je správci daně (FÚ) nutno oznámit (formulář)

do 10. ledna
daného kalendářního roku / do 10 dnů od zahájení činnosti;

lze učinit i na živnostenském úřadu společně s ohlášením živnosti.


Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)

Více o paušální dani I (pro zvídavé)


Pro účast v režimu paušální daně poplatník v paušálním režimu (§ 2a ZDP + § 7a ZDP) musí splňovat tyto podmínky:

o
má příjmy ze samostatné činnosti max. 2 000 000 Kč
(podle jejich výše a struktury se rozlišují tři daňová pásma);

o
nesmí mít jiné příjmy
s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny, jsou daněny srážkovou daní, nebo jde o příjmy dle § 8-10 v celkové výši max. 50 000 Kč;

o
není plátcem daně z přidané hodnoty

;


o
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem
.


Paušální daň se
hradí formou záloh do 20. dne kalendářního měsíce
, na které se záloha platí.


Zahajuje-li poplatník činnost a vstupuje do režimu paušální daně, je záloha splatná do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

25


Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)

26

Více o paušální dani II (pro zvídavé)


Výše měsíční zálohy na paušální daň je dána součtem:
o
zálohy na daň z příjmů uvedené v § 38lk ZDP;

o
zálohy na důchodové pojištění vypočtené podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení (pojistné na nemocenské p. není zahrnuto a platí se zvlášť) a

o

zálohy na ZP vypočtené dle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.



V režimu paušální daně
nelze uplatňovat
nezdanitelné části základu daně

(např. úroky z hyp. úvěru), slevy na dani, daňové zvýhodnění na děti.



Více informací o paušální dani vč. příkladů:


o https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/informace-k-zakladnim-

zmenam-v

o https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/obecne-informace

o https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/dotazy-a-odpovedi/dotazy- a-odpovedi-k-pausalni-dani


Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)

Více o paušální dani III (pro zvídavé)


Výše měsíční zálohy pro rok 2024:


Pásmo (§ 2a Paušální platba Pojistné na Pojistné na

ZDP) (měsíční záloha) Daň z příjmů důchodové poj. zdravotní poj. a PSPZ

I. pásmo

7 498 Kč

100 Kč

4 430 Kč

2 968 Kč

II. pásmo

16 745 Kč

4 963 Kč

8 191 Kč

3 591 Kč

III. pásmo

27 139 Kč

9 320 Kč

12 527 Kč

5 292 Kč

27

PSPZ = příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

28

Algoritmus výpočtu daňové povinnosti FO = JAK?

východisko:

DZD dle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 ZDP


o
do výpočtu DZD se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny

nebo již byly zdaněny srážkovou daní s výjimkou § 36 odst. 6 ZDP

=

základ daně z příjmů fyzických osob


o
součetDZDneboDZDdle§6+daňováztráta,neboztráta

− nezdanitelná část základu daně

(§ 15 ZDP)


− položky odčitatelné od základu daně
(§ 34 ZDP)

o

daňováztráta,odpočetnapodporuvýzkumuavývoje,odpočetnaodbornévzdělávání


= základ daně z příjmů fyzických osob snížený dle § 15 a § 34 ZDP
(zaokrouhlení na celá sta dolů)
× sazba daně
(

15 %, resp. 23 % pro část ZD převyšující 36násobek průměrné mzdy)


=

daň z příjmů fyzických osob „brutto“ (zaokrouhlení na celé Kč nahoru)


− slevy na dani

(§ 35, § 35a, § 35b a 35ba ZDP)


− daňové zvýhodnění na děti

(§ 35c ZDP) ve formě slevy nebo bonusu


=

daň z příjmů fyzických osob „netto“



− zaplacené zálohy na dani


=
doplatek/přeplatek na dani
(splatný ve lhůtě pro podání daňového přiznání – § 135 DŘ)


Algoritmus výpočtu daňové povinnosti FO

29

Nezdanitelná část základu daně (§ 15, § 15a, § 15b, § 15c ZDP)


Nezdanitelná část základu daně
snižuje základ daně
; lze ji uplatnit pouze ročně.

Poplatník si může od základu daně odečíst:

o
hodnotu bezúplatného plnění
(darů) poskytnutého např. na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní… pokud v součtu jejich hodnota převýší 2 % základu daně nebo 1 000 Kč (max. lze odečíst 15 % ze ZD);

o
příspěvky v celkovém úhrnu max. 48 000 Kč na daňové podporované produkty na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, tj.


penzijní připojištění (PP), doplňkové penzijní spoření (DPS), penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt;


u příspěvků na PP a DPS lze odečíst pouze částku převyšující částku, s níž je spojen státní příspěvek (do 30. 6. 2024: nad 1 000 Kč; od 1. 7. 2024 nad 1 700 Kč)

o
dárcovský odběr krve:
3 000 Kč/odběr;
darování orgánů:
20 000 Kč/orgán;

o
úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru pro financování bytových potřeb
, max. 150 000 Kč/domácnost.


Algoritmus výpočtu daňové povinnosti FO

30

Slevy na dani (§ 35 a 35ba ZDP)

  • ▪  
    Slevy na dani snižují daňovou povinnost poplatníka,
    nejvýše na 0 Kč
    .
  • ▪  
    Nárok na uplatnění některých slev je automatický (základní), nárok na ostatní slevy je zaměstnavateli nutno prokázat.
  • ▪  

    Slevy dle § 35, § 35a a § 35b ZDP (pro zvídavé):


    o

    § 35: sleva na zaměstnance se zdravotním postižením;


    o
    § 35a a § 35b: sleva pro poplatníky, kterým byl poskytnut investiční příslib;
  • ▪  

    Slevy dle § 35ba ZDP:


    o
    základní sleva na poplatníka –
    30 840 Kč

    (vždy se aplikuje);


    o
    sleva na manžela/-ku –
    24 840 Kč
    při splnění podmínek v § 35bb ZDP;
    o
    sleva na invaliditu
    2 520 Kč
    (základní) a
    5 040 Kč

    (rozšířená);


    o
    sleva na držitele průkazu ZTP/P
    16 140 Kč
    ;


Algoritmus výpočtu daňové povinnosti FO

31

Daňové zvýhodnění na děti I (§ 35c ZDP)


Daňové zvýhodnění může uplatnit fyzická osoba, pokud s ní vyživované dítě žije ve společně hospodařící domácnosti.


Vyživovaným dítětem se rozumí:
o
nezletilé dítě,

o
zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání (podmínky upravuje zákon o státní sociální podpoře).


Výše
ročního
daňového zvýhodnění:
o
1. dítě:
15 204 Kč;

o
2. dítě:

22 320 Kč;


o
3. a další dítě:
27 840 Kč.


Algoritmus výpočtu daňové povinnosti FO

32

Daňové zvýhodnění na děti II (§ 35c ZDP)

  • ▪  

    Daňové zvýhodnění může mít podobu:


    o
    slevy na dani

    – snižuje daň vypočtenou dle § 16 na 0 Kč nebo


    o
    daňového bonusu
    – v podstatě se jedná o přeplatek na dani (zápornou daň), maximální výše daňového bonusu
    není od 2021 omezena
    .
  • ▪  

    Podmínky pro vyplacení daňového bonusu:


    o

    fyzická osoba má příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (pro rok

    2024 alespoň

    113 400 Kč/rok
    – nezapočítávají se příjmy dle § 8-10);
    o
    výše daňového bonusu činí alespoň 100 Kč.
  • ▪  
    Zvýhodnění na děti se uplatňuje pouze za měsíce, na
    jejichž počátku
    byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.
  • ▪  
    Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo.

33

PŘÍKLAD


Poplatník daně z příjmů fyzických osob pracoval po celý rok 2024 jako zámečník. V průběhu roku si svou činností vydělal
800 000 Kč
.


Poplatník žije ve společné domácnosti se
dvěma svými dětmi
, které chodí na střední školu (soustavně se připravují na budoucí povolání).


Za rok 2024 zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru, kterým financuje byt, ve kterém s dětmi žije,
60 000 Kč
. Navíc myslí na své zabezpečení na stáří, a proto si v průběhu roku platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření ve výši
2 000 Kč
měsíčně.


Úkol:

Vypočítejte daň z příjmů poplatníka za rok 2024 za předpokladu, že:


o
a) poplatník uplatňuje skutečné výdaje, které dle daňové evidence činí

300 000 Kč

;


o
b) poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů („paušální výdaje“).

Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO I


Povinnost podat daňové přiznání je upravena v § 38g ZDP.


Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč
, pokud senejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.


Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.


Daňové přiznání
není povinen
podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 (závislá činnost) pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně a nemá jiné příjmy dle § 7-10 vyšší než 20 000 Kč.

▪ Podrobněji viz § 38g a násl. ZDP (pro zvídavé).
34

35


Od výše uvedených lhůt se počítají lhůty pro podání přehledů SZP.

Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO II


Daňové přiznání (resp. každé formulářové podání) je OSVČ povinna podat
elektronicky
;

o
všichni podnikatelé mají od 1. 1. 2023 povinnost mít zřízenu datovou schránku dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzidokumentů, vzpp.


Daňové přiznání se podává (§ 136 daňového řádu) do:

o
1. 4.
– je-li přiznání podáno papírově (dnes už pro OSVČ není relevantní);

o
2. 5.
(1. 5. je státní svátek) – je-li přiznání podáno elektronicky;

o
1. 7.
– je-li přiznání podáno za OSVČ daňovým poradcem nebo advokátem;

o
připadne-li tento den na sobotu, neděli či státní svátek, posouvá se lhůta na nejbližší následující pracovní den (§ 33 DŘ).


36

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

37

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob (OSVČ) – § 38a

  • ▪  
    Zálohy na daň z příjmů se neplatí v prvním roce podnikání.
  • ▪  

    Následně se zálohy platí v závislosti na výši daně tvrzené v daňovém přiznání

    (tzv. poslední známá daňová povinnost):


    o
    daňová povinnost do 30 000 Kč (vč.)žádné zálohy

    ;


    o
    daňová povinnost nad 30 000 do 150 000 Kč (vč.)
     
    2 zálohy

    ve výši 40 % poslední známé daňové povinnost (splatné do 15. 6. a 15. 12.);


    o
    daňová povinnost nad 150 000 Kč
     
    4 zálohy
    ve výši 25 % poslední známé daňové povinnost (splatné do 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.).
  • ▪  
    Pro účely výpočtu záloh se do poslední známé daňové povinnosti nezahrnují příjmy dle § 10.

38

Další daně relevantní pro OSVČ

Daň silniční

o
upravena zákonem o dani silniční;

o
v současné době se vztahuje pouze na silniční vozidla kategorie N2 a N3 („nákladní automobily“) a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice.



Daň z nemovitých věcí


o
upravena zákonem o dani z nemovitých věcí a zahrnuje daň ze stav a daň

z pozemků.



Daň z přidané hodnoty


o
upravena zákonem o dani z přidané hodnoty;

o
plátcem daně se stane osoba povinná k dani („podnikatel“) se sídlem v tuzemsku, pokud její obrat (tržby) za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 2 000 000 Kč.

II. Odvody na sociální pojištění OSVČ


Charakteristika sociálního pojištění a jeho součástí

Povinnost OSVČ hradit pojistné na důchodové pojištění a PSPZ, vč. a výpočtu Právo OSVČ hradit pojistné na nemocenské pojištění

Oznamovací povinnost OSVČ

Sociálního pojištění v systému sociálního zabezpečení
vč. veřejného zdravotního pojištění

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Důchodové pojištění

Sociální pojištění

Nemocenské pojištění

Státní sociální podpora

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Sociální pomoc

Veřejné zdravotní pojištění

40

41

Charakteristika sociálního pojištění

  • ▪  
    Součást systému sociálního zabezpečení; jeho účelem je řešení sociálních situací na které se lze dopředu připravit (např. stáří, nemoc).
  • ▪  

    Sociální pojištění tudíž zahrnuje tři pilíře:


    o
    důchodové pojištění

    ;


    o
    nemocenské pojištění

    ;


    o
    příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
    .
  • ▪  
    Sociální pojištění tak řeší dlouhodobou či trvalou ztrátu pracovní schopnosti, krátkodobou ztrátu pracovní schopnosti a případy ztráty zaměstnání.
  • ▪  
    Součástí sociálního pojištění bývá také
    pojištění úrazové

    , které řeší ztrátu výdělečných schopností v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání;


    o
    ALE POZOR:
    v ČR toto pojištění není chápáno jako součást sociálního pojištění, jde o zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v zákoníku práce.

42

Právní zakotvení I


Důchodové pojištění, nemocenské pojištění i příspěvky na státní politiku zaměstnanosti jsou součástí
práva sociálního zabezpečení
;

o
právo veřejné
zásada legality
.

Ústavní zakotvení:

o

Listina základních práv a svobod (usnesení č. 2/1993 Sb.)



čl. 30 odst. 1
: právo občana na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří,


při nezpůsobilosti k práci a při ztrátě živitele;



čl. 32 odst. 2:

právo žen v těhotenství na zvláštní péči;



čl. 32 odst. 5:
právo rodičů, kteří pečují o děti, na pomoc státu;



Zákonné zakotvení:


o
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti, vzpp.;

o
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vzpp.;
o
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vzpp.;

43


Právní zakotvení II



Zákonné zakotvení – pokračování:

o
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, vzpp.;
o
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, vzpp.;



subsidiární použití k výše uvedeným zákonům z hlediska správy pojistného;



pojistné na sociální pojištění
NENÍ
daní ve smyslu daňového řádu – daňový řád se

neaplikuje s výjimkou případů, kdy na něj odkáže správní řád (tj. § 106 odst. 3 SŘ);



Podzákonná právní úprava


o
nařízení vlády a prováděcí vyhlášky upravující např. výši všeobecného vyměřovacího

základu, redukční hranice a základní výměry důchodu, seznam nemocí z povolání atd.;

o
+ sdělení vlády aktualizující částky, např. rozhodný příjem;

+ právo Evropské unie

o
nařízení EP a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

o
nařízení EP a Rady č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

44

Charakteristika důchodového pojištění (pro zvídavé)


Důchodové pojištění řeší situace spočívající v
dlouhodobé/trvalé ztrátě pracovní schopnosti, ve stáří či ztrátě živitele;
lze charakterizovat jako

o

pojištění, do něhož přispívají ekonomicky aktivní osoby



případně také osoby, které jsou ve věku ekonomické aktivity, tuto činnost

nevykonávají, ale dobrovolně se rozhodly do systému přispívat

o

povinné pojištění



účast v systému vzniká při splnění podmínek povinně ze zákona (není

projevem autonomie vůle stran v podobě smlouvy);


účast v systému nicméně může vzniknout při splnění určitých zákonných podmínek také na dobrovolné bázi;

o
pojištění se státní zárukou realizace


dávky důchodového pojištění jsou financovány ze státního rozpočtu, tj. stát systém garantuje ekonomiky i právně.


Charakteristika důchodového pojištění

45

Věcný rozsah důchodového pojištění (pro zvídavé)


Věcný rozsah důchodového pojištění představuje
okruh dávek
, které jsou z důchodového pojištění poskytovány – dle § 4 ZoDP se jedná o:

o
starobní důchod

;


o
invalidní důchod
ve třech stupních;
o
vdovský
a
vdovecný důchod

;


o
sirotčí důchod
.


Důchody jsou poskytovány osobám, které jsou dlouhodobě vyřazeny z ekonomicky aktivního života, a to

o
obligatorně
(jsou poskytovány povinně),
pravidelně
(jejich výplata se opakuje) a
v penězích
.


POZOR!
Doplňkové penzijní spoření
není součástí
sociálního pojištění;
o
jedobrovolné,komerčníapouzenástavboudůchodovéhopojištění.


Charakteristika důchodového pojištění

46

Osobní rozsah důchodového pojištění (pro zvídavé)


Osobní rozsah důchodového pojištění označuje
okruh osob
, které jsou účastny na důchodovém pojištění:

o
osoby povinně účastné (§ 5 odst. 1 ZoDP)
, např.:

  • –  

    zaměstnanci v pracovním poměru, pokud jejich mzda dosáhne alespoň rozhodného příjmu

    (4 000 Kč – zaměstnání do této částky jsou tzv. zaměstnání malého rozsahu);
  • –  
    členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci;
  • –  
    osoby samostatně výdělečně činné za splnění podmínek (
     hlavní vs. vedlejší činnost
    );
  • –  

    zaměstnanci na základě DPP (nad 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele; nad 40 %

    průměrné mzdy u více zaměstnavatelů současně), prokuristé, likvidátoři ad.

    o
    osoby považované za pojištěné (§ 5 odst. 2 ZoDP)
    , např.
  • –  
    osoby vedené v evidenci Úřadu práce, náleží-li jim podpora;
  • –  

    osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let ad.


    o
    osoby dobrovolně účastné (§ 6 ZoDP; min. 18 let + přihláška)
    , např.:
  • –  

    osoby vedené v evidenci Úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim nenáleží

    podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;
  • –  
    studenti střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice ad.


Osoby účastné důchodového pojištění jsou tzv.
pojištěnci
.


Charakteristika důchodového pojištění

47


Do systému přispívají formou odvodů tzv.
poplatníci pojistného
(
*
).

Pojistné je poplatník povinen si sám vypočítat (
projev autoaplikace
).

Subjekty důchodového pojištění (pro zvídavé)



Subjekty důchodového pojištění (mají práva / povinnosti) jsou:


o
pojištěnci
– jsou jim při splnění podmínek poskytovány důchody ze systému


důchodového pojištění:



zaměstnanci a další skupiny osob vykonávající pracovní či obdobnou činnost
*
;

osoby samostatně výdělečně činné

*na OSVČ se zaměříme dále;



osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění
*

;



osoby považované za pojištěnce dle § 5 odst. 2 ZoDP
;

o
zaměstnavatelé
*

;


o
orgány státní správy na úseku důchodového pojištění
:


Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení;

pro osoby ve služebním poměru Ministerstvo vnitra, obrany a spravedlnosti.

48

Charakteristika nemocenského pojištění (pro zvídavé)


Nemocenské pojištění kryje
sociální události krátkodobého charakteru
, které jsou spojeny s:

o
dočasným vyřazením z ekonomické aktivity pro nemoc, úraz, karanténu nebo ošetřování člena rodiny;

o
dočasnou nemožností pracovat pro těhotenství, porod a péči o narozené dítě, popř. souvisejí s převedením na jinou, méně placenou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo po skončení mateřské dovolené;

o

péčí o dítě.



Nemocenské pojištění je možné charakterizovat jako:

o
pojištění zaměřené na ekonomicky aktivní obyvatelstvo

;


o
pojištění, které je povinné pro zaměstnance, dobrovolné pro OSVČ
;
o
pojištění se státní zárukou realizace


dávky nemocenského pojištění jsou financovány ze státního rozpočtu, tj. stát systém garantuje ekonomiky i právně.


Charakteristika nemocenského pojištění

49

Věcný rozsah nemocenského pojištění (pro zvídavé)


Věcný rozsah nemocenského pojištění představuje
okruh dávek
, které jsou z nemocenského pojištění poskytovány – dle § 4 ZoNP se jedná o:

o
nemocenské

;


o
peněžitá pomoc v mateřství

;


o
dávka otcovské poporodní péče

(„otcovská“);


o
ošetřovné

;


o
dlouhodobé ošetřovné

;


o
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.


OSVČ, které jsou účastny nemocenského pojištění, mají nárok pouze na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.


Charakteristika nemocenského pojištění

50


Osoby účastné nemocenského pojištění jsou tzv.
pojištěnci
.

Osobní rozsah nemocenského pojištění (pro zvídavé)


Osobní rozsah nemocenského pojištění označuje
okruh osob
, které jsou účastny na nemocenského pojištění:

o
zaměstnanci (§ 6-9 ZoNP)
, pokud:

  • –  
    vykonávají zaměstnání na území České republiky (příp. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v ČR, pokud nejsou účastni důchodového pojištění ve státu výkonu práce) a jejich mzda dosahuje alespoň tzv.
    rozhodného příjmu
    (tj. 4 000 Kč v roce 2024);
  • –  
    vykonávají na základě DPP a jejich mzda je vyšší než 25/40 % průměrné mzdy;
  • –  

    vykonávají zaměstnání malého rozsahu (tj. jejich mzda je obecně do 3 999 Kč), jestliže v daném měsíci mzda dosáhne alespoň rozhodného příjmu, tj. 4 000 Kč (např. díky zúčtované odměně);


    o
    osoby samostatně výdělečně činné (§ 11 ZoDP)

    , pokud:



    vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území ČR a podají si přihlášku.


Charakteristika nemocenského pojištění

Subjekty nemocenského pojištění (pro zvídavé)



Subjekty nemocenského pojištění (mají práva / povinnosti) jsou:


o
pojištěnci
– jsou jim při splnění podmínek (zejména čekací doby) poskytovány

dávky ze systému nemocenského pojištění:


zaměstnanci
*

;



osoby samostatně výdělečně činné
*
, které jsou účastny systému nemocenského

pojištění
na OSVČ se zaměříme dále;
o
zaměstnavatelé
*
;

o
orgány státní správy na úseku nemocenského pojištění

:



Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení;

pro osoby ve služebním poměru Ministerstvo vnitra, obrany a spravedlnosti.


Do systému přispívají formou odvodů tzv.
poplatníci pojistného
(
*
).

Pojistné je poplatník povinen si sám vypočítat (
projev autoaplikace
).

51

Vymezení OSVČ pro účely sociálního pojištění (ZoDP)


Osoby, které ukončily povinnou školní docházku, dosáhly věku alespoň 15 let a vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, z níž mají příjmy podle § 7 ZDP, tj.

o
podnikají v zemědělství dle zákona o zemědělství;

o
provozují živnost dle zákona o živnostenském podnikání;

o
vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů dle autorského zákona s výjimkou činnosti, z níž plynou příjmy, které jsou předmětem srážkové daně dle § 36 ZDP;

o

vykonávají činnost společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s.;


o
osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů (např. dle zákona

o advokacii, o notářích a jejich činnosti, o daňovém poradenství a o KDP atd);

o
společníci osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;


Spolupracující osoby OSVČ při rozdělování příjmů dle § 13 ZDP.
52

53

Povinnost OSVČ hradit pojistné na sociální pojištění



Dvě roviny řešení pojistného:


A. pojistné na důchodové pojištění (DP) a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti (PSPZ), je-li placen:

  • –  
    je-li
    povinně účastna
    důchodového pojištění, je OSVČ povinna hradit pojistné na DP a PSPZ  nutno posoudit, zda je pro ni SVČ
    hlavní nebo vedlejší činností
    ;
  • –  
    je-li
    dobrovolně účastna
    důchodového pojištění (sama se přihlásí, lze i zpětně), OSVČ je povinna hradit pojistné na DP, ale
    ne
    PSPZ;
  • –  

    OSVČ v režimu paušální daně je vždy povinně účastna důchodového pojištění a jako součást paušální platby hradí pojistné na DP a PSPZ;


    B. pojistné na nemocenské pojištění
  • –  
    OSVČ hradí pojistné, je-li
    dobrovolně účastna
    nemocenského pojištění;
  • –  
    účast OSVČ není v systému nemocenského pojištění nikdy povinná.

54

A. Pojistné na důchodové pojištění a PSPZ I
Rozlišení hlavní a vedlejší činnosti


SVČ je považována za vedlejší
(§ 8 odst. 6 ZoDP), pokud OSVČ v kalendářním roce:

o
vykonávala zaměstnání;

o
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod;

o
měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II nebo stupni III anebo stupni IV;

o
byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a) ZoDP
a pokud tyto skutečnosti trvaly alespoň po část měsíce.


Není-li činnost vedlejší, je považována za hlavní.

A. Pojistné na důchodové pojištění a PSPZ II


OSVČ je při
hlavní činnosti
vždy povinně účastna na důchodovém pojištění.

OSVČ je při
vedlejší činnosti
povinně účastna důchodového pojištění, pokud

její
dílčí základ daně dle § 7 ZDP dosahuje alespoň rozhodné částky

;


o
rozhodná částka se poměrně krátí podle počtu měsíců, v nichž byla vedlejší

činnost vykonávána;

o
není-li dosaženo rozhodné částky, je účast v důchodovém pojištění dobrovolná;

o
rozhodnou částku každoročně zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení (formální výpočet uvádí ZoDP v § 10 s odkazy na § 17).


Rok Rozhodná částka

Rok Rozhodná částka

2017

67 756 Kč

2021

85 058 Kč

2018

71 950 Kč

2022

93 387 Kč

2019

78 476 Kč

2023

96 777 Kč

2020

83 603 Kč

2024

105 520 Kč

55

56


Stejný způsob platby platí i pro OSVČ dobrovolně účastné, tyto OSVČ ale platí jen pojistné na DP, nikoli PSPZ.

A. Pojistné na důchodové pojištění a PSPZ III

  • ▪  

    OSVČ, které jsou povinně účastny v systému důchodového pojištění, platí pojistné na DP a PSPZ formou:


    o
    záloh na pojistné
    hrazených v průběhu roku a
    o
    doplatku pojistného
    dochází k zúčtování
    .
  • ▪  
    Je-li úhrn zaplacených záloh vyšší než celkové pojistné  
    přeplatek

o
přeplatek se použije k úhradě jiného splatného dluhu u ČSSZ nebo jej lze použít

na úhradu záloh na pojistné nebo si jej lze nechat vrátit, je-li větší než
100 Kč
;
o
promlčení 10 let;


Je-li úhrn zaplacených záloh nižší než celkové pojistné  

doplatek


o
doplatek je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl / měl být podán Přehled

o příjmech a výdajích OSVČ.


Výpočet pojistného na DP a PSPZ – HLAVNÍ ČINNOST

57

HČ: Rozhodné období, vyměřovací základ, sazba

Rozhodné období u OSVČ:
kalendářní rok


Skutečný vyměřovací základ:

o
částka, kterou si OSVČ sama určí

;


o
nejméně však 55 % dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti


stanoveného podle ZDP z příjmů které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob;


vykonává-li OSVČ hlavní činnost jen po část roku, tento vyměřovací základ se poměrně krátí podle měsíců, v nichž činnost alespoň po část měsíce vykonávala.


OSVČ je povinna odvést pojistné ze skutečného vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu.


Sazba pojistného u OSVČ:
29,2 %
z vyměřovacího základu;
o
z toho 28 % na DP a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.


Výpočet pojistného na DP a PSPZ – HLAVNÍ ČINNOST

HČ: Roční minimální vyměřovací základ


= minimální měsíční vyměřovací základ
(tj. 30 % [2024], 35 % [2025], 40 % [od 2026] průměrné mzdy zaokrouhlený na koruny nahoru)
vynásobený počtem měsíců, v nichž byla vykonávána alespoň po část měsíce hlavní činnost

o
do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ;

o
průměrná mzda (definice viz slidy k ZP) je vypočtena a stanovena v nařízení vlády.


Rok

Prům. mzda

12M min. VZ

Rok Prům. mzda

12M min. VZ

2017

28 232 Kč

84 696 Kč*

2021

35 441 Kč

106 332 Kč*

2018

29 979 Kč

89 940 Kč*

2022

38 911 Kč

116 736 Kč*

2019

32 699 Kč

98 100 Kč*

2023

40 324 Kč

120 972 Kč*

2020

34 835 Kč

104 508 Kč*

2024

43 967 Kč

158 292 Kč

58

* do roku 2024 činil MVZ 25 % průměrné mzdy


Výpočet pojistného na DP a PSPZ – HLAVNÍ ČINNOST

HČ: Roční maximální vyměřovací základ

= 48násobek průměrné mzdy

o
takto stanovený maximální roční vyměřovací základ se nesnižuje o jeho poměrnou část za měsíce, v nichž nebyla samostatná výdělečná činnost vykonávána;

o
pokud osoba dosáhne v průběhu maximálního vyměřovacího základu zaměstnance v zaměstnání, od měsíce, kdy tuto skutečnost doloží příslušné okresní správě SZ, neplatí zálohy.


Rok

Prům. mzda

max. VZ

Rok Prům. mzda

max. VZ

2017

28 232 Kč

1 355 136 Kč

2021

35 441 Kč

1 701 168 Kč

2018

29 979 Kč

1 438 992 Kč

2022

38 911 Kč

1 867 728 Kč

2019

32 699 Kč

1 569 552 Kč

2023

40 324 Kč

1 935 552 Kč

2020

34 835 Kč

1 672 080 Kč

2024

43 967 Kč

2 110 416 Kč

59


Výpočet záloh na pojistné na DP a PSPZ – HLAVNÍ ČINNOST

60

HČ: Zálohy na pojistné

  • ▪  
    OSVČ hradí každý měsíc zálohy vypočtené ze skutečného měsíčního VZ, ledaže by byl minimální vyměřovací vyšší.
  • ▪  
    Skutečný měsíční VZ:
    průměr z ročního VZ za předcházející kalendářní rok, který připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po částtohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost
  • ▪  
    Sazba:
    29,2 %
  • ▪  
    Vyměřovací základ i záloha se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
  • ▪  
    Zálohy při hlavní činnosti je OSVČ povinna hradit již v prvním roce podnikání (nejméně ve výši minimální zálohy).
  • ▪  
    OSVČ má právo v případě významného poklesu příjmů požádat o snížení měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh za podmínek uvedených v § 14 odst. 4 ZoPSZ.


Výpočet záloh na pojistné na DP a PSPZ – HLAVNÍ ČINNOST

HČ: Minimální zálohy na pojistné


Minimální zálohy platí OSVČ, jejíž skutečný vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ.

o
Dojde-li od 1. ledna ke zvýšení minimálních záloh, OSVČ tuto zvýšenou minimální zálohu platí již
od ledna
(vč.) – novinka od 2024 (stejné i u zdravotního pojištění)


Minimální záloha
=
minimální vyměřovací základ
(30/35/40 % průměrné mzdy)
× sazba
(29,2 %);
zaokr. na celé Kč nahoru – částku zveřejňuje také ČSSZ


Rok

1M min. VZ

min. záloha

Rok 1M min. VZ

min. záloha

2017

7 058 Kč*

2 061 Kč

2021

8 861 Kč*

2 588 Kč

2018

7 495 Kč*

2 189 Kč

2022

9 728 Kč*

2 841 Kč

2019

8 175 Kč*

2 388 Kč

2023

10 081 Kč*

2 944 Kč

2020

8 709 Kč*

2 544 Kč

2024

13 191 Kč

3 852 Kč

61

* do roku 2024 činil MVZ 25 % průměrné mzdy


Výpočet pojistného na DP a PSPZ – VEDLEJŠÍ ČINNOST (pro zvídavé)

62

VČ: Rozhodné období, vyměřovací základ, sazba


Vedlejší činnost zakládá
povinnou
účast na důchodovém pojištění:

o
rozhodné období:
kalendářní rok
;

o
skutečný vyměřovací základ:
částka, kterou si OSVČ sama určí, nejméně však 55 % dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti


vykonává-li OSVČ vedlejší činnost jen po část roku, tento vyměřovací základ se poměrně krátí podle měsíců, v nichž činnost alespoň po část měsíce vykonávala;

o
OSVČ je povinna odvést pojistné ze skutečného vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu;

o
sazba:
29,2 %

(z toho 28 % na DP a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).



Vedl. čin. nezakládá povinnou účast, ale OSVČ se
dobrovolně
účastní:

o
vyměřovací základ:
částka, kterou si osoba určí, nejméně však 25 % průměrné mzdy
(z této částky se vypočte i minimální záloha), maximální VZ není stanoven;

o
sazba:
28 %
(pouze důchodové pojištění).


Výpočet pojistného na DP a PSPZ – VEDLEJŠÍ ČINNOST (pro zvídavé)

VČ: Roční minimální a maximální vyměřovací základ


Minimální VZ:
minimální měsíční vyměřovací základ
(tj. 11 % průměrné mzdy zaokrouhlený na koruny nahoru)
vynásobený počtem měsíců, v nichž byla vykonávána alespoň po část měsíce vedlejší činnost

o
do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc OSVČ vykonávající vedlejší SVČ měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ;


Rok

Prům. mzda

12 M min. VZ

Rok Prům. mzda

12 M min. VZ

2017

28 232 Kč

33 888 Kč*

2021

35 441 Kč

42 540 Kč*

2018

29 979 Kč

35 976 Kč*

2022

38 911 Kč

46 704 Kč*

2019

32 699 Kč

39 240 Kč*

2023

40 324 Kč

48 396 Kč*

2020

34 835 Kč

41 808 Kč*

2024

43 967 Kč

58 044 Kč

63


Maximální roční VZ:
48násobek průměrné mzdy
.

* do roku 2024 činil MVZ 10 % průměrné mzdy


Výpočet pojistného na DP a PSPZ – VEDLEJŠÍ ČINNOST (pro zvídavé)

64

VČ: Zálohy na pojistné


OSVČ hradí každý měsíc zálohy vypočtené ze skutečného měsíčního VZ, ledaže by byl minimální vyměřovací vyšší.


Skutečný měsíční VZ:
průměr z ročního VZ za předcházející kalendářní rok, který připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po částtohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost


Sazba:

29,2 %



Na základě žádosti OSVČ vykonávající vedlejší činnost může příslušná

OSSZ rozhodnutím zrušit povinnost OSVČ platit zálohy na pojistné.

Platba záloh v prvním roce podnikání:

o
při vedlejší činnosti, která zakládá povinnou účast na důchodovém pojištění,
není OSVČ povinna
hradit v prvním roce podnikání zálohy;

o
přihlásí-li se OSVČ dobrovolně do systému DP, je i v prvním roce povinna zálohy hradit; v takovém případě minimálně 28 % z 25 % průměrné mzdy.


Výpočet pojistného na DP a PSPZ – VEDLEJŠÍ ČINNOST (pro zvídavé)

VČ: Minimální zálohy na pojistné


Minimální zálohy platí OSVČ, jejíž skutečný vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ.


Minimální záloha při vedlejší činnosti
=
minimální vyměřovací základ
(11 % průměrné mzdy)
× sazba
(29,2 %);

o
minimální záloha i minimální vyměřovací základ se zaokrouhlují na celé Kč nahoru;
o
částku minimálních záloh zveřejňuje také ČSSZ.


Rok

min. VZ

min. záloha

Rok min. VZ

min. záloha

2017

2 824 Kč

825 Kč*

2021

3 545 Kč

1 036 Kč*

2018

2 998 Kč

876 Kč*

2022

3 892 Kč

1 137 Kč*

2019

3 270 Kč

955 Kč*

2023

4 033 Kč

1 178 Kč*

2020

3 484 Kč

1 018 Kč*

2024

4 837 Kč

1 413 Kč

65

* do roku 2024 činil MVZ 10 % průměrné mzdy

66


nelze-li takto stanovit, činí 50 % průměrné mzdy.

B. Pojistné na nemocenské pojištění I


OSVČ, které jsou dobrovolně účastny v systému nemocenského pojištění (přihlásit se lze jen dopředu), platí pojistné za každý kalendářní měsíc  
nejsou zde zálohy a nedochází k zúčtování
.

  • ▪  
    Rozhodné období:
    kalendářní rok
  • ▪  
    Sazba pojistného:
    2,7 %
  • ▪  
    Měsíční vyměřovací základ:
    částka, kterou si osoba určí

    ;


    o
    nejméně však měsíční minimální vyměřovací základ
    :

    dvojnásobek

    rozhodné částky


    (tj. 2 × 4 000 Kč = 8 000 Kč pro rok 2024);


    o
    nejvýše však měsíční maximální vyměřovací základ
    : částka rovnající se průměru vypočteného z ročního vyměřovacího základu pro DP a PSZP v naposledy podaném přehledu a počtu měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána SVČ;


B. Pojistné na nemocenské pojištění II



Minimální výše pojistného na nemocenské pojištění
=
minimální

měsíční vyměřovací základ
(tj. 8 000 Kč pro rok 2024) ×
sazba
(2,7 %)

Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.


Rok

min. VZ

min. pojistné

Rok min. VZ min. pojistné

2017

6 000 Kč

126 Kč*

2021

7 000 Kč

147 Kč*

2018

6 000 Kč

126 Kč*

2022

7 000 Kč

147 Kč*

2019

6 000 Kč

126 Kč*

2023

8 000 Kč

168 Kč*

2020

6 000 Kč

126 Kč*

2024

8 000 Kč

216 Kč

67

* do roku 2024 činila sazba pojistného na NP 2,1 %

68

Platba záloh na DP a PSPZ v průběhu roku


OSVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za celý kalendářní měsíc.


Záloha je splatná
od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí
;

o
tato lhůta je prodloužena při zahájení podnikání do konce měsíce následujícího po měsíci zahájení činnosti (tj. pokud se zahájí činnost v únoru, první záloha je splatná do 31. 3.).


Zálohy se
neplatí
za
celé
kalendářní měsíce, v nichž OSVČ po celý kalendářní měsíc měla nárok z nemocenského pojištění OSVČ na výplatu:

o

nemocenského,


o
peněžité pomoci v mateřství nebo
o
dlouhodobého ošetřovného.

69

Podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ

  • ▪  
    OSVČ má povinnost si celkové roční pojistné na DP a PSPZ vypočítat sama, porovnat se zálohami a stanovit přeplatek/doplatek.
  • ▪  
    K tomu je určen formulář
    Přehled o příjmech a výdajích OSVČ

    , který OSVČ podává příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (lze elektronicky, přes datovou schránku i papírově).


    o
    OSVČ si v přehledu rovněž určí zálohu na nemocenské pojištění.
  • ▪  
    OSVČ je povinna :

o
podat Přehled
do jednoho měsíce
ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznáníkdanizpříjmůFO(viz§136DŘ)–tj.do2.5./ 3.6./1.8.2024;

o
podat Přehled
do 2. května
následujícího roku, pokud OSVČ nemá povinnost podat daňové přiznání;

o
doplatek je splatný
do 8 dnů
po dni, ve kterém byl / měl být podán Přehled.


70

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ

71

Platba pojistného na NP v průběhu roku


OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, platí pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za celý kalendářní měsíc (tj. neprovádí se zúčtování).

o
Pozor!

tento účet je jiný než pro platbu záloh na DP a PSPZ.



Pojistné za kalendářní měsíc je splatné
od prvního dne do posledního dne

kalendářního měsíce, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí
;
o
tato lhůta je prodloužena při zahájení podnikání do konce měsíce následujícího

po měsíci zahájení činnosti.


Pojistné na NP se neplatí za
celé
kalendářní měsíce, v nichž OSVČ po celý kalendářní měsíc měla nárok z nemocenského pojištění OSVČ na výplatu:

o

nemocenského,


o
peněžité pomoci v mateřství nebo
o
dlouhodobého ošetřovného.

72

Oznamovací povinnost OSVČ související s pojistným


Oznamovací povinnost upravena v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 48 a násl.).

  • ▪  
    OSVČ je povinna oznámit zahájení (znovuzahájení), ukončení a přerušení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do
    15 dnů

    ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost.


    o
    OSVČ podnikající na základě živnostenského oprávnění splní oznamovací povinnost týkající se zahájení SVČ i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu.
  • ▪  

    OSVČ je dále povinna oznámit zánik skutečností pro výkon vedlejší činnosti, pokud je dříve ohlásila, nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích.



    OSVČ je rovněž povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení formou přihlášky svou dobrovolnou účast v systému DP/NP.

73

PŘÍKLAD


Příjmy osoby samostatně výdělečně činné za rok 2024 činily
1 110 000 Kč
a výdaje k dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů
400 000 Kč
. OSVČ v průběhu roku 2024 vykonávala pouze podnikatelskou činnost a byla účastna pouze důchodového pojištění.


Úkol 1:
Vypočítejte pojistné OSVČ na sociální pojištění za předpokladu, že osoba v průběhu roku 2024 platila na zálohách
4 000 Kč
měsíčně, a stanovte novou výši záloh. Při výpočtu uvažujte situaci, kdy OSVČ:

o

a)uplatňujeskutečnévýdaje;


o
b)uplatňujevýdajemprocentemzpříjmů(řemeslnáživnost).


Úkol 2:
Na základě úkolu 1 vypočítejte částku, kterou OSVČ zaplatí celkem na zálohách za rok 2025.


Úkol 3:
Posuďte, zda se OSVČ může v roce 2025 přihlásit k účasti na nemocenském pojištění.

III. Odvody na veřejné zdravotní pojištění OSVČ


Charakteristika veřejného zdravotního pojištění Povinnost OSVČ hradit pojistné a výpočet pojistného Oznamovací povinnost OSVČ

Souběhy více činností OSVČ

Veřejné zdravotní pojištění v systému sociálního zabezpečení

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Důchodové pojištění

Sociální pojištění

Nemocenské pojištění

Státní sociální podpora

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Sociální pomoc

Veřejné zdravotní pojištění

75

76

Charakteristika veřejného zdravotního pojištění


Součást systému sociálního zabezpečení; úkolem je zajistit
financování zdravotní péče
poskytované pojištěncům.


Veřejné zdravotní pojištění (VZP) představuje:
o
všeobecné pojištění


jeho účastníky jsou všechny obecně všechny fyzické osoby, které se zdržují na území státu, tj. není určeno jen pro vybrané skupiny osob;

o

povinné pojištění



účast v systému vzniká ze zákona (není projevem autonomie vůle stran);

o
pojištění se státní zárukou realizace


VZP realizováno samostatnými, od státu oddělenými subjekty, které hospodaří samostatně s prostředky VZP, stát je tvůrce právního rámce a
garantuje fungování
a
financování
.

77

Právní zakotvení I


Veřejné zdravotní pojištění je součástí
práva sociálního zabezpečení
o
právo veřejné
zásada legality
.


Ústavní zakotvení:

o
Listina základních práv a svobod (usnesení č. 2/1993 Sb.)


čl. 3 odst. 1
: zákaz diskriminace;


čl. 31
: právo každého na ochranu zdraví a právo občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek stanovených zákonem;


Zákonné zakotvení:

o

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzpp.;


o
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, vzpp.;
o

zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, vzpp.;


o

zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších ZP;


o
ad.

78


Právní zakotvení II



Zákonné zakotvení – pokračování:

o
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, vzpp. (
subsidiární použití k ZoVZP a ZoPVZP
);

o
POZOR:
pojistné na veřejné zdravotní pojištění
NENÍ
daní ve smyslu daňového řádu – daňový řád se neaplikuje s výjimkou případů, kdy na něj odkáže správní řád (tj. § 106 odst. 3 SŘ);


Podzákonná právní úprava

o
celá řada prováděcích vyhlášek upravujících výši úhrad za zdravotní péči, léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, indikační seznamy, seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě atd.



+ právo Evropské unie


o
nařízení EP a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

o
nařízení EP a Rady č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Věcný rozsah veřejného zdravotního pojištění


Věcný rozsah VZP vyjadřuje vymezení okruhů zdravotní péče hrazené na účet zdravotního pojištění.

  • ▪  
    Hrazeny jsou pouze zdravotní služby, jejichž cílem je
    zachovat nebo zlepšit
    zdravotní stav pojištěnce nebo
    zmírnit jeho utrpení

    , pokud:


    o

    odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné,


    o

    jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy,


    o
    existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování.
  • ▪  

    Výše uvedená kritéria jsou základním výkladovým vodítkem pro posuzování zdravotních úkonů, které z VZP hrazeny nebudou.




    Okruhy hrazené zdravotní péče uvádí § 13 a násl. zákona o veřejném zdravotním pojištění (ZoVZP).


    79

80

Osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění


Osobní rozsah VZP představuje okruh subjektů, jimž je zdravotní péče na účet zdravotního pojištění poskytována – tzv.
pojištěnci
.


Pojištěnci jsou:

o
osoby s trvalým pobytem na území ČR;

o
osoby bez trvalého pobytu na území ČR, pokud např.:

  • –  
    jsou zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo / trvalý pobyt na území ČR,
  • –  
    jim byl udělen azyl či doplňková ochrana;
  • –  

    a další případy uvedené v § 2 odst. 1 ZoVZP.




    Pojištěnci nejsou:


    o

    osoby, které na území ČR vykonávají nelegální práci;


    o

    osoby pobývající dlouhodobě v cizině a neplatí pojistné.


    o
    osoby bez trvalého pobytu na území ČR a jsou činné pro zaměstnavatele, kteří
  • –  
    požívají diplomatických výhod a imunit nebo
  • –  
    nemají sídlo na území České republiky.

81

Vznik a zánik účasti ve veřejném zdravotním pojištění


Vznik a zánik právního vztahu je spojen s právními skutečnostmi stanovenými v zákoně – ke vzniku účasti ve VZP není nutné uzavírat smlouvu.


Zdravotní pojištění
vzniká
na základě právní skutečnosti:

o

narození;


o

den právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu;


o
den nástupu osoby bez trvalého pobytu na území ČR do zaměstnání.


Zdravotní pojištění
zaniká
na základě právní skutečnosti:

o

smrt pojištěnce;


o

skončení trvalého pobytu na území ČR;


o
den ukončení zaměstnání u osoby bez trvalého pobytu na území ČR.

82


Pojistné je plátce povinen si sám vypočítat (
projev autoaplikace
).

Subjekty veřejného zdravotního pojištění



Subjekty veřejného zdravotního pojištění jsou:


o
pojištěnci
*
(koncentrace oprávnění) – je jim poskytována zdravotní péče na účet

veřejného zdravotního pojištění;

zaměstnanci
,


osoby samostatně výdělečně činné
na OSVČ se zaměříme dále
,

osoby bez zdanitelných příjmů
,

o
zdravotní pojišťovny

;


o
zaměstnavatelé
*

;


o
stát
*

;


o
poskytovatelé zdravotních služeb
.


Zdroje veřejného zdravotního pojištění jsou tvořeny z přímých peněžních plateb pojištěncůpovinnost odvádět pojistné mají tzv.
plátci pojistného
(
*
).

Vymezení OSVČ pro účely zdravotního pojištění


Osoby vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti dle zákona o daních z příjmů (§ 7 ZDP),

o
osoby podnikající v zemědělství dle zákona o zemědělství;

o
osoby provozující živnost dle zákona o živnostenském podnikání;

o
osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů (např. dle zákona o advokacii, o notářích a jejich činnosti, o daňovém poradenství a o KDP atd.);

o
osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů dle autorského zákona s výjimkou činnosti, z níž plynou příjmy, které jsou předmětem srážkové daně dle § 36 ZDP;

o

společníci v.o.s. a komplementáři k.s.;


o
osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle

zvláštních předpisů;


Spolupracující osoby OSVČ při rozdělování příjmů dle § 13 ZDP.
83

84

Povinnost OSVČ hradit pojistné zdravotní pojištění


Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou:
o
záloh na pojistné
hrazených v průběhu roku a

o
doplatku pojistného

.



Je-li úhrn zaplacených záloh vyšší než celkové pojistné  
přeplatek

o
přeplatek lze použít na úhradu záloh na pojistné nebo lze si nechat přeplatek vrátit, je-li větší než
200 Kč
;

o

promlčení 10 let;



Je-li úhrn zaplacených záloh nižší než celkové pojistné  
doplatek

o
doplatek je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl / měl být podán Přehled o výši daňového základu.


Výpočet celkového pojistného u osob samostatně výdělečně činných

85

Rozhodné období, vyměřovací základ, sazba

Rozhodné období u OSVČ:
kalendářní rok


Vyměřovací základ:
50 % dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti
podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud bypodléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob.


OSVČ je povinna odvést pojistné ze skutečného vyměřovacího základu, ledaže by se aplikoval
minimální vyměřovací základ
.


Sazba pojistného u OSVČ:
13,5 %
z vyměřovacího základu


Výpočet celkového pojistného u osob samostatně výdělečně činných


Minimální vyměřovací základ I



= dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy

o
za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného VZ pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu;

o
průměrná mzda je vypočtena a stanovena v nařízení vlády [43 967 Kč/2024].


Rok

Prům. mzda

Min. VZ

Rok Prům. mzda

Min. VZ

2017

28 232 Kč

169 392 Kč

2021

35 441 Kč

212 646 Kč

2018

29 979 Kč

179 874 Kč

2022

38 911 Kč

233 466 Kč

2019

32 699 Kč

196 194 Kč

2023

40 324 Kč

241 944 Kč

2020

34 835 Kč

209 010 Kč

2024

43 967 Kč

263 802 Kč

86


Výpočet celkového pojistného u osob samostatně výdělečně činných

87


Minimální vyměřovací základ II



Minimální vyměřovací základ
neplatí pro OSVČ
:

o

s těžkým postižením, která je držitelem průkazu ZTP či ZTP/P,


o
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje

další podmínky pro jeho přiznání,

o
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

o
která současně vedle SVČ je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance (tj. z minimální mzdy),

o

za kterou je plátcem pojistného stát,


pokud tyto skutečnosti trvají po
celé rozhodné období
.


Tyto osoby platí pojistné ze
skutečného vyměřovacího základu
.


Výpočet celkového pojistného u osob samostatně výdělečně činných

Minimální vyměřovací základ III


Minimální vyměřovací základ se
sníží na poměrnou část
odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud OSVČ:

o

nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období;


o
měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako


OSVČ;


o
se stala osobou, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ

pokud tyto skutečnosti trvají po
celý kalendářní měsíc
.
Maximální vyměřovací základ


Maximální vyměřovací základ
není stanoven
.
88


Výpočet záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných

Zálohy na pojistné


OSVČ hradí zálohy vypočtené ze skutečného měsíčního VZ, ledaže by byl minimální vyměřovací vyšší.


Skutečný měsíční VZ:
průměr z ročního VZ za předcházející kalendářní rok, který připadá na jeden kalendářní měsíc
s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce.


Sazba:

13,5 %



Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.


Osoba samostatně výdělečně činná má právo požádat o snížení záloh v případě poklesu rozdílu příjmů a výdajů dle § 7 ZDP za podmínek § 8 odst. 4 ZoPVZP.

89


Výpočet záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných

Minimální zálohy na pojistné


Minimální zálohy platí OSVČ, jejíž skutečný vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ (tzn. na pojištěnce se vztahuje minimální VZ).

o
Dojde-li od 1. ledna ke zvýšení minimálních záloh, osoba je povinna platit vyšší minimální zálohy již od ledna.


Minimální záloha
=
minimální vyměřovací základ
(50 % průměrné mzdy)
× sazba
(13,5 %);
zaokr. na celé Kč nahoru
;

o
minimální VZ i minimální záloha jsou zveřejňovány na stránkách zdr. pojišťoven.


Rok

Prům. mzda

Min. záloha

Rok Prům. mzda Min. záloha

2017

28 232 Kč

1 906 Kč

2021

35 441 Kč

2 393 Kč

2018

29 979 Kč

2 024 Kč

2022

38 911 Kč

2 627 Kč

2019

32 699 Kč

2 208 Kč

2023

40 324 Kč

2 722 Kč

2020

34 835 Kč

2 352 Kč

2024

43 967 Kč

2 968 Kč

90

91

o
Tyto zálohy se platí poprvé za měsíc, v němž byl/měl být podán přehled.

Placení záloh OSVČ v průběhu roku


OSVČ platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc.


Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí,
do osmého dne následujícího kalendářního měsíce
.


Zálohy se neplatí za
celé
kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ:
o
uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce,

o

byla jí nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.



V prvním kalendářním roce podnikání se hradí OSVČ zálohy vypočtené

z minimálního měsíčního VZ, ledaže si OSVČ stanoví zálohy vyšší.


V následujících letech podnikání se hradí zálohy vypočtené ze skutečného měsíčního vyměřovacího základu, ledaže by byl min. VZ vyšší.

92

Podání Přehledu o výši daňového základu OSVČ


OSVČ má povinnost si celkové roční pojistné vypočítat sama, porovnat se zálohami a stanovit přeplatek/doplatek.


K tomu je určen formulář:
Přehled o výši daňového základu, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu
(„Přehled o výši daňového základu OSVČ“).


OSVČ je povinna :

o
podat Přehled
do jednoho měsíce
ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznáníkdanizpříjmůfyzickýchosob(viz§136DŘ)–tj.do2.5./ 3.6./1.8. 2024;

o
podat Přehled
do 8. dubna
následujícího roku, pokud OSVČ nemá povinnost podat daňové přiznání;

o
doplatek je splatný
do 8 dnů
po dni, ve kterém byl / měl být podán přehled.


93

Přehled o výši daňového základu OSVČ

94

Oznamovací povinnost OSVČ


Povinnost oznámit zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti
nejpozději do
8 dnů
ode dne, kdy osoba tuto činnost zahájila/ukončila;

o
OSVČ podnikající na základě živnostenského oprávnění splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu;


Povinnost oznámit identifikační údaje
(a změny do 8 dnů), a to:
o

jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo, příp. obchodní firmu;


o

sídlo nebo místo podnikání;


o
identifikační číslo osoby, je-li přiděleno;

o

číslo bankovního účtu;



Právo oznámit přerušení výdělečné činnosti
.

95

PŘÍKLAD


Příjmy osoby samostatně výdělečně činné za rok 2024 činily
1 110 000 Kč
a výdaje k dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů
400 000 Kč
. OSVČ v průběhu roku 2022 vykonávala pouze podnikatelskou činnost.


Úkol 1:
Vypočítejte pojistné OSVČ na zdravotní pojištění za předpokladu, že osoba v průběhu roku 2024 platila na zálohách
4 000 Kč
měsíčně, a stanovte novou výši záloh. Při výpočtu uvažujte situaci, kdy OSVČ:

o

a)uplatňujeskutečnévýdaje;


o
b)uplatňujevýdajemprocentemzpříjmů(řemeslnáživnost).


Úkol 2:
Na základě úkolu 1 vypočítejte výši záloh, které bude OSVČ platit v roce 2025.

96

Souběhy více činností

pro zvídavé (není předmětem zkoušky)

1.
Souběhsamostatnévýdělečnéčinnosti(SVČ)azaměstnání
o
samostatná výdělečná činnost jako hlavní zdroj příjmů;

o
samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů.

2.
Souběh samostatné výdělečné činnosti a situace, kdy plátcem pojistného je také stát.


Souběhy více činností (pro zvídavé)

97


1) Souběh SVČ + zaměstnání



Varianta A: SVČ je hlavním zdrojem příjmů

o
pojistné je odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ;
o
je povinnost platit zálohy OSVČ na pojistné, a to alespoň ve výši minima

stanoveného pro OSVČ;

o
jako zaměstnanec je odváděno pojistné ze skutečného vyměřovacího základu (minimální VZ pro zaměstnance se neaplikuje).



Varianta B: SVČ není hlavním zdrojem příjmů


o
jako zaměstnanec odvádí pojistné alespoň z minimálního VZ;

o
minimální vyměřovací základ OSVČ se neaplikuje, pokud odvádí pojistné z minimálního základu pro zaměstnance;

o
není povinnost platit jako OSVČ zálohy na pojistné;

o
pojistné OSVČ je povinnost zaplatit nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled.


Souběhy více činností (pro zvídavé)

98

2) Souběh SVČ + stát


OSVČ nemá povinnost dodržet minimální vyměřovací základ pro OSVČ, pokud je státním pojištěncem celé rozhodné období nebo alespoň celý kalendářní měsíc (MVZ neplatí pro tento měsíc).


OSVČ má povinnost platit zálohy ze
skutečného měsíčního vyměřovacího základu
– tj. ve výši vypočtené v podaném přehledu.



VÝJIMKA z placení záloh:


o
zálohy na pojistné
není povinna
platit OSVČ v prvním kalendářním roce,


v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost;


o
v takovém případě zaplatí pojistné formou
doplatku
.


Souběhy více činností (pro zvídavé)

99

Kdy je stát plátcem pojistného?



Stát je plátcem pojistného (§ 7 odst. 1 ZoVZP) např. za:


o
nezaopatřené děti (nezaopatřenost se posuzuje dle zákona o státní sociální podpoře),

o

poživatele důchodů z důchodového pojištění,


o

příjemce rodičovského příspěvku,


o
ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc

v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění,

o
uchazeči o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání dle zákona o zaměstnanosti,

o

osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi,


o
osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo

stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),

o
osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

o
osoby starší 26 let studující prvně PhD na VŠ v ČR ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo OSVČ,

o
ad.


Souběhy více činností (pro zvídavé)

100


Bonusové video v Interaktivní osnově



Výpočet pojistného a stanovení záloh osoby samostatně výdělečně

činné a vyplnění přehledu OSVČ.


Ve videu jsou řešeny tři možné situace, v nichž se typicky může OSVČ nacházet:

o

pouze SVČ po celý rok;


o
souběh SVČ po celý rok + zaměstnání po část roku;
o
souběh SVČ po celý rok + student po celý rok.

IV. Evidenční povinnosti OSVČ (pro zvídavé)

Daňová evidence a další evidence dle zákona o daních z příjmů (Podvojné) účetnictví

102

Daňová evidence


Uplatňuje-li poplatník daně z příjmů (OSVČ) skutečné výdaje a nevede-li účetnictví, je povinen vést daňovou evidenci dle § 7b ZDP.

  • ▪  

    Daňová evidence slouží k zachycení:


    o
    daňových příjmů
    a
    daňových výdajů

    ;


    o
    majetku
    a
    dluhů
    .
  • ▪  

    Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí účetní

    předpisy.
  • ▪  

    Forma vedení evidence není stanovena, může být vedena i v excelu.



    Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně (viz § 148 daňového řádu, obecně tříletá).


Příklad vedení daňové evidence – evidence příjmů a výdajů

104

Evidence při uplatnění výdajů procentem příjmů


Uplatňuje-li poplatník daně z příjmů (OSVČ) výdaje stanovení procentem příjmů („paušální výdaje“), je povinen dle § 7 odst. 8 ZDP vést:

o
záznamy o příjmech ze samostatné činnosti

a


o
evidenci pohledávek
vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne


příjem ze samostatné činnosti.



Forma vedení záznamů není stanovena, může být vedena i v excelu.

Evidence při paušální dani


Pro účely zařazení do příslušného daňového pásma je poplatník, který má příjmy se samostatné činnost, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, povinen dle § 7a odst. 8 ZDP vést
záznamy o příjmech ze samostatné činnosti
.

105

Účetnictví I


Vedení účetnictví je upraveno:

o

zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vzpp.;


o
vyhláškou č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli, vzpp.;
o
Českými účetními standardy pro podnikatele.


Účetnictví podává uživatelům věrný a poctivý obraz:

o
o stavu a pohybu
majetku a jiných aktiv

,


o
o stavu a pohybu
závazků včetně dluhů a jiných pasiv
,
o
o
nákladech a výnosech

a


o
o
výsledku hospodaření
.


Vedení účetnictví je důsledně regulováno, proto je administrativně náročnější než vedení evidencí podle zákona o daních z příjmů.

 

106

Účetnictví II



Povinnost vést účetnictví upravuje § 1 zákona o účetnictví.



V kontextu fyzických osob mají povinnost vést účetnictví:

o
fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku;

o
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku;

o
ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je účetní jednotkou;

o
ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.


Ostatní fyzické osoby mohou vést účetnictví na základě svého rozhodnutí.

Děkuji za pozornost

Dotazy? ☺ ☺ ☺

107 Katedra práva Ekonomicko-správní fakulty MU


108

ONDŘEJ, Jan.
Zahájení podnikání: (právní, ekonomické, daňové, účetní aspekty)
. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019. Právo prakticky. ISBN 978-80-7598-337-4. Část třetí.

PILÁTOVÁ, Jana.
Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ
. 13. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2022. Daně. ISBN 978-80-7554-356-1.

GREGOROVÁ, Zdeňka, Milan GALVAS, Jana KOMENDOVÁ, Jaroslav STRÁNSKÝ a Jitka ČERNÁ.
Právo sociálního zabezpečení České republiky a Evropské unie
. Brno: Masarykova univerzita, 2018. ISBN 978-80-210-8842-9.

Internetové stránky Finanční správy ČR, České správy sociálního zabezpečení a příslušných zdravotních pojišťoven.


Relevantní právní předpisy.

Interaktivní formuláře a pokyny k těmto formulářům.

Doporučené studijní zdroje

Domácí příprava na seminář



Tato prezentace.




Základní seznámení se s relevantními právními předpisy.



Základní seznámení se s formuláři vloženými v Interaktivní osnově, tj.:

o
daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob;
o

přehled o příjmech a výdajích OSVČ;


o
přehled o výši daňového základu OSVČ.


Možnost podívat se na bonusové video ke zdravotnímu pojištění.
109

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38

Interaktivní osnova

Poplatník daně z příjmů fyzických osob pan Mluvka podniká v oblasti překladatelství a tlumočnictví. Svou činností si za celý rok 2024 vydělal 1 500 000 Kč; k dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů vynaložil výdaje v částce 300 000 Kč. Na zálohách v průběhu roku zaplatil na zálohách na daň 50 000 Kč.


Pan Mluvka je ženatý a má jedno malé dítě, o které jeho manželka celodenně pečuje (nemá proto žádný příjem). Pan Mluvka v průběhu roku 2024 dvakrát daroval krev, zaplatil na úrocích ze stavebního spoření

20 000 Kč a hradí si příspěvek na doplňkové penzijní spoření v částce 500 Kč měsíčně.

Úkol 1:

Vypočítejte daň z příjmů pana Mluvky za rok 2023 za předpokladu, že uplatňuje: (1.) skutečné výdaje a (2.) výdaje procentem z příjmů („paušální výdaje“). Jaké evidence je pan Mluvka povinen vést, uplatňuje-li skutečné výdaje, resp. výdaje procentem z příjmů?

ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje (vede daňovou evidenci, příp. účetnictví):

Skutečné výdaje = 300 000 Kč DZDdle§7ZDP=příjmy–výdaje=(1500000–300000)Kč=

1200000Kč

= ZD před uplatněním nezdanitelných částí a odčitatelných položek =

1200000Kč

– nezdanitelná část základu daně dle § 15 ZDP, tj.

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144646

Stránka 1 z 5

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38


§ 15 odst. 1 ZDP: darování krve (nutno doložit potvrzení) – 2x 3 000 Kč; § 15 odst. 3 a § 15 odst. 4 ZDP: úroky ze stavebního spoření za předpokladu, že slouží k financování bytových potřeb (ne prostorů

k podnikání; nutno doložit potvrzení) – 20 000 Kč;

§ 15 odst. 5 a § 15 odst. 6 ZDP: příspěvek doplňkové penzijní spoření – odečíst lze částka, která se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek => od základu daně nelze odečíst nic;

= ZD snížený o nezdanitelnou část základu daně = 1 174 000 Kč (zaokrouhlený na celá sta dolů)

x sazba daně 15 % (ZD snížený o nezdanitelnou část je nižší než 36násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2024: 1 582 812 Kč)

=daňbrutto=1174000×0,15Kč=176100Kč – slevy na dani dle § 35ba ZDP:


§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP: základní sleva na poplatníka (neprokazuje se)–30840Kč;

§ 35ba odst. 1 písm b) + § 35bb ZDP: sleva na manželku žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč a poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let – 24 840 Kč (předpoklad, že dítě je po celý rok mladší než 3 roky, pokud ne, sleva se krátí);


= daň brutto II po uplatnění slev na dani = 120 420 Kč

– daňové zvýhodnění na 1 dítě dle § 35c ZDP – 15 204 Kč (ve formě slevy

na dani)

=daňnetto=105216Kč

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144646 Stránka 2 z 5

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38


– zaplacené zálohy na dani – 50 000 Kč

= nedoplatek splatný ve lhůtě pro podání daňového přiznání = 55 216

Kč

ŘEŠENÍ: 2) Uplatňuje paušální výdaje (vede záznamy o příjmech z SVČ a evidenci pohledávek)

Paušální výdaje = (živnost volná – neřemeslná, tj. dle § 7 odst. 7 písm b) ZDP:60%)=0,6x1500000Kč=900000Kč(max.1200000Kč,což je splněno)


DZDdle§7=(1500000–900000)Kč=600000Kč

= ZD před uplatněním nezdanitelných částí a odčitatelných položek =

600 000 Kč

– nezdanitelná část základu daně dle § 15 ZDP, tj.


§ 15 odst. 1 ZDP: darování krve (nutno doložit potvrzení) – 2x 3 000 Kč; § 15 odst. 3 a § 15 odst. 4 ZDP: úroky ze stavebního spoření za předpokladu, že slouží k financování bytových potřeb (ne prostorů

k podnikání; nutno doložit potvrzení) – 20 000 Kč;

§ 15 odst. 5 a § 15 odst. 6 ZDP: příspěvek doplňkové penzijní spoření – odečíst lze částka, která se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek => od základu daně nelze odečíst nic;

= ZD snížený o nezdanitelnou část základu daně = 574 000 Kč (zaokrouhlený na celá sta dolů)

x sazba daně 15 % (ZD snížený o nezdanitelnou část je nižší než
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144646 Stránka 3 z 5

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38


36násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2024: 1 582 812 Kč) =daňbrutto=574000×0,15Kč=86100Kč

– slevy na dani dle § 35ba ZDP:


§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP: základní sleva na poplatníka (neprokazuje se)–30840Kč;

§ 35ba odst. 1 písm b) + § 35bb ZDP: sleva na manželku žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč a poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let – 24 840 Kč (předpoklad, že dítě je po celý rok mladší než 3 roky, pokud ne, sleva se krátí);


= daň brutto II po uplatnění slev na dani = 30 420 Kč

– daňové zvýhodnění na 1 dítě dle § 35c ZDP – 15 204 Kč (ve formě slevy

na dani)


=daňnetto=15216Kč

– zaplacené zálohy na dani – 50 000 Kč

= přeplatek, který je potřeba požádat správce daně = 34 784 Kč

Úkol 2:

Vypočítejte pro obě varianty z úkolu 1 výši záloh na daň z příjmů pro rok 2025.

ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje

= daňová povinnost je v intervalu (30 000; 150 000>

=platí2zálohydo15.6.a15.12.dle§38aodst.3ZDPzálohy,atove
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144646 Stránka 4 z 5

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38


výši 40 % poslední známé daňové povinnosti = 105 216 x 0,4 % =

42 086,4 Kč = dle § 146/2 DŘ se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru = 42 100 Kč.


ŘEŠENÍ: 2) Uplatňuje paušální výdaje

= daňová povinnost je nižší než 30 000 Kč => neplatí se zálohy dle §

38a odst. 2 ZDP.
Úkol 3:

Posuďte, jak by se změnil výpočet daně z příjmů z úkolu 1, pokud by pan Mluvka měl kromě příjmů z překladatelské a tlumočnické činnosti také příjmy ze zednické činnosti. Má-li pan Mluvka více druhů příjmů ze samostatné činnosti, může kombinovat skutečné a paušální výdaje?

ŘEŠENÍ:


Zednická činnost je řemeslná živnost, tj. lze k ní uplatnit paušální výdaj ve výši 80 %,

max. 1 600 000 Kč. Poplatník nemůže kombinovat skutečné a paušální výdaje. Zvolí-li si paušální výdaje, pak pro příjmy z překladatelské činnosti uplatní 60 % a pro příjmy ze zednické činnosti 80 %.

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144646 Stránka 5 z 5

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38

Interaktivní osnova

Pan Mluvka z předchozího příkladu má také povinnost odvést pojistné na sociální a zdravotní pojištění za rok 2024. Vzhledem k tomu, že překladatelská a tlumočnická činnost je jediným zdrojem jeho příjmů, vztahují se na něj minimální vyměřovací základy sociálního a zdravotního pojištění. V průběhu roku 2024 platil zálohy v minimální výši a nebyl účasten nemocenského pojištění.

Úkol 1:

Vypočítejte roční pojistné pana Mluvky na sociální a veřejné zdravotní pojištění a jeho doplatek/přeplatek na pojistném za předpokladu, že uplatňuje: (1.) skutečné výdaje a (2.) výdaje procentem z příjmů.

=> SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (DP + PSPZ)

Sociální pojištění – povinná účast na důchodovém pojištění z titulu výkonu hlavní SVČ po dobu celého roku; platí jak důchodové pojištění (28 %), tak příspěvek na SPZ (1,2 %).

Výpočet výchozích údajů:


Minimální vyměřovací základ pro 12 měsíců

= 30 % průměrné mzdy (pro rok 2024) x 12 měsíců =

=0,30x43967Kčx12M=13190,1Kč(zaokr. na koruny nahoru) x 12 M =

= 158 292 Kč (zaokr. na koruny nahoru)

Maximální vyměřovací základ

= 48násobek průměrné mzdy = =48x43967Kč=2110416Kč

Sazba

=29,2%

= 30 % průměrné mzdy x sazba 29,2 % =

   

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144648

Stránka 1 z 7

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:38

Minimální měsíční záloha v roce 2024

=0,30x43967Kčx0,292=13191Kč (zaokr. na koruny nahoru) x 0,292 =

= 3 852 Kč (na koruny nahoru)


Zaplacené zálohy za rok 2024

=3852x12měsíců= =46224Kč

Poznámka:
Minimální zálohy – 25 % průměrné mzdy v prvních třech letech podnikání (hlavní činnost, pokud nebylo podnikání vykonáváno 20 let před rokem zahájení činnosti.

ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje (vede daňovou evidenci, příp. účetnictví):

Vyměřovací základ (VZ) = částka, kterou si určí, ale ne méně než 55 % DZD dle § 7 ZDP + ne méně než minimální vyměřovací základ + ne více než maximální vyměřovací základ


VZ = 0,55 x 1 200 000 Kč = 660 000 Kč (vyšší než minimální VZ) Roční pojistné = 660 000 Kč x 0,292 = 192 720 Kč

– zaplacené zálohy = 46 224 Kč

= doplatek na pojistné = 146 496 Kč

ŘEŠENÍ 2) Uplatňuje paušální výdaje (vede záznamy o příjmech z SVČ a evidenci pohledávek):

Vyměřovací základ (VZ) = částka, kterou si určí, ale ne méně než 55 % DZD § 7 ZDP + ne méně než minimální vyměřovací základ + ne více než maximální vyměřovací základ

VZ = 0,55 x 600 000 Kč = 330 000 Kč (vyšší než minimální VZ)
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144648 Stránka 2 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38


Roční pojistné = 330 000 Kč x 0,292 = 96 360 Kč – zaplacené zálohy = 46 224 Kč

= doplatek na pojistné = 50 136 Kč

=> VĚŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Veřejné zdravotní pojištění – povinná účast od narození do smrti; pokud vykonává SVČ, pak je plátce z titulu SVČ – SVČ je jeho jedinou činností, tzn. nemá souběh se zaměstnáním a ani není státním pojištěncem, takže se na něj po celý rok vztahuje minimální vyměřovací základ

Výpočet výchozích údajů:


Minimální vyměřovací základ pro 12 měsíců

= 50 % průměrné mzdy x 12 měsíců =

=0,50x43967Kčx12M=263802 Kč (zaokr. na koruny nahoru)

Maximální vyměřovací základ

není stanoven Sazba 13,5 %

 


Minimální měsíční záloha v roce 2024

= 50 % průměrné mzdy x sazba 13,5 % =

=0,50x43967Kčx0,135=2968 Kč (zaokr. na Kč nahoru)

Zaplacené zálohy za rok 2024

=2968Kčx12měsíců= =35616Kč

ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje (vede daňovou evidenci, příp. účetnictví):

Vyměřovací základ (VZ) = 50 % DZD dle § 7 ZDP, ale ne méně než minimální vyměřovací základ

VZ = 0,5 x 1 200 000 Kč = 600 000 Kč (vyšší než minimální VZ)
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144648

Stránka 3 z 7

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:38

Roční pojistné = 600 000 Kč x 0,135 = 81 000 Kč

– zaplacené zálohy = 35 616 Kč

= doplatek na pojistné = 45 384 Kč

ŘEŠENÍ: 2) Uplatňuje paušální výdaje (vede záznamy o příjmech z SVČ a evidenci pohledávek):

Vyměřovací základ (VZ) = 50 % DZD dle § 7 ZDP, ale ne méně než minimální vyměřovací základ


VZ= 0,5 x 600 000 Kč = 300 000 Kč (vyšší než minimální VZ) Roční pojistné = 300 000 Kč x 0,135 = 40 500 Kč

– zaplacené zálohy = 35 616 Kč

= doplatek = 4 884 Kč

Úkol 2:

Stanovte novou výši záloh na sociální a veřejné zdravotní pojištění pana Mluvky pro rok 2025.

PŘEDPOKLAD

ČÁSTKA PRŮMĚRNÉ MZDY ZŮSTÁVÁ ROK 2025 STEJNÁ JAKO V ROCE 2024.


=> SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (DP + PSPZ)

Sociální pojištění – OSVČ je povinně účastna z titulu hlavní činnosti jako

poplatník důchodového pojištění a současně také PSPZ; OSVČ hradí

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144648 Stránka 4 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38

každý měsíc zálohy vypočtené ze skutečného měsíčního VZ, ledaže by byl minimální vyměřovací vyšší.

Skutečný měsíční VZ je průměr z ročního VZ za předcházející kalendářní rok, který připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

Výpočet výchozích údajů:


Minimální měsíční VZ pro rok 2025

= 0,35 % průměrné mzdy =

=0,35x43967Kč=15389Kč(zaokr.nakoruny nahoru)

Minimální měsíční záloha v roce 2025

= 35 % průměrné mzdy (pro rok 2025) x sazba 29,2%=

=0,35x43967Kčx0,292=15389Kč(zaokr.na koruny nahoru) x 0,292 =

= 4 494 Kč (zaokr. na koruny nahoru)

ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje, vede daňovou evidenci (ev. účetnictví):

Průměrný měsíční VZ = 660 000 Kč (roční) : 12 měsíců = 55 000 Kč (více než minimální měsíční VZ)


Měsíční záloha = 55 000 Kč x 0,292 = 16 060 Kč

ŘEŠENÍ: 2) Uplatňuje paušální výdaje (vede záznamy o příjmech z SVČ a

evidenci pohledávek):

Průměrný VZ = 330 000 Kč (roční) : 12 měsíců = 27 500 Kč (více než minimální měsíční VZ)

Měsíční záloha = 27 500 Kč x 0,292 = 8 030 Kč
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144648 Stránka 5 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38

=> VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Zdravotní pojištění – OSVČ hradí zálohy vypočtené ze skutečného měsíčního VZ, ledaže by byl minimální vyměřovací vyšší; skutečný měsíční VZ je průměr z ročního VZ za předcházející kalendářní rok, který připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla SVČ vykonávána alespoň po část tohoto měsíce

Výpočet výchozích údajů:


Minimální měsíční VZ pro rok 2025

=0,50%průměrnémzdy=0,50x43967Kč=

= 21 983,50 Kč (zaokrouhluje se na 2 desetinná místa matematicky)

Minimální měsíční záloha v roce 2025

= 50 % průměrné mzdy x sazba 13,5 % =

= (minimální měsíční VZ = 21 983,50 Kč) x sazba 13,5%=

=0,50x43967Kčx0,135=2968 Kč(zaokr. na koruny nahoru)


ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje:

Průměrný měsíční VZ = 600 000 Kč (roční) : 12 měsíců = 50 000 Kč


(více než minimální měsíční VZ)

Měsíční záloha = 50 000 Kč x 0,135 = 6 750 Kč


ŘEŠENÍ: 2) Uplatňuje paušální výdaje:

Průměrný měsíční VZ = 300 000 Kč (roční) : 12 měsíců = 25 000 Kč


(více než minimální VZ)

Měsíční záloha = 25 000 Kč x 0,135 = 3 375 Kč

Úkol 3:

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144648

Stránka 6 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:38


Posuďte, zda se pan Mluvka mohl v roce 2023 účastnit nemocenského pojištění. Pokud ano, v jaké výši měl platit pojistné? Může se účastnit nemocenského pojištění v roce 2024, pokud se

v roce 2023 tohoto pojištění neúčastnil?

ŘEŠENÍ:

Mohl se účastnit, ale musel by se přihlásit k účasti od 1. ledna 2024 a platit pojistné od 1. do posledního dne měsíce, za který se pojistné platí (nelze se přihlásit zpětně). Minimálně musí hradit měsíčně pojistné 8000 Kč (2x rozhodná částka) x 2,7 % = 216 Kč.

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144648 Stránka 7 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:39

Interaktivní osnova

Pan Mluvka z předchozího příkladu má také povinnost odvést pojistné na sociální a zdravotní pojištění za rok 2024. Vzhledem k tomu, že překladatelská a tlumočnická činnost je jediným zdrojem jeho příjmů, vztahují se na něj minimální vyměřovací základy sociálního a zdravotního pojištění. V průběhu roku 2024 platil zálohy v minimální výši a nebyl účasten nemocenského pojištění.

Úkol 1:

Vypočítejte roční pojistné pana Mluvky na sociální a veřejné zdravotní pojištění a jeho doplatek/přeplatek na pojistném za předpokladu, že uplatňuje: (1.) skutečné výdaje a (2.) výdaje procentem z příjmů.

=> SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (DP + PSPZ)

Sociální pojištění – povinná účast na důchodovém pojištění z titulu výkonu hlavní SVČ po dobu celého roku; platí jak důchodové pojištění (28 %), tak příspěvek na SPZ (1,2 %).

Výpočet výchozích údajů:


Minimální vyměřovací základ pro 12 měsíců

= 30 % průměrné mzdy (pro rok 2024) x 12 měsíců =

=0,30x43967Kčx12M=13190,1Kč(zaokr. na koruny nahoru) x 12 M =

= 158 292 Kč (zaokr. na koruny nahoru)

Maximální vyměřovací základ

= 48násobek průměrné mzdy = =48x43967Kč=2110416Kč

Sazba

=29,2%

= 30 % průměrné mzdy x sazba 29,2 % =

   

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144650

Stránka 1 z 7

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:39

Minimální měsíční záloha v roce 2024

=0,30x43967Kčx0,292=13191Kč (zaokr. na koruny nahoru) x 0,292 =

= 3 852 Kč (na koruny nahoru)


Zaplacené zálohy za rok 2024

=3852x12měsíců= =46224Kč

Poznámka:
Minimální zálohy – 25 % průměrné mzdy v prvních třech letech podnikání (hlavní činnost, pokud nebylo podnikání vykonáváno 20 let před rokem zahájení činnosti.

ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje (vede daňovou evidenci, příp. účetnictví):

Vyměřovací základ (VZ) = částka, kterou si určí, ale ne méně než 55 % DZD dle § 7 ZDP + ne méně než minimální vyměřovací základ + ne více než maximální vyměřovací základ


VZ = 0,55 x 1 200 000 Kč = 660 000 Kč (vyšší než minimální VZ) Roční pojistné = 660 000 Kč x 0,292 = 192 720 Kč

– zaplacené zálohy = 46 224 Kč

= doplatek na pojistné = 146 496 Kč

ŘEŠENÍ 2) Uplatňuje paušální výdaje (vede záznamy o příjmech z SVČ a evidenci pohledávek):

Vyměřovací základ (VZ) = částka, kterou si určí, ale ne méně než 55 % DZD § 7 ZDP + ne méně než minimální vyměřovací základ + ne více než maximální vyměřovací základ

VZ = 0,55 x 600 000 Kč = 330 000 Kč (vyšší než minimální VZ)
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144650 Stránka 2 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:39


Roční pojistné = 330 000 Kč x 0,292 = 96 360 Kč – zaplacené zálohy = 46 224 Kč

= doplatek na pojistné = 50 136 Kč

=> VĚŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Veřejné zdravotní pojištění – povinná účast od narození do smrti; pokud vykonává SVČ, pak je plátce z titulu SVČ – SVČ je jeho jedinou činností, tzn. nemá souběh se zaměstnáním a ani není státním pojištěncem, takže se na něj po celý rok vztahuje minimální vyměřovací základ

Výpočet výchozích údajů:


Minimální vyměřovací základ pro 12 měsíců

= 50 % průměrné mzdy x 12 měsíců =

=0,50x43967Kčx12M=263802 Kč (zaokr. na koruny nahoru)

Maximální vyměřovací základ

není stanoven Sazba 13,5 %

 


Minimální měsíční záloha v roce 2024

= 50 % průměrné mzdy x sazba 13,5 % =

=0,50x43967Kčx0,135=2968 Kč (zaokr. na Kč nahoru)

Zaplacené zálohy za rok 2024

=2968Kčx12měsíců= =35616Kč

ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje (vede daňovou evidenci, příp. účetnictví):

Vyměřovací základ (VZ) = 50 % DZD dle § 7 ZDP, ale ne méně než minimální vyměřovací základ

VZ = 0,5 x 1 200 000 Kč = 600 000 Kč (vyšší než minimální VZ)
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144650

Stránka 3 z 7

Interaktivní osnova

23.05.2024 14:39

Roční pojistné = 600 000 Kč x 0,135 = 81 000 Kč

– zaplacené zálohy = 35 616 Kč

= doplatek na pojistné = 45 384 Kč

ŘEŠENÍ: 2) Uplatňuje paušální výdaje (vede záznamy o příjmech z SVČ a evidenci pohledávek):

Vyměřovací základ (VZ) = 50 % DZD dle § 7 ZDP, ale ne méně než minimální vyměřovací základ


VZ= 0,5 x 600 000 Kč = 300 000 Kč (vyšší než minimální VZ) Roční pojistné = 300 000 Kč x 0,135 = 40 500 Kč

– zaplacené zálohy = 35 616 Kč

= doplatek = 4 884 Kč

Úkol 2:

Stanovte novou výši záloh na sociální a veřejné zdravotní pojištění pana Mluvky pro rok 2025.

PŘEDPOKLAD

ČÁSTKA PRŮMĚRNÉ MZDY ZŮSTÁVÁ ROK 2025 STEJNÁ JAKO V ROCE 2024.


=> SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (DP + PSPZ)

Sociální pojištění – OSVČ je povinně účastna z titulu hlavní činnosti jako

poplatník důchodového pojištění a současně také PSPZ; OSVČ hradí

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144650 Stránka 4 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:39

každý měsíc zálohy vypočtené ze skutečného měsíčního VZ, ledaže by byl minimální vyměřovací vyšší.

Skutečný měsíční VZ je průměr z ročního VZ za předcházející kalendářní rok, který připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

Výpočet výchozích údajů:


Minimální měsíční VZ pro rok 2025

= 0,35 % průměrné mzdy =

=0,35x43967Kč=15389Kč(zaokr.nakoruny nahoru)

Minimální měsíční záloha v roce 2025

= 35 % průměrné mzdy (pro rok 2025) x sazba 29,2%=

=0,35x43967Kčx0,292=15389Kč(zaokr.na koruny nahoru) x 0,292 =

= 4 494 Kč (zaokr. na koruny nahoru)

ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje, vede daňovou evidenci (ev. účetnictví):

Průměrný měsíční VZ = 660 000 Kč (roční) : 12 měsíců = 55 000 Kč (více než minimální měsíční VZ)


Měsíční záloha = 55 000 Kč x 0,292 = 16 060 Kč

ŘEŠENÍ: 2) Uplatňuje paušální výdaje (vede záznamy o příjmech z SVČ a

evidenci pohledávek):

Průměrný VZ = 330 000 Kč (roční) : 12 měsíců = 27 500 Kč (více než minimální měsíční VZ)

Měsíční záloha = 27 500 Kč x 0,292 = 8 030 Kč
https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144650 Stránka 5 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:39

=> VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Zdravotní pojištění – OSVČ hradí zálohy vypočtené ze skutečného měsíčního VZ, ledaže by byl minimální vyměřovací vyšší; skutečný měsíční VZ je průměr z ročního VZ za předcházející kalendářní rok, který připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla SVČ vykonávána alespoň po část tohoto měsíce

Výpočet výchozích údajů:


Minimální měsíční VZ pro rok 2025

=0,50%průměrnémzdy=0,50x43967Kč=

= 21 983,50 Kč (zaokrouhluje se na 2 desetinná místa matematicky)

Minimální měsíční záloha v roce 2025

= 50 % průměrné mzdy x sazba 13,5 % =

= (minimální měsíční VZ = 21 983,50 Kč) x sazba 13,5%=

=0,50x43967Kčx0,135=2968 Kč(zaokr. na koruny nahoru)


ŘEŠENÍ: 1) Uplatňuje skutečné výdaje:

Průměrný měsíční VZ = 600 000 Kč (roční) : 12 měsíců = 50 000 Kč


(více než minimální měsíční VZ)

Měsíční záloha = 50 000 Kč x 0,135 = 6 750 Kč


ŘEŠENÍ: 2) Uplatňuje paušální výdaje:

Průměrný měsíční VZ = 300 000 Kč (roční) : 12 měsíců = 25 000 Kč


(více než minimální VZ)

Měsíční záloha = 25 000 Kč x 0,135 = 3 375 Kč

Úkol 3:

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144650

Stránka 6 z 7

Interaktivní osnova 23.05.2024 14:39


Posuďte, zda se pan Mluvka mohl v roce 2023 účastnit nemocenského pojištění. Pokud ano, v jaké výši měl platit pojistné? Může se účastnit nemocenského pojištění v roce 2024, pokud se

v roce 2023 tohoto pojištění neúčastnil?

ŘEŠENÍ:

Mohl se účastnit, ale musel by se přihlásit k účasti od 1. ledna 2024 a platit pojistné od 1. do posledního dne měsíce, za který se pojistné platí (nelze se přihlásit zpětně). Minimálně musí hradit měsíčně pojistné 8000 Kč (2x rozhodná částka) x 2,7 % = 216 Kč.

https://is.muni.cz/auth/el/econ/jaro2024/MPP_OPVZ/index.qwarp?prejit=12144650 Stránka 7 z 7

       

Smlouvy uzavírané podnikatelem


Kontraktace

Předsmluvní odpovědnost Kupní smlouva

Smlouva o dílo

Ondřej Špetík

MPP_OPVZ Živnostenské právo

2

Systematika

 
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

o

osoby (§ 15 n. OZ)


o

zastoupení (§ 436 n. OZ)


o

právní skutečnosti (§ 545 n.)


o
všeobecná ustanovení o závazcích (§ 1721 n. OZ)
o

závazky z právních jednání (§ 2055 n. OZ)


o
závazky z deliktů (§ 2894 n.)

 
zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek

3

Právní skutečnost

 
právní jednání
 
právní událost

4

Smlouva

 

projev vůle zřídit mezi stranami závazek a řídit se jejím obsahem


o
obligatio est iuris vinculum quo, necessitate, adstringimur alicuius solvendae rei,

secundum nostrae civitatis iura

 
formy

o

písemná


o

ústní


o

konkludentní


o
mohou zvolit strany neplyne-li ze zákona něco jiného

5

Předsmluvní odpovědnost

  •  
    každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře
  •  
    x ochrana před nepoctivým jednáním –
    jednáním o smlouvě bez úmyslu ji uzavřít
  •  
    x je-li na základě jednání o smlouvě vysoce pravděpodobné její uzavření, strana, která
    bezdůvodně ukončí jednání
    , jedná nepoctivě
  •  
    náhrada vzniklé škody
  •  
    údaje získané při jednání o smlouvě si může každá ze stran zaznamenat
  •  
    zákaz zneužití důvěrných údajů

6

Uzavírání smluv – nabídka

 
musí být zřejmé, že ten, kdo návrh činí, má zájem uzavřít konkrétní smlouvu s tím, vůči komu je nabídka učiněna

 
musí obsahovat podstatné náležitosti tak, aby mohl být přijat jednoduchým nepodmíněným přijetím

z návrhu smlouvy musí vyplývat také vůle toho, kdo nabídku činí, být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata

 
stejně jako samotná smlouva, i nabídka může být učiněna v různých formách

7

Uzavírání smluv – nabídka

zrušení nabídky
– musí adresátovi dojít ještě před samotnou nabídkou nebo současně s ní, přichází v úvahu i u neodvolatelných nabídek

 
odvolání nabídky
– nelze, pokud je nabídka neodvolatelná, nelze v době určené pro přijetí nabídky (nevyhradí-li si to nabízející), lze v případě, že odvolání dojde dříve, než je odesláno přijetí

zánik nabídky
– odmítnutím, zánikem či smrtí strany (je-li to zřejmé z okolností)

Uzavírání smluv – akceptace

  •  
    smlouva je uzavřena, jakmile je účinné její přijetí
  •  
    přijetí nabídky

    v předem určené době nebo v přiměřené době, případně

    ihned (to zpravidla tehdy, je-li činěna vůči přítomné osobě)
  •  
    mlčení či nečinnost
    samy o sobě nejsou přijetím nabídky
  •  
    pozdní přijetí nabídky
    může vést k uzavření smlouvy – pokud navrhovatel bezodkladně vyrozumí příjemce, případně pokud se navrhovatel podle přijetí nabídky zachová
  •  
    dle praxe
    mezi stranami (nebo je-li to obvyklé) může být přijetím nabídky také jednání dle nabídky
  •  
    přijetí nabídky lze zrušit – zrušení musí dojít nejpozději spolu s nabídkou
    8

9

Uzavírání smluv – přijetí s výhradou nebo změnou

odpověď na nabídku, ze které jsou zřejmé
výhrady či změny
oproti nabídce, je považována za odmítnutí původní nabídky a nový návrh

nejsou-li změny
uvedené v odpovědi na nabídku
podstatné
a původní navrhovatel je neodmítne, považuje se taková odpověď za přijetí

přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou může navrhovatel předem vyloučit

10

Zvláštní způsoby uzavírání smluv

 
veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku
 
výzva k podávání nabídek

 
vyhlašovatel obecně vymezí předmět a základní parametry

 
vyhlašovatel určuje lhůtu pro podávání nabídek

podmínky mohou být měněny jen tehdy, když si to vyhlašovatel předem vyhradí a když změny zveřejní

 
vyhlašovatel vyrozumí úspěšné i neúspěšné navrhovatele

11

Zvláštní způsoby uzavírání smluv

 
veřejná nabídka

 
návrh na uzavření smlouvy adresovaný předem neurčeným osobám

pokud chybí podstatné náležitosti, považována za výzvu k podávání nabídek

 
navrhovatel vyrozumí úspěšné i neúspěšné příjemce

12

Obchodní podmínky

 
odkazem na ně lze určit část obsahu smlouvy

 
musí být příjemci známy nebo připojeny k nabídce

 
přednost mají ujednání uvedená přímo ve smlouvě

neúčinnost ujednání, která nemohla být rozumně očekávána (překvapivá ujednání) – to neplatí, jestliže byla tato ujednání výslovně přijata

13

Smlouvy uzavírané adhezním způsobem

 
podmínky byly určeny je jednou ze stran a druhá (slabší) strana jejich obsah reálně nemohla ovlivnit

ochrana před nečitelnými či nesrozumitelnými doložkami – pouze pokud nejsou na újmu slabší strany a byly vysvětleny

 
neplatnost zvláště nevýhodných doložek, které nejsou rozumně odůvodněny

14

Typy smluv

 

smluvní typy uvedené v zákoně


o
obsahují podstatné náležitosti stanovené v základním ustanovení pro smluvní


typ


 
inominátní smlouvy

Typy smluv


Typ smlouvy

Ustanovení

Typ smlouvy

Ustanovení

Darování

§ 2051 – § 2078

Úschova

§ 2402 – § 2414

Koupě

§ 2079 – § 2183

Skladování

§ 2415 – § 2429

Směna

§ 2184 – § 2188

Příkaz

§ 2430 – § 2444

Výprosa

§ 2181 – § 2192

Zprostředkování

§ 2445 – § 2454

Výpůjčka

§ 2193 – § 2200

Komise

§ 2455 – § 2470

Nájem

§ 2201 – § 2331

Zasílatelství

§ 2471 – § 2482

Pacht

§ 2232 – § 2357

Obchodní zastoupení

§ 2483 – § 2520

Licence

§ 2358 – § 2389 (+ autorský zákon)

Zájezd

§ 2521 – § 2549

Zápůjčka

§ 2390 – § 2394

Smlouvy o přepravě

§ 2550 – § 2581

Úvěr

§ 2395 – § 2400 (+ zákon o spotřebitelském úvěru)

Smlouva o dílo

§ 2586 – § 2635

Pracovní poměr

§ 2401 => zákoník práce

Péče o zdraví

§ 2636 – § 2651

15

Typy smluv


Typ smlouvy

Ustanovení

Typ smlouvy

Ustanovení

Kontrolní činnost

§ 2652 – § 2661

Výměnek

§ 2707 – § 2715

Účet

§ 2662 – § 2679

Společnost

§ 2716 – § 2746

Jednorázový vklad

§ 2680 – § 2681

Tichá společnost

§ 2747 – § 2755

Akreditiv

§ 2682 – § 2693

Pojištění

§ 2758 – § 2872 (+ zákon o pojišťovnictví)

Inkaso

§ 2694 – § 2700

Sázka, hra, los

§ 2873 – § 2883 (+ zákon o hazardních hrách)

Důchod

§ 2701 – § 2706

16

17

Kupní smlouva

18

Kupní smlouva

 
prodávající předá věc a umožní kupujícímu nabýt vlastnické právo

 
kupující věc převezme a zaplatí kupní cenu

koupě věci, která má být teprve vyrobena – pokud kupující nedodává podstatnou část toho, co je třeba k výrobě =>
smlouva o dílo

 
pokud je převážná část plnění výkonem činnosti prodávajícího, nejedná se o kupní smlouvu =>
smlouva o dílo

19

Kupní smlouva

  •  
    nabídka (podstatné náležitosti)
  •  
    prodávající (pozn. veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku)
  •  
    kupující (pozn. veřejná nabídka)
  •  
    předmět koupě
  •  
    případně kupní cena (pozn. – u koupě věci movité možnost uzavření smlouvy bez určení ceny)
  •  
    vůle být nabídkou vázán a umožnění jednoduchého přijetí (případně s nepodstatnou odchylkou – viz předchozí části přednášky)
  •  
    dále lze upravit např. vlastnosti předmětu koupě, dobu a místo předání a převzetí, splatnost a způsob úhrady kupní ceny, sankce za porušení smlouvy
  •  
    specifické povinnosti při uzavírání smluv se spotřebitelem
  •  
    možná 5% množstevní odchylka

Kupní smlouva

 
nabytí vlastnického práva

o

účinností smlouvy


o

v případě zásilkového prodeje převzetím věci kupujícím


o
v případě samoobslužného prodeje zaplacením kupní ceny
o
nemovitá věc – zapsáním do Katastru

 
přechod nebezpečí škody na věci

o

předáním


o

předáním prvnímu dopravci


o
stejný následek má, jestliže kupující věc nepřevezme přesto, že mu to prodávající umožnil

 

forma


o
libovolná (x nemovité věci)

 

místo odevzdání (plnění)


o
sídlo prodávajícího (zásada odnosnosti)

 

způsob plnění


o
odevzdání věci kupujícímu

o
odeslání
20

21

Kupní smlouva – vedlejší ujednání

 
výhrada vlastnického práva
– nebezpečí škody na věci přechází předáním, ale vlastnické právo přechází až po úplném zaplacení kupní ceny

 
výhrada zpětné koupě
– kupující je povinen na požádání převést věc za úplatu zpět, ve lhůtě ujednané, případně tříleté u věci movité a desetileté u nemovité

 
výhrada zpětného prodeje
– obdoba zpětné koupě, jen si kupující vymíní prodat věc prodávajícímu zpět

předkupní právo
– kupující bude povinen nabídnout věc nejprve prodávajícímu v případě, že by chtěl věc prodat třetí osobě

22

Kupní smlouva – vedlejší ujednání

 
koupě na zkoušku
– kupující kupuje věc s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí (není-li ujednáno jinak, 3 dny u věci movité a 1 rok u nemovité)

 
výhrada lepšího kupce
– právo prodávajícího dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě (není-li ujednáno jinak, 3 dny u věci movité a 1 rok u nemovité)

 
cenová doložka
– dodatečná úprava kupní ceny v závislosti na výrobních nákladech

 
další

23

Kupní smlouva – práva z vadného plnění

 
nemá-li věc ujednané vlastnosti (případně vlastnosti odpovídající určení věci, případně vlastnosti obvyklé), je vadná

práva z vadného plnění zakládá vada, která na věci existovala v době přechodu nebezpečí na věci, a to i tehdy, když se vada projeví později

 
neplatí pro vadu, kterou kupující musel zjistit již při uzavření smlouvy
o
podstatné porušení smlouvy


porušující strana věděla nebo musela vědět, že vy druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala


kupující má právo na odstranění vady dodáním nové nebo chybějící věci, odstranění vady opravou věci, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstoupit od smlouvy

o

nepodstatné porušení smlouvy



kupujícímáprávonaodstraněnívadynebopřiměřenouslevuzkupníceny

24

Kupní smlouva – práva z vadného plnění

 
oznámení vady bez zbytečného odkladu po zjištění, jinak mu soud právo z vadného plnění nemusí přiznat

 
x
záruka za jakost
– věc má mít vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce po určenou dobu

o
není ze zákona

25

Smlouva o dílo

Smlouva o dílo

  •  
    zhotovitel zhotoví dílo na vlastní náklad a nebezpečí
  •  
    objednatel dílo převezme a zaplatí ujednanou cenu
  •  
    dílo spočívá především v
    činnosti
    – výrobě, opravě, úpravě věci, případne